Český komitét zahraniční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Český komitét zahraniční byl prvním politickým orgánem československého odboje během první světové války. Komitét byl založen za spolupráce vůdců odboje T. G. Masaryka a Edvarda Beneše s představiteli českých a slovenských krajanských sdružení na konci října roku 1915 během Masarykova pobytu v Londýně. Následně došlo k přesunu komitétu do Paříže, kde byla navázána důležitá spolupráce s francouzským generálem slovenského původu, Milanem Rastislavem Štefánikem, který odboji zprostředkoval důležité kontakty na francouzské politické i vojenské vedení.[1]
14. listopadu 1915 pak komitét vydal veřejné prohlášení, v němž formuloval svou snahu o založení samostatného československého státu. Kromě poslanců Říšské rady Masaryka a Josefa Düricha prohlášení podepsali předseda Svazu československých spolků na Rusi Bohumil Čermák, předseda Národního sdružení v Chicagu Ludvík Fischer, členové chicagského sdružení Karel Pergler a v New Yorku působící Emanuel Voska, předseda Českého komité v Anglii Jan Sýkora a jeho tajemník František Kopecký, předseda Slovenské ligy v Americe Albert Mamatey a její tajemník Ivan Daxner, novinář a redaktor časopisu Čechoslovák v Petrohradě Bohdan Pavlů, za spolek Rovnost v Paříži Antonín Veselý a za Výbor české kolonie a českých dobrovolníků v Paříži malíř Josef Kupka.[2][3]

V únoru 1916 byl komitét přetvořen na Národní radu zemí českých, avšak aby byla zajištěna podpora slovenských krajanských spolků, prosadil slovenský diplomat Štefan Osuský její přejmenování na Československou národní radu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století: spolupráce a konflikty 1914–1992. Praha: Vyšehrad, 2015. 677 s. ISBN 978-80-7429-631-4. S. 46. 
  2. ŠEDIVÝ, Ivan. Češi, české země a Velká válka 1914-1918. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 492 s. ISBN 80-7106-274-X. S. 181–182. 
  3. PICHLÍK, Karel. Zahraniční odboj 1914-1918 bez legend. Praha: Panorama, 1991. 419 s. ISBN 80-7038-217-1. S. 138. (česky) 
  4. Rychlík (2015), s. 47.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]