František Chvalkovský
| JUDr. František Chvalkovský | |
|---|---|
 František Chvalkovský v roce 1923 | |
| vyslanec Protektorátu Čechy a Morava u říšské vlády | |
| Ve funkci: 1939 – únor 1945 | |
| Prezident | Emil Hácha |
| Kancléř | Adolf Hitler |
| 3. ministr zahraničí Československa | |
| Ve funkci: 4. října 1938 – 15. března 1939 | |
| Předseda vlády | Jan Syrový Rudolf Beran |
| Předchůdce | Kamil Krofta |
| čs. velvyslanec v Itálii | |
| Ve funkci: 1932 – 1938 | |
| Předchůdce | Vojtěch Mastný |
| Nástupce | Vlastimil Čermák |
| čs. velvyslanec v Německu | |
| Ve funkci: 1927 – 1932 | |
| Předchůdce | Kamil Krofta |
| Nástupce | Vojtěch Mastný |
| 2. čs. velvyslanec v USA | |
| Ve funkci: 1923 – 1925 | |
| Předchůdce | Bedřich Štěpánek |
| Nástupce | Zdeněk Fierlinger |
| čs. velvyslanec v Japonsku | |
| Ve funkci: 1921 – 1923 | |
| Předchůdce | Karel Pergler |
| Nástupce | Josef Švagrovský |
| Poslanec československého Národního shromáždění | |
| Ve funkci: 1925 – 1927 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | RSZML SNJ Národní souručenství |
| Narození | 30. července 1885 Jílové u Prahy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. února 1945 (ve věku 59 let) Berlín  Německá říše |
| Místo pohřbení | Praha |
| Děti | Nyta Doverová |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik a diplomat |
| Náboženství | Českobratrská církev evangelická |
| Commons | František Chvalkovský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Chvalkovský (30. července 1885, Jílové u Prahy[1] – 25. února 1945, Berlín) byl politik a diplomat první československé republiky a ministr zahraničí druhé republiky. V letech 1923 až 1925 působil jako druhý řádný vyslanec ČSR ve Spojených státech amerických.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Období před válkou[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 30. července 1885 v Jílovém u Prahy. Studoval na pražském gymnáziu, které absolvoval v roce 1903. Následně studuje právnickou fakultu, kterou dokončil 1908. Kromě toho studoval v letech 1909–1910 na Vysoké škole obchodní v Londýně.[2] Stal se blízkým spolupracovníkem, tajemníkem Antonína Švehly. Vstoupil do Agrární strany, v níž patřil k pravicovému křídlu. Politicky se angažoval i po zániku Československa.[3]
Činnost v protektorátu[editovat | editovat zdroj]
Po svém jmenování do funkce ministra zahraničí začal prosazovat pragmatickou politiku orientovanou na hitlerovské Německo. V březnu 1939 doprovázel prezidenta Emila Háchu do Berlína k jednáním s Hitlerem a je podepsán pod protokolem, který vkládá vládu nad Čechy a Moravou „do rukou Vůdce“. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla nemožná samostatná zahraniční politika země. Chvalkovský nastoupil do nově zřízené funkce vyslance Protektorátu Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Byl jedinou osobou s titulem vyslance Protektorátu, když bylo zrušeno ministerstvo zahraničních věcí. Přesto nebyl součástí tzv. diplomatického sboru a podléhal Úřadu říšského protektora v Čechách a na Moravě.
Pohyb a jednání F. Chvalkovského na území Protektorátu Čechy a Morava byly pečlivě sledovány bezpečnostní služebnou (Sicherheitsdienst RF SS) v Praze, jak ukazuje záznam z 18. března 1941.[4] Ve sdělení se uvádí jeho telefonát s tehdejším předsedou vlády Eliášem a také ministrem obchodu Kratochvílem. Jednání také uskutečnil s bývalým předsedou vlády Beranem o důsledcích podpisu paktu mezi Německem a Ruskem. Schůzka se uskutečnila v hotelu Šroubek, poté se Chvalkovský vrátil zpět do Berlína. Zahynul ve voze, který byl napaden hloubkovým stíhačem na dálnici nedaleko Berlína. Po převozu ostatků mu byl v Praze vypraven honosný pohřeb za účasti předních osobností protektorátního života. Nástupce v úřadu již nebyl do konce války jmenován.
Podobná sledování se prováděla běžně u všech politických činných osob viz příklad F. Machníka, bývalého ministra obrany ČSR – sdělení z 7. března 1941. [5]. Machník však byl již od roku 1941 gestapem sledován a veškeré jeho aktivity gestapo monitorovalo.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Jílové u Prahy
- ↑ František Chvalkovský. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online. (cz)
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Chvalkovský František, s. 130.
- ↑ Sdělení K.H.Fankovi [online]. Praha: 1941 [cit. 2020-03-07]. S. 113. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. (německy)
- ↑ KOPECKÝ, Lukáš. FRANTIŠEK MACHNÍK život agrárního politika a ministra národní obrany [online]. České Budějovice: 2011. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Chvalkovský na Wikimedia Commons - František Chvalkovský na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR
- Českoslovenští ministři zahraničí
- Diplomaté Československa
- Představitelé Protektorátu Čechy a Morava
- Čeští kolaboranti za druhé světové války
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu
- Členové Strany národní jednoty
- Členové Národního souručenství
- Českoslovenští politici české národnosti
- Velvyslanci Československa v USA
- Velvyslanci Československa v Německu
- Oběti druhé světové války
- Osobnosti Českobratrské církve evangelické
- Narození v Jílovém u Prahy
- Úmrtí v Berlíně
- Narození v roce 1885
- Úmrtí v roce 1945
- Narození 30. července
- Úmrtí 25. února
- Pohřbení v Praze
- Velvyslanci Československa v Itálii