Zdeněk Kessler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Zdeněk Kessler
1. předseda Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
15. července 1993 – 12. února 2003
PředchůdceÚstavní soud vznikl
NástupceMiloš Holeček
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS (1946–1948)
OF (1989–1991)
ODS (1991–)

Narození29. prosince 1926
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí25. srpna 2003 (76 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
DětiDagmar Lastovecká
Alma materMasarykova univerzita
Profesepolitik a soudce
OceněníČestné občanství města Brna (2002)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 3. třídy (2002)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Kessler (29. prosince 1926 Brno25. srpna 2003 Brno) byl český právník, soudce a předseda Ústavního soudu České republiky, po sametové revoluci krátce i československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS. Jeho dcerou je někdejší senátorka a soudkyně Ústavního soudu Dagmar Lastovecká. Byl rovněž synovcem rektora Masarykovy univerzity Bohumila Baxy a tím i prasynovcem Karla Havlíčka Borovského.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině zaměstnance drah a prodavačky, po maturitě na reálném gymnáziu studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde promoval v roce 1949, ve stejném roce se stal doktorem práv. Po právnických studiích od roku 1949 do roku 1953 byl zaměstnán jako podnikový právník. Od roku 1946 byl aktivní v Československé straně národně socialistické, odmítal režim nastolený po roce 1948, byl proto sledován Státní bezpečností a roku 1953 byl odsouzen k 17 letům vězení za velezradu. Roku 1960 byl amnestován presidentem Novotným.[1][2]

Po volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Jihomoravský kraj) za Občanské fórum. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu ODS. V parlamentu setrval do ledna 1992, kdy rezignoval v důsledku svého zvolení do Ústavního soudu ČSFR.[3] Ve federálním parlamentu byl členem předsednictva FS ČSFR, členem ústavněprávního výboru a předsedou mandátového a imunitního výboru.

V roce 1992 se stal soudcem Ústavního soudu ČSFR, po rozpadu Československa předsedou Ústavního soudu ČR. Na funkci rezignoval ze zdravotních důvodů krátce před smrtí. V roce 2002 mu Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.[1] V roce 2002 mu bylo uděleno čestné občanství města Brna a Řád čestné legie. V roce 2006 byl v rámci ocenění Právník roku uveden do právnické síně slávy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zemřel první šéf Ústavního soudu Zdeněk Kessler [online]. Novinky.cz [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. 
  2. JUDr. Zdeněk Kessler [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]