Zákřov
| Zákřov | |
|---|---|
.JPG) zvonička | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Tršice |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′46″ s. š., 17°26′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 82 (2021)[1] |
| Katastrální území | Zákřov (1,3 km²) |
| PSČ | 783 57 |
| Počet domů | 40 (2011)[2] |
  Zákřov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 190489 |
| Kód k. ú. | 790486 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zákřov (německy Stauden) je malá vesnice, část obce Tršice v okrese Olomouc. Nachází se asi 1 km na východ od Tršic. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 88 obyvatel.[4]
Zákřov je také název katastrálního území o rozloze 1,3 km².[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349,[4] tehdy jako osada Zákřovice.[6] Tehdy stávala zhruba 750 metrů jihovýchodním směrem na ostrohu mezi místními potoky a roku 1382 je připomínána na tomto místě vodní tvrz.[6] Ta zanikla někdy v 15. či 16. století spolu s celou obcí, jenž zpustla mezi léty 1560 a 1568.[6] Z celé osady zbyl pouze panský dvůr.[6] Roku 1972 byl zhruba pětimetrový pahrbek, na kterém tvrz stála, srovnán buldozery bez předchozího archeologického průzkumu.[6]
K znovuobnovení vesnice došlo roku 1787, kdy byl dvůr rozparcelován a prodán osadníkům z okolích obcí, kteří si tu postavili 24 domů.[6] Ti byli již od počátku zbaveni robotnické povinnosti.[6] Samostatnost získala obec roku 1910 a udržela si ji až do roku 1975, kdy byla připojena zpět k Tršicím.[6]
Na konci druhé světové války, 18. dubna 1945 byla obec obklíčena wehrmachtem[7] a příslušníky 574. kozáckého praporu (někdy nesprávně označovaného za Vlasovce)[8] kvůli podezření, že místní obec je centrem partyzánského odboje.[6] Muži mladší 50 let byli odvedeni na radnici do Velkého Újezda a poté k lesní samotě Kyjanice (Zákřovský Žalov).[6] Tam je zavřeli do dřevěné chaty a tu v podvečer 20. dubna zapálili.[6] Nikdo z 19 mužů[7] tento masakr nepřežil, nejmladšímu z nich bylo 17 let.[6] Tuto událost dodnes připomíná pomníček na návsi[6][9] i u místa, kde se tragédie udála[10].
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Dřevěná zvonička z roku 1878[6]
- Památník obětem druhé světové války[6]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kříž na křižovatce -
Zvonička -
Památník padlým -
Kříž mezi obcemi Zákřov a Lazníčky -
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 6.5.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online.
- ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Zákřov (Tršice), s. 579–581.
- ↑ ŠMÍD, Michal. Devatenáct zavražděných v Zákřově. Masakr z 20. dubna 1945 vyšel najevo až po osvobození [online]. pametnaroda.cz, 2020-04-19 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Mgr. Jaroslav Krídlo. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Mgr. Jaroslav Krídlo. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-04-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zákřov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Zákřov na webu ČÚZK
- Pozapomenutý Zákřov: nepochopitelný masakr na konci války
