Friedrich Adolf Kinsky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Friedrich Adolf Kinsky
Erb šlechtického rodu Kinských
Erb šlechtického rodu Kinských
Rakouský velkopřevor řádu maltézských rytířů
Ve funkci:
březen 1970 – 27. března 1984
PředchůdceGottfried Erwein Gudenus
NástupceGordian Gudenus (jako prokurátor)
Vojenská služba
SlužbaČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Bitvy/válkyu El Alameinu (1942)

Narození27. května 1915
Lysice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1984 (ve věku 68 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
RodičeBedřich Adolf Kinský (1885–1956) a Markéta, roz. Dubská z Třebomyslic (1885–1968)
Příbuznísestra: Marie Kinská, provd. Podstatzky-Lichtenstein (1912–1994)
bratr: Filip František Kinský (1914–1914)
bratr: Peter Albrecht Kinský (1921–1945)
bratr: Christian Leopold Kinsky (1924–2011)
sestra: Alžběta Kinská (* 1928)
strýc: Albrecht Dubský z Třebomyslic (1882–1962)
teta: Juliana Dubská, roz. Mitrovská z Nemyšle (1898–1986)
děd: Filip Arnošt Kinský (1861–1939)
babička: Marie Dubská z Třebomyslic (1864–1926)
neteř: Henriette Kinsky (* 1958)
synovec: Peter Friedrich Kinsky (* 1961)
synovec: Johannes Leopold Kinsky (* 1963)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Adolf Kinsky (celým jménem německy Friedrich Adolf Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 27. května 1915 Lysice27. března 1984 Vídeň)[1] byl česko-rakouský šlechtic ze sloupské větve Kinských z Vchynic a Tetova[pozn. 1] a velkopřevor Maltézského řádu v Rakousku.

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Zámek Lešná

Narodil se jako syn Bedřicha Adolfa Kinského (1885–1956) a jeho manželky Markéty, roz. Dubské z Třebomyslic (1885–1968). Jeho rodina vlastnila zámek Lešná u Valašského Meziříčí.[pozn. 2] Mladší bratr Peter Albrecht (1921–1945) za války sloužil v tankovém sboru ve wehrmachtu a v únoru 1945 padl. Nejmladší bratr Christian Leopold (1924–2011) se prostřednictvím sňatku stal správcem hradu Heidenreichstein a 3000 hektarů lesa v Rakousku.

Friedrich Adolf měl nejprve domácího učitele, potom se sourozenci chodil na německé gymnázium v Novém Jičíně. Tam jim otec pronajal malou vilu.[2] Hovořil německy a výborně česky.[2][3] Po maturitě absolvoval vojenskou akademii v Pardubicích a stal se důstojníkem československé armády nejprve v Hodoníně a později u jezdeckého pluku v Pardubicích.[3]

Za druhé světové války ovšem válčil po straně wehrmachtu. Stal se velitelem tankového oddílu, spadal pod Afrikakorps maršála Erwina Rommela a zúčastnil se bojů v severní Africe u El Alameinu. Byl zraněn, měl těžké popáleniny a na jedno oko oslepl úplně, na druhé částečně. Po zotavení se už na frontu ani do armády nevrátil.[2][4]

Zůstal svobodný. V letech 1970–1984 byl třikrát zvolen velkopřevorem maltézského řádu v Rakousku.[2][3][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sloupskou větev Kinských založil hrabě Karel Kinský (1766–1831), syn Františka Ferdinanda Kinského (1738–1806) a Marie Kristýny z Liechtensteinu (1741–1819). Sloup v Čechách zdědil v roce 1827 po svém bezdětném strýci Filipu Kinském (1741–1827).
  2. Zámek Lešná koupil hrabě August Leopold Kinský (1817–1891) v roce 1888 pro svého mladšího syna Filipa Arnošta (1861–1939), zatímco starší syn August František (1849–1941) zdědil Sloup v Čechách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 198. 
  2. a b c d JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 123. 
  3. a b c VOTÝPKA, Vladimír. Paradoxy české šlechty. 2. vyd. Praha – Litomyšl: Paseka, 2013. 376 s. ISBN 978-80-7432-351-5. S. 84. Dále jen Paradoxy české šlechty. 
  4. Paradoxy české šlechty, s. 85
  5. Grosspriore und Prokuratoren im Grosspriorat Österreich. Die Malteser in Salzburg. Roč. 2017, čís. Festschrift zum Doppeljubiläum, s. 20. Dostupné online [cit. 2022-08-21]. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]