Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic
Sekretní pečeť Ješka Pušky
Sekretní pečeť Ješka Pušky
Narození 14. století
Děti Jan Puška z Otaslavic a Kostomlat
Heralt Puška z Otaslavic a Doubravice
Rodiče Kuna z Kunštátu a Lysic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic (před 13681406) byl moravský šlechtic, který pocházel z lysické větve rodu pánů z Kunštátu.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Hrad Otaslavice

Jeho otcem byl Kuna z Kunštátu a Lysic, který vystavěl hrad Rychvald. Ješek Puška, o němž je první zmínka v písemných listinách uvádí roku 1368, tento hrad sdílel společně s dalšími třemi bratry a psal se zpočátku s přízviskem "z Rychvadu." Toto sídlo však bylo pro čtyři bratry malé, a tak Ješek Puška zvolil nejjednodušší cestu, jak získat svoje vlastní sídlo – oženil se s bohatou nevěstou. Tou byla Anna z Otaslavic a Ješek Puška tak vyženil roku 1373 spodní hrad Otaslavice s dalšími majetky. Horní hrad držel Mikuláš z Otaslavic, který si vzal za ženu Ješkovu sestru Skonku.

Ješek Puška se dal do služeb mladšího moravského markraběte Prokopa, který mu udělil v léno hrad Plankenberk. V roce 1386 se ale přiklonil k jeho staršímu bratru Joštovi, což ho vyneslo o dva roky později do funkce moravského zemského hejtmana. Roku 1400 vedl Ješek Puška předběžné konzultace, které měly vést k ukončení moravských markraběcích válek, ale poté se z vrcholné politiky vytratil.

Ješek se snažil postupně rozšiřovat své panství a přikupoval další vsi. Smůlu měl v tom, že hrad Vícov, ležící nedaleko Otaslavic, vlastnil společně s Janem Ozorem, který stál v opozici vůči staršímu moravskému markraběti Joštovi. Roku 1389 byl hrad Vícov při trestné výpravě proti Ozorovým hradům dobyt. Téhož roku koupil Ješek Puška značný podíl Čech pod Kosířem a roku 1391 hrad Doubravici a doubravické panství. Ješek Puška zemřel roku 1406. Ještě za svého života rozdělil majetek mezi své dva syny (nejmladší z nich Půta zemřel předčasně roku 1398). Nejstarší Jan Puška (před 13921425) získal hrad v Otaslavicích, Heralt (před 1392 – po 1419) získal Čechy a Doubravici.

Literatura[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Vaněk z Potštejna
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
poprvé v letech 1378-1388
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vilém I. z Pernštejna
Předchůdce:
Vilém I. z Pernštejna
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
Podruhé v roce 1391
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Erhard z Kunštátu