Josef Kolmaš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Josef Kolmaš
Narození 6. července 1933 (86 let)
Těmice
Povolání překladatel
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kolmaš (* 6. srpna 1933 v Těmicích) je přední český sinolog a tibetolog, dlouholetý vědecký pracovník Orientálního ústavu Československé akademie věd a Akademie věd České republiky, v letech 19942002 jeho ředitel, překladatel a světově uznávaný odborník na dějiny čínsko-tibetských vztahů.

Studia[editovat | editovat zdroj]

Josef Kolmaš absolvoval gymnázium v Kyjově, kde v něm jeho třídní profesor PhDr. Ladislav Dlouhý vzbudil zájem o orientální řeči a předplatil mu časopis Nový Orient, v němž tehdy vycházela na pokračování učebnice hovorové čínštiny.[1]

Po maturitě proto studoval obor čínština – dějiny Dálného východu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1957 pod vedením prof. Jaroslava Průška. Strávil dva roky postgraduálními studiemi na Ústředním národnostním ústavu v Pekingu, kde tehdy studoval jako jediný zahraniční student a specializoval se na tibetský jazyk a literaturu. Při pobytu v Číně tehdy dostal příležitost navštívit významná centra tibetských studií v Čcheng-tu a Lan-čou a podařilo se mu opatřit a převézt do Prahy kompletní vydání tibetského buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru ručně vytištěné v tibetském klášteře Derge z dřevěných matric pocházejících z poloviny 18. století. Tento vzácný text je uložen v knihovně Orientálního ústavu AV.[2]

Vědecké dílo[editovat | editovat zdroj]

Své bohaté jazykové a faktografické znalosti Josef Kolmaš zúročil v řadě vědeckých monografických studií, bibliografických studií, bibliografických soupisů i prací katalogové povahy. Většina informací o Tibetu, které dnes jsou v češtině k dispozici, pocházejí od něho.

Tibetsko-čínské vztahy[editovat | editovat zdroj]

Prvním významnějším dílem Josefa Kolmaše se stala jeho disertační práce „Simelská konference, 1913–1914“ zabývající se nevyjasněnou otázkou politicko-právního postavení Tibetu po Sinchajské revoluci a vyhlášení Čínské republiky v roce 1911, jakož i vymezení hranice s vnitřní Čínou. Touto prací Kolmaš završil svou tříletou vědeckou aspiranturu v Orientálním ústavu ČSAV (1961–1964) a na základě její obhajoby získal hodnost kandidáta historických věd (CSc.). V roce 1975 tato studie vyšla v revidované verzi jako Mezinárodní konference o otázkách statusu a hranic Tibetu (Simla, 1913–1914) i tiskem.

Vývoj vzájemných politicko-právních vztahů Číny a Tibetu, a to zejména z hlediska jejich dlouhodobého vývoje od nejstarších dob až do pádu mandžuské dynastie, zpracoval Kolmaš v rozsáhlé monografii Tibet and Imperial China. A Survey of Sino-Tibetan Relations upto the End of the Manchu Dynasty in 1912 (Canberra, 1967). Usiloval zejména o objasnění klíčových momentů tohoto vývoje v jednotlivých obdobích, od dynastie Tchang přes epochu Čching až po období Čínské republiky a ČLR.

V chronologické studii The Ambans and Assistants Ambans of Tibet (Praha, 1994) systematicky zpracoval a opatřil odkazy na příslušné prameny životopisy 173 úředníků, kteří sloužili jako císařští místodržící na tibetském dvoře.

V rámci historie tibetsko-čínských vztahů Kolmaš dále přeložil řadu čínských i tibetských materiálů, které do té doby zůstávaly mimo zájem badatelů, mezi nimi vzbudil značný ohlas zejména dobová korespondence, jíž vedl jménem čínského císaře Sien-cunga přední tchangský básník a úředník Po Ťü-i s čelnými představiteli Tibetu.

Dějiny Tibetu[editovat | editovat zdroj]

Kolmaš přeložil do češtiny a zasvěceně okomentoval podstatnou část oficiální historie dynastie Čching týkající se Tibetu. Jako první historik vůbec zpracoval dějiny 1300 let starého tibetského knížecího rodu Derge a sestavil periodizaci jejich knížectví (A Genealogy of the Kings of Derge, Praha 1968). V rozsáhlé dvousvazkové edici Prague Collection of Tibetan Prints from Derge (Wiesbaden-Praha, 1971) sestavil soupis a reprodukce titulních listů 5615 xylografických titulů vydaných ve dvou dergeských klášterních knihovnách, které autor v roce 1958 na místě osobně zakoupil a převezl domů. Díky tomuto soupisu vešly ve známost sbírky reprezentativních lamaistických textů, iniciací a duchovních instrukcí, jakož i pojednání o mnoha vědních oborech (medicína, astronomie, gramatika apod.)

V knize The Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur (New Delhi, 1978) zpracoval Kolmaš 648 ilustrací tibetského buddhistického panteonu, které se nachází na dergeském vydání buddhistického kánonu Kandžuru a Tandžuru, které jsou součástí Tibetské knihovny Orientálního ústavu ČSAV v Praze, kterou Kolmaš zakládal a dlouhodobě odborně spravoval.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Významnou složkou Kolmašovy činnosti byly překlady z tibetštiny, čínštiny, latiny a dalších jazyků. Velkému zájmu veřejnosti se již mnoho let těší překlad Tibetské knihy mrtvých. Bardo thödool. Vysvobození v bardu skrz naslouchání (Praha, 1991) i překlad jednoho z nejznámějších a nejrozšířenějších pradžnápáramitových textů, Jádro transcendentální moudrosti (Praha 1992).

Kolmaš dále přeložil mimo jiné tibetskou kroniku ze 14. století Zrcadlo králů Sönam Gjalcchäna, spolu s básnířkou Janou Štroblovou připravil výbor z písňové tvorby tibetských horalů doplněný písněmi „nepovedeného“ 6. dalajlámy Cchangjang Gjamccha. Jeho překlad knihy Pokladnice moudrého rčení obsahuje aforismy Künga Gjalcchäna, tibetského středověkého učence.

Mezi Kolmašovými překlady z čínštiny jsou tituly krásné literatury a poezie – např. verše Po Ťü-iho Drak z černé tůně (Praha, 1958) a Datlovník v meruňkovém sadu (Praha, 1996) – cestopisy (Zápisky o buddhistických zemích mnicha Fa-siena, Praha, 1972) či Süan-cangovy Zápisky o západních krajinách za Velkých Tchangů, Praha, 2002) – jakož i mnoho odborné a historiografické literatury.

Dne 15. srpna 2008 obdržel za své významné vědecké dílo čestné občanství města Kyjova.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • KOLMAŠ, Josef. Tibet and Imperial China: A Survey of Sino-Tibetan Relations Up to the End of the Manchu Dynasty in 1912. Canberra: Centre of Oriental Studies, Australian National University, 1967. 81 s. 
  • KOLMAŠ, Josef. Iconography of the Derge Kanjur and Tanjur. New Delhi: [s.n.], 1978. 286 s. ISBN 9788179360019. 
  • KOLMAŠ, Josef. Buddhistická svatá písma. [s.l.]: Práh, 1995. 92 s. ISBN 80-85809-23-0. 
  • KOLMAŠ, Josef. Vzpomínka na Tibet. [s.l.]: Práh, 1997. 160 s. ISBN 80-85809-73-7. 
  • KOLMAŠ, Josef. Suma tibetského písemnictví. [s.l.]: Argo, 2004. 384 s. ISBN 80-7203-592-4. 
  • KOLMAŠ, Josef. Tibet: Dějiny a duchovní kultura. [s.l.]: Argo, 2004. 442 s. ISBN 80-7203-627-0. 
  • KOLMAŠ, Josef. Klasické tibetské příběhy: Mysterium o životě a zmrtvýchvstání krásné paní Nangsy. O ptácích a opicích. Zrcadlo králů.. [s.l.]: CAD Press, 2009. 256 s. ISBN 978-80-88969-42-6. 
  • KOLMAŠ, Josef. Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie. [s.l.]: Libri, 2009. 232 s. ISBN 978-80-7277-394-7. 
  • KOLMAŠ, Josef. Slovník tibetské literatury. [s.l.]: Libri, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7277-453-1. 
  • KOLMAŠ, Josef. Tibet. [s.l.]: Libri, 2011. 190 s. ISBN 978-80-7277-483-8. 
  • KOLMAŠ, Josef. Země na střeše světa: Z dějin poznávání Tibetu. [s.l.]: CAD Press, 2011. 288 s. ISBN 978-80-88969-56-3. 
  • KOLMAŠ, Josef. Pojednání o věcech tibetských. [s.l.]: Vyšehrad, 2014. 328 s. ISBN 978-80-7429-386-3. 
  • KOLMAŠ, Josef. Pojednání o věcech čínských. [s.l.]: Vyšehrad, 2015. 278 s. ISBN 978-80-7429-629-1. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 90 let gymnázia v Kyjově 1898–1988.. Kyjov: [s.n.] S. 50-52. 
  2. Tibetská knihovna [online]. Orientální ústav AV ČR [cit. 2009-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-30.