Kroměřížská radnice
| Radnice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Kroměříž,  Česko |
| Ulice | Kovářská, Prusinovského a Velké náměstí |
| Souřadnice | 49°17′52,26″ s. š., 17°23′34,58″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33021/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kroměřížská radnice je renesanční nárožní budova, která se nachází na rohu Velkého náměstí, Kovářské ulice a ulice Prusinovského, kde navazuje na objekt bývalého měšťanského pivovaru. Patří k nejvýznamnějším stavbám v Kroměříži a v současnosti slouží svému původnímu účelu. Dnes je sídlem Městského úřadu Kroměříž.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kroměřížská městská radnice byla vystavěna někdy před rokem 1572, kdy je o ní první zmínka.[1] Již v roce 1593 existovala přibližně v podobě, jakou známe dnes. Roku 1611 byla radnice za finančního přispění kardinála Františka z Dietrichštejna upravena. Pod ní bývalo vězení, v němž byl v roce 1610 vězněn uničovský farář sv. Jan Sarkander.
Výrazné škody stavba utrpěla při švédském vpádu v roce 1643 pod vedením generála Torstensona, kdy byla vypálena. Současně shořel i městský archív. Avšak do roku 1654 byla budova opět opravena.
Radnice byla v dalších letech stavebně upravována, zásadně pak biskupem Karlem II. z Lichtejštějna. Chronogram erbovní desky druhotně osazené ve vestibulu budovy uvádí rok 1668:
CaroLo
EpIsCopo pIo PrInCIpI
popVLVs CreMsIrIensIs
LoCat
V překladu:
"Biskupovi Karlovi, zbožnému knížeti, zasadil (desku) lid kroměřížský"[2]
Menší opravy prodělala radnice v letech 1686, 1730 a 1787.
V roce 1850 městská rada přesídlila do Generálhausu[3] na náměstí a do radnice se přestěhovalo okresní hejtmanství a soud. Při té příležitosti bylo do atiky vestavěno 3. patro, zrušeno bylo přeložené schodiště a upraveny fasády. Byly zrušeny i vzorové míry loket a sáh, které byly vytesány do kamene a umístěny na stěně radnice. Ze 40 metrů vysoké galerie věže hlásný vytruboval hodiny, naposledy při pruském vpádu v roce 1866.
Po roce 1945 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, která jí navrátila starší podobu. Ve vestibulu je i umístěná pamětní deska se jmény obětí 2.světové války z řad kroměřížských občanů, která je v centrální evidenci válečných hrobů a pietních míst evidovaná pod označením "CZE-7203-01499".[4]
V roce 1963, kdy se konaly oslavy 700. výročí založení města Kroměříže, byla ukončena generální rekonstrukci radnice. Bylo znovu vybudováno dvouramenné schodiště a otevřeno podloubí, kde po staletí bývaly drobné krámky.[5] Ty byly v rámci stavebních úprav zrušeny. Zároveň byl do budovy vrácen Městský národní výbor, který do té doby sídlil v budově Generálhausu na Velkém náměstí (dnešní sídlo Městské policie).
Budova dnes slouží jako sídlo městského zastupitelstva a starosty, místostarostů i některých odborů, jako finančního, služeb a cestovního ruchu či právního, a několika dalších částí městského úřadu. V budově se konají svatby a některé jiné společenské akce.
Architektura
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Budova je charakteristická předsazenou 40 m vysokou radniční věží v ose průčelí obráceného do náměstí. Věž byla původně osazena dvojím ciferníkem a bylo ověřeno, že v roce 1691 se měřil dvojí čas, na celý orloj a na půlorloj. Na věži byl byt pro hlásného a pacholky, kteří střežili město před požárem. Byl tu také umístěn zvon zvaný pirglok, jímž se denně dávalo znamení, aby byly uzavřeny šenkovní domy.
Věž je zakončena kamenným ochozem a bání s lucernou. Pod ochozem se nachází mohutné ciferníky hodin, které pocházejí ze 17. století. Horní ciferník dnes ukazuje hodiny, dolní pak minuty. Pod hodinami je ve střední části věže vsazena erbovní deska s nápisem:
FRANCISCO CARDINALI A DIETRICH:
STAIN, EPO OLOM: VIGIL ETC. P.P. PRINCPI
MUNIF: FIDELES CREM: GRATITUDINIS ERGO IN MEM: POSTERIS LOCARUNP
V překladu:
"Františkovi, kardinálovi z Dietrichštejna, biskupovi olomouckému, bdělému, otci vlasti, knížeti nejdobrotivějšímu z vděčnosti zasadili, pro paměť potomstvu, věřící kroměřížští."[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Město Kroměříž. www.mojekromeriz.cz [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Karban, Aleš: Tajemství nápisů na kroměřížských památkách, Archivní sborník 2008, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Kroměříž, 2008. str. 41-66
- ↑ Generálhaus | Moje Kroměříž. www.mojekromeriz.cz [online]. [cit. 2019-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Evidence válečných hrobů [online]. Ministerstvo obrany ČR [cit. 2022-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21.
- ↑ Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jůza, V., Krsek, I., Petrů, J., Richter, V.: KROMĚŘÍŽ, 1. vydání Praha, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n. p., 1963
- FRANTIŠEK ZAHRADNIČEK; ANTONÍN LUKÁŠ. Kroměříž na fotografiích Františka Zahradníčka. Kroměříž: AggrA, 1997. 55 (200) s. ISBN 80-238-2114-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice na Wikimedia Commons
