Leopold Škarek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Veledůstojný pán
Leopold Škarek
římskokatolický duchovní

mons. Leopold Škarek
Církev římskokatolická
Předchůdce Metoděj Řihák
Nástupce Josef Vraštil
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození 10. listopadu 1874
Místo narození Mysletice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí 23. března 1968 (ve věku 93 let)
Místo úmrtí Moravec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Poznámky
Tovaryšstvo Ježíšovo
Člen řádu Tovaryšstva Ježíšova - Jezuité

Leopold Škarek (10. listopadu 1874, Mysletice[1]23. března 1968, Moravec) byl římskokatolický kněz, který dvakrát stál v čele českých a slovenských jezuitů. Poprvé to bylo v letech 1919-1925, podruhé v letech 1929-1933. V prvním funkčním období měl přitom titul viceprovinciál, neboť v Československu byla tehdy zřízena pouze viceprovincie, až později povýšená na provincii.[2]

Studium[editovat | editovat zdroj]

V roce 1896 byl vysvěcen na jáhna, v březnu 1897 v Brně na kněze. Na jeho prosbu jej ještě téhož roku biskup František Saleský Bauer propustil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. První řeholní sliby složil v Bratislavě v roce 1899. Po filosofii, kterou dokončil v roce 1902, si doplnil teologická studia v Innsbrucku. Pět let učil latinu, řečtinu a češtinu na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.

Provinciálem Tovaryšstva Ježíšova[editovat | editovat zdroj]

8. prosince 1919 byla zřízena Československá viceprovincie řádu a Škarek se stal do roku 1925 jejím představeným. Po skončení úřadu se vrátil opět na arcibiskupské gymnázium. V roce 1929 se stal na čtyři roky provinciálem. Poté opět učil v Bubenči, později na Velehradě. V roce 1935 se stal rektorem koleje a magisterem noviců v Benešově u Prahy. Rektorem zůstal až do zabrání koleje nacisty v březnu 1942, kdy odešel na Svatý Hostýn a dále opět na Velehrad. Poté byl poslán do Želiva. Odtud se v roce 1951 přestěhoval do Moravce.[2]

Svým optimismem pomáhal celé provincii přečkávat těžké a chmurné chvíle disperze. On to byl, kdo mluvil i v nejtěžších situacích ne o navštíveních, ale o vyvolení to nebo ono prožít. Snad nejkrásněji vyjadřuje jeho víru i optimismus jedna situace v Moravci. Když mu bylo 92 let a měl uskřinutou kýlu, přišel lékař a konstatoval: „Stařečku, musíte okamžitě na operaci do Nového Města.“ P. Škarek odpověděl: „Tak, můj drahý, zaprvé žádný stařeček, nanejvýš obstarožní mladík…”
— Jan Pavlík, SJ

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • ŠKAREK, Leopold. Co bylo po zrušení Tovaryšstva Ježíšova? Životopis Josefa Pignatelliho SJ. Olomouc : Refugium Velehrad-Roma, 2010.  
  • ŠKAREK, Leopold: Hrst vzpomínek na zašlé časy (memoáry z doby dvojího provincialátu), nevydáno

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kostelní Myslová
  2. a b PAVLÍK, Jan. Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v Moravském Slezsku od roku 1814. Olomouc : Refugium Velehrad-Roma s.r.o., 2011. ISBN 978-80-7412-067-1.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PITRUN, Bernard. Jadrné memento. Životopisný nástin českého provinciála jezuitů Leopolda Škarka SJ (1874–1968). Olomouc : Refugium Velehrad-Roma, 2008. ISBN 978-80-86715-98-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(Vice-)provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova
Předchůdce:
Metoděj Řihák
1919-1925 1929-1933
Leopold Škarek
Nástupce:
Josef Vraštil