Černohorská rozsocha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černohorská rozsocha
Černá hora, která dala podokrsku jméno
Nejvyšší bod 1422 m n. m. (Zadní planina)

Nadřazená jednotka Černohorská hornatina
Sousední
jednotky
Východní Český hřbet, Stráženská rozsocha, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Úpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černohorská rozsocha (německy Fuchsbergkamm) je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich východní části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je rozsocha pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní planina (1422 m).

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krknošské rozsochy a okrsku Černohorská hornatina[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Stráženské rozsochy odděluje tok Malého Labe a Klínového potoka, na severu prochází hranice s Východním Českým hřbetem dnem Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Černohorská rozsocha zahrnuje masív Světlé a Černé hory s přilehlými bočními vrcholy a masív Zadní planiny a Liščí hory s přilehlými rozsochami.

Vrcholy nad 1000 m n. m.[editovat | editovat zdroj]

Liščí hora

Černohorská rozsocha má nejvíc tisícovek ze všech krkonošských podokrsků:

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Ze západní strany a z centrální části Černohorské rozsochy odvádějí vodu říčky Malé Labe a Čistá, které jsou levými přítoky Labe. Východní severní a východní část odvodňuje řeka Úpa. Rozvodí je vedeno v linii Hofmanovy Boudy - Černá hora - Slatinná stráň - sedlo Sokol - Liščí hora - Liščí hřeben - Zadní planina. Severovýchodně od vrcholu Černé hory se nachází rašeliniště zvané Černohorská rašelina.

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Souvislé mohokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka)

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Celý prostor Černohorské rozsochy se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace[editovat | editovat zdroj]

Přes Černohorskou rozsochu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Rozsochu pokrývá hustá síť značených turistických tras.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům rozsochy (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Nacházejí se zde lyžařské sjezdovky a dvě lanové dráhy (Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora a lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch). Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]