Karel Pergler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Pergler
Karel Pergler kolem r. 1920.jpg

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1932
Stranická příslušnost
Členství Národní liga
Liga proti váz. kand.

Narození 6. března 1882
Liblín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. srpna 1954 (ve věku 72 let)
Washington
USAUSA USA
Profese diplomat, pedagog, advokát a politik
Commons Kategorie Karel Pergler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Pergler (6. března 1882 Liblín[1]14. srpna 1954 Washington[2]) byl československý politik, meziválečný diplomat a poslanec Národního shromáždění za Ligu proti vázaným kandidátním listinám.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Liblíně, ale v mládí se s rodiči přestěhoval do USA. Když mu zemřel otec, vrátil se v roce 1898 zbytek rodiny zpět do Čech. V mládí byl sociálním demokratem. V roce 1903 emigroval zpět do USA, aby se vyhnul vojenské službě. Studoval právo dálkově na Chicago-Kent College of Law a Washington College of Law a působil jako šéfredaktor tý/deníku Spravedlnost.[3] Od roku 1908 působil jako advokát ve městě Cresco ve státě Iowa, kde pracoval až do roku 1917.[2]

Za světové války se zapojil do aktivit československého exilu. Vítal T. G. Masaryka při jeho příjezdu do Ameriky v dubnu a květnu 1918 a stal se jedním z jeho tajemníků. [4] Byl signatářem Pittsburské dohody, která spojovala české a slovenské krajanské hnutí v USA. Po vzniku Československa působil jako diplomat. Byl velvyslancem v USA i Japonsku. Během 20. let 20. století se postupně názorově rozcházel s představiteli Hradu a dostával se do výrazné opozice vůči československé vládě,[5] kdy se z amerických novin na dovolené, kam byl ministerstvem odeslán, dozvěděl bez toho, že by jej ministerstvo informovalo o jeho odvolání, že na jeho místo velvyslance v Japonsku byl jmenován František Chvalkovský.[6]

V roce 1929 byl na sjezdu formace Národní liga, kterou vedl Jiří Stříbrný, zvolen jejím místopředsedou. V té době byl ještě děkanem právnické fakulty v americkém Washingtonu. Podílel se na založení Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která se ale roku 1930 rozpadla, když ji opustil Jiří Stříbrný.[7] V parlamentních volbách v roce 1929 se stal poslancem Národního shromáždění za Ligu proti vázaným kandidátním listinám.[8] Jeho mandát ale nebyl ověřen a po vleklých přezkumech byl mandátu v roce 1932 zbaven, schůzí parlamentu se nemohl účastnit již více jak rok předtím.[9] Jako náhradník pak za něj nastoupil poslanec Otakar Nájemník.[10] Platnost jeho mandátu byla zpochybňována poukazem na údajnou absenci československého státního občanství. Po zbavení mandátu odešel do USA, kde trvale kritizoval politiku Hradu.[5]

Podle údajů k roku 1931 byl profesí mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem ve výslužbě v Praze.[11] V témže roce byl coby lídr kandidátky Národní ligy zvolen ve volbách do zastupitelstva Hlavního města Prahy,[12] kde byl na začátku ledna 1932 rovněž zbaven mandátu.[9] Po konci své politické kariéry v Československu se vrátil do USA. Učil na různých univerzitách.[2] Později napsal, že "všechno zlo, které bylo mi prožít, přišlo vždy z českých rukou, zatímco z rukou Američanů dostalo se mi jen toho nejlepšího."[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liblín
  2. a b c Dr. Karel pergler [online]. liblin.cz [cit. 2014-11-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. ZÍDEK, Petr a kol. Budovatelé státu. Příběhy osobností, které ovlivnily vznik Československa. 1. vyd. Praha: Euromedia Group a. s. - Knižní klub, 2018. 320 s. ISBN 978-80-242-6230. S. 272. 
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
  5. a b Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 37-38, 129. (česky) 
  6. ZÍDEK, Petr a kol. Budovatelé státu. Příběhy osobností, které ovlivnily vznik Československa. 1. vyd. Praha: Euromedia Group a. s. - Knižní klub, 2018. 320 s. ISBN 978-80-242-6230-7. S. 274. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 637, 783. (česky) 
  8. Karel Pergler [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b Úřední šetření ještě není skončeno, ale Perglerovi již vzali mandát. Expres. 7. 1. 1932, roč. 5, čís. 4, s. 1. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  11. 109. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (česky) 
  12. Po volbách - a před volbami!. Národní listy - večerní vydání. 29. 9. 1931, roč. 71, čís. 266, s. 1. Dostupné online. 
  13. ZÍDEK, Petr a kol. Budovatelé státu. Příběhy osobností, které ovlivnily vznik Československa. 1. vyd. Praha: Euromedia Group a. s. - Knižní klub, 2018. 320 s. ISBN 978-80-242-6230-7. S. 275. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]