Ostravské muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ostravské muzeum
Pohled na muzeum z Masarykova náměstí na jaře 2008
Pohled na muzeum z Masarykova náměstí na jaře 2008
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostravské muzeum sídlí na Masarykově náměstí 1 v budově ostravské Staré radnice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostravské muzeum[editovat | editovat zdroj]

První muzeum v Ostravě vzniklo již v roce1872. Založil jej ve Slezské Ostravě učitel, osvětový pracovník a sběratel, Karel Jaromír Bukovanský, jehož sběry jsou ve sbírkovém fondu Ostravského muzea. Roku 1904 vzniklo v Moravské Ostravě „Industrie- und Gewerbe- Museum für das Ostrau-Karwiner Revier“, které mělo podporu německého vedení města a české Umělecko-průmyslové museum při Průmyslové, živnostenské a obchodní jednotě v Moravské Ostravě.

Po I. světové válce, v roce 1924, byla tato tři ostravská muzea spojena v jedno městské muzeum. Díky starostovi města Janu Prokešovi a správci muzea profesoru Aloisi Adamusovi se stala v roce 1931, po přestěhování magistrátu do nově postavené radnice na dnešním Prokešově náměstí, sídlem muzea Stará radnice. Dne 4. října 1931 bylo muzeum slavnostně otevřeno v této jedné z nejstarších budov Ostravy, ve které se nachází dodnes.

Po podepsání Mnichovské dohody byly v říjnu 1938 sbírky městského muzea obohaceny o část sbírkového fondu Orlovského muzea, která byla tímto zachráněna před rabováním. V roce 1948 bylo městské muzeum sloučeno s průmyslovým muzeem.

Sbírkové fondy v současné době čítají kolem 300 000 inventárních čísel, předmětů značné historické hodnoty.

Nejrozsáhlejší část tvoří společenskovědné sbírky a to:

  • prehistorické archeologické – nálezy z okolí Ostravy
  • historické a uměleckohistorické – nábytek, sklo, porcelán, keramika, hodiny, numizmatika, malířství a sochařství, zbraně, cín a jiné
  • národopisné – malovaný nábytek, pracovní nářadí, kroje, obrázky na skle, plastiky
  • hudebně historické – vážná hudba, folkloristika, historie ostravského divadelnictví.

Přírodní vědy zastupují sbírky:

  • entomologické – brouci a motýli
  • geologické – nerosty, horniny a jedinečná Šustova paleontologická sbírka karbonu
  • botanické – herbáře, houby
  • zoologické – preparáty ptáků, drobných savců, obojživelníků a ryb.

Samostatnou část tvoří bohatá knihovna se starými tisky a fotoarchív s fotografiemi

a pohlednicemi staré Ostravy. K nejoblíbenějším exponátům patří unikátní interiérový Maškův orloj a 200 let starý orchestrion.

Historie staré radnice[editovat | editovat zdroj]

Budova staré radnice tvoří dominantu hlavního ostravského, dnes Masarykova, náměstí. Není historicky doloženo, kdy byla vystavěna a první písemná zmínka o ní je v listině dokumentující spor Jana Sedlnického z Choltic a na Polské Ostravě s městem Moravskou Ostravou z roku 1539.

Budova radnice přečkala velké požáry ve městě - v roce 1556 a 1675 a v roce 1727 byla její věž  přestavěna do barokního stylu. V roce 1829 věž  zasáhl blesk a vypadalo to, že bude zbourána. Díky podpoře měšťanů však věž byla důkladně opravena a v letech 1831-1837 byla v empírovém slohu přestavěna i radniční budova. Do výše prvního patra zůstalo zachováno původní obvodové zdivo a v roce 1859 bylo dostavěno patro druhé. Do let 1874-1875 je datována poměrně rozsáhlá rekonstrukce věže i radniční budovy s novorenesanční úpravou fasády a od roku 1885 přibyla k hlavní budově nová, postavená na místě zrušených masných krámů. Svou funkci radnice přestala budova plnit po více než 400 letech a od roku 1931 je sídlem Ostravského muzea.

Při nedávné generální rekonstrukci v letech 2004–2006 byly pod podlahou v přízemí budovy odkryty zbytky kamenných zdí domu, pravděpodobně ze 14. století. Při záchranném archeologickém výzkumu bylo nalezeno nejen velké množství keramiky užívané v tehdejších kuchyních, ale i zlomky pohárů a skleněných číší. Přední místo zaujímá stříbrný pražský groš, ražený v době vlády krále Jana Lucemburského (vládl 1310 - 1346). Tímto nálezem se posunula historie místa, na němž nynější budova stojí, o dvě stě let zpátky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]