Danuše Kšicová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. PhDr. Danuše Kšicová, DrSc.
Narození 26. dubna 1932
Brno
Úmrtí 31. ledna 2017 (ve věku 84 let)
Brno
Místo pohřbení Brno
Povolání vysokoškolská učitelka, jazykovědkyně a překladatelka
Stát ČeskoČesko Česko
Alma mater Masarykova univerzita
Témata rusistika, slavistika a Ruská literatura
Ocenění Zlatá medaile MU (2003)
Děti dcera Darja
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Danuše Kšicová (26. dubna 1932, Brno31. ledna 2017, tamtéž) byla česká vysokoškolská učitelka a rusistka.[1][2]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně jako dcera úředníka, který vystudoval obchodní akademii a který poté pracoval v nakladatelství. Její maminka byla filoložka-samouk, jež jí čítávala např. pohádky v ruštině.[3] Danuše Kšicová vystudovala roku 1956 dvouoborovou kombinaci češtinaruština (prom. pedagog) na UJEP v Brně, o čtyři roky později se stala prom. filoložkou v oboru rusistiky. V roce 1969 získala doktorát filozofie (PhDr.), na který navázala – pod vedením českého prof. Franka Wollmanna[4] – o rok později úspěšně obhájenou kandidátskou prací (CSc.) z oboru slovanských literatur. V roce 1991, tj. o 21 let později, byla jmenována doktorkou věd (DrSc.), o rok později se již úspěšně habilitovala (doc.). Jmenovací řízení profesorem pro obor Dějiny ruské literatury absolvovala až v roce 1995; jmenovací dekret následně převzala z rukou prvního českého prezidenta Václava Havla.[5][6]

Danuše Kšicová žila v Žabovřeskách[3] a celou svojí pedagogickou dráhu spojila s brněnskou Masarykovou univerzitou, kde působila od studií až do své smrti. Poslední rozloučení s prof. Danuší Kšicovou se konalo v sobotu dopoledne dne 4. února 2017 v Brně.[7]

Přehled publikační činnosti (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Literární věda[editovat | editovat zdroj]

  • Z dějin ukrajinské kultury: umění, divadlo, hudba. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 281 S.
  • Od moderny k avantgardě: rusko-české paralely. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 467 S.
  • Secese: slovo a tvar. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 320 S.
  • Kšicová, Danuše a kol. Východoslovanské literatury v českém prostředí do vzniku ČSR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 210 S.
  • Russkaja poezija na rubeže stoletij: 1890-1910. 1. vyd. Praha: SPN, 1990. 345 S.
  • Ruská literatura 19. a začátku 20. století v českých překladech: kapitoly z dějin literárních vztahů. 1. vyd. Praha: SPN, 1988. 310 S.
  • Ruská poezie v interpretaci Františka Táborského: z dějin česko-ruských literárních vztahů. 1. vyd. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1980. 1979. 190 S.

Překlady z ruštiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KŠICOVÁ, Danuše, Prof. PhDr. DrSc. | KDO JE KDO v české slavistice. www.slaviste.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné online. (česky) 
  2. Kšicová, Danuše, 1932-2017 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2017-11-11]. Dostupné online. 
  3. a b Ještě jsem tady: Danuše Kšicová — Česká televize. ČT2 [online]. 2009-01-16 [cit. 2017-11-12]. Stopáž: 26 minut; rok výroby: 2008. Dostupné online. (česky) 
  4. DOHNAL, Josef. Odešla prof. PhDr. Danuše Kšicová, DrSc.. In: Opera Slavica. 2017, roč. 27, č. 1, s. 54-56
  5. Heslo Danuše Kšicová na stránce Encyklopedie dějin města Brna
  6. POSPÍŠIL, Ivo. Danuše Kšicová jako rusistka. In: Новая русистика (mezinárodní časopis Novaja rusistika, vydávaný v Brně), 2017, roč. 10, č. 1, s. 107-110
  7. Pohřby 4. února 2017. Brněnský deník. 2017-02-02. Dostupné online [cit. 2017-11-11]. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]