Bohdan Pavlů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bohdan Pavlů
Narození 3. března 1883
Spešov
Úmrtí 12. května 1938 (ve věku 55 let)
Příčina úmrtí silniční dopravní nehoda
Příbuzní Karol Pavlů (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tomáš Garrigue Masaryk v Petrohradě. Vpravo Jiří Klecanda (* 1890 - † 1918), vlevo Bohdan Pavlů. Foto před rokem 1919.[1]

Bohdan Pavlů (3. března 1883 Spešov12. května 1938 Bosanski Novi, Jugoslávie) byl český novinář zabývající se problematikou Slovenska a československý diplomat a politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Spešově na jižní Moravě. Od jisté doby trvale žil v tehdejším ruském hlavním městě Petrohradu.

Během 1. světové války se účastnil prvního československého odboje: spolupracoval s předsedou Svazu československých spolků na Rusi Bohumilem Čermákem a pracoval jako redaktor petrohradského krajanského listu Čechoslovák. 14. listopadu 1915 se pak podpisem přidal k veřejnému prohlášení, které vydal Český komitét zahraniční deklarující snahu o vznik samostatného státu a československých legií.

V listopadu 1917 proběhl v Ruském impériu socialistický převrat a vládu nad zemí přebrala komunistická vláda v Moskvě, Pavlů se rak účastnil ruské anabáze a vrátil se do posléze vzniknuvšího Československa přes Vladivostok a následně mořskou cestou kolem Asie do Evropy asi až roku 1920.

V letech 1922–1927 působil jako vyslanec v Bulharsku, 1927–1932 v Dánsku a 1935–1937 v Sovětském svazu. Po návratu z Moskvy pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako náměstek.

Zahynul při autonehodě ve městě Bosanski Novi v Bosně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha druhá, díl III, Pod vedením Prof. T.G. Masaryka (Československý armádní sbor), 1917-1918]. Vydává a obrázkovou část řídí Otakar Vaněk; hlavní spolupracovník Vojta Holeček za vrchní redakce Rudolfa Medka; péčí Památníku odboje; [Praha]: Památník odboje, 1924. 896 stran, [3] l. barevná obrazová příloha. Foto ze strany 483.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]