Antonín Gottwald (archeolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Antonín Gottwald
Antonín Gottwald
Narození 16. ledna 1869
Prostějov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. srpna 1941 (ve věku 72 let)
Prostějov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Gottwald (16. ledna 1869, Prostějov[1] - 9. srpna 1941, tamtéž) byl český učitel, sběratel a amatérský archeolog.

Základní životopisná data[editovat | editovat zdroj]

  • 1887 - maturita na prostějovské vyšší reálce
  • 1889-1890 - studium na učitelském ústavu v Brně
  • poté učil rok v Mostkovicích
  • 18911925 - řídící učitel na chlapecké obecné škole v Prostějově

Archeologická činnost[editovat | editovat zdroj]

Antonín Gottwald byl zaníceným sběratelem - sbíral motýly a brouky, zabýval se národopisem a historií, nejvíce ho však zaujala archeologie, které se intenzívně věnoval do konce života. K archeologii ho přivedly tehdejší významné osobnosti moravské archeologie - Jindřich Wankel, Inocenc Ladislav Červinka, Jaroslav Palliardi aj.

Archeologii se věnoval už od do svých studií. Od počátečního sběratelství přešel k systematickému archeologickému průzkumu Prosrtějovska; vedle četných povrchových sběrů, díky kterým objevil množství archeologických lokalit z různých období pravěku, se věnoval i archeologickému výzkumu; provedl řadu výzkumů i záchranných akcí a zachránil tak množství památek především na střední Moravě - Prostějovsku, Olomoucku a Přerovsku, postupně se pouštěl i do rozsáhlejších výzkumů. Jeho nejintenzivnější činnost spadá do 20. a 30. let minulého století. Vedle výzkumu eneolitických mohyl u Slatinek, Ohrozimi (s K. Dobešem) a na Kosíři jsou to pohřebiště lidu lužických a slezských popelnicových polí v Čelechovicích, Domamyslicích, Hrubčicích, Kostelci na Hané, Ptení, Seloutkách, Slatinkách a v Určicích, prokopal i velkou část germánského žárového pohřebiště u Kostelce na Hané; při zemních pracích na stavbě cukrovaru v Bedihošti zachránil množství objektů a materiálu z různých období pravěku; významné je zmapování rozšíření laténských sídlišť na střední Moravě i nálezy z keltského oppida Staré Hradisko; zachránil (za značného osobního nasazení a finančních nákladů) i řadu bronzových depotů (Dubany, Kelčice, Křenůvky, Žárovice aj.). Množství prozkoumaných lokalit i získaných nálezů je však mnohem větší - počet jím získaných předmětů je cca 24 000. Jeho (na tehdejší podmínky vzorné) nálezové zprávy jsou i dnes stále použitelné a využívané odborníky domácími i zahraničními.

Archeologickému průzkumu a záchraně archeologických památek, jejich konzervování, evidence i průběžnému publikování věnoval nejen energii a čas, ale obětoval mu i zdraví a velkou část majetku (k financování výzkumů mu sloužily mimo jiné i prostředky získané prodejem rodičovského domu a sbírek).

Muzejní činnost[editovat | editovat zdroj]

Byl spoluzakladatelem a prvním jednatelem prostějovského Přírodovědného klubu, členem Vlasteneckého spolku musejního v Prostějově, členem prvního výboru Moravského archeologického klubu (1906) a především členem a kurátorem Národopisného a průmyslového musea města Prostějova.

Veškeré získané nálezy Gottwald konzervoval a pečlivě ukládal a v neposlední řadě průběžně publikoval. Výsledky jeho archeologického působení jsou uloženy především v muzeích v Prostějově a v Olomouci, dále v Moravském zemském muzeum v Brně a v Národním muzeu v Praze.

V prostějovském muzeu věnoval velkou péči uspořádání archeologických sbírek. Již v roce 1909 zde upravil muzeem zakoupenou sbírku H. Hostínka, v roce 1917 vybudoval archeologické oddělení v jedné místnosti a v roce 1925, kdy byl uvolněn ze školy, uspořádal novou instalaci archeologických sbírek do tří místností. Jeho vztahy s muzeem se však přesto zhoršovaly; stěžoval si, že mu není umožněn vstup do sbírek, měl výhrady k uložení, evidenci a vystavování nálezů. Výsledkem neshod bylo rozdělení jeho sbírky (včetně materiálu z některých významných lokalit - např. z Kostelce na Hané) mezi muzeum v Prostějově a Olomouci.

Výběr z publikací[editovat | editovat zdroj]

  • Pravěká sídliště a pohřebiště na Prostějovsku, Prostějov 1924
  • Osídlení Prostějovska v dobách předhistorických, 1925
  • Můj archeologický výzkum, Prostějov 1931
  • řada menších statí a článků publikovaných především v Ročence Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané, v Časopise vlastivědného spolku musejního v Olomouci, v Časopise Moravského musea a v Pravěku.

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, Praha 2005, 192-193
  • Alena Prudká, Antonín Gottwald, Pravěk N.Ř. 9, 1999, 464-467
  • Vladimír Podborský, 50 let od úmrtí Antonína Gottwalda, Pravěk N.Ř. 1, 1991, 158-159

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]