V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Vladislav Olomoucký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vladislav Olomoucký
Úmrtí 1165
Rodiče Soběslav I. a Adléta Arpádovna
Příbuzní Václav II., Oldřich, Marie Česká a Soběslav II. (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Soběslav I.
matka Adleyta Arpádovna
bratr Soběslav II.
bratr Oldřich
bratr Václav II.
sestra Marie Česká
bratranec Vladislav II.

Vladislav Olomoucký († po 1165) byl nejstarší syn českého knížete Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské, kníže olomouckého údělu v letech 11371140[1].

Otec Soběslav zbavil vlády na Olomoucku předchozího vládce Lupolta a dosadil sem v roce 1137 svého syna Vladislava. Byl to jakýsi důkaz, že kníže má v úmyslu ustanovit syna svým nástupcem v Praze. V květnu 1138 se kníže účastnil dvorského sjezdu nového německého krále Konráda III. v Bamberku, kde si vymohl udělení Čech v léno pro svého syna Vladislava. O měsíc později svolal Soběslav své stoupence do Sadské a donutil je potvrdit nástupnictví pro Vladislava.

Ačkoliv tak byly splněny dva nástupnické principy, po smrti Soběslava v roce 1140 se knížetem stal jiný Vladislav, ne jeho syn, ale synovec. Šlechta totiž mylně pokládala tohoto syna někdejšího knížete Vladislava I. za slabého. Olomoucký údělník poté uprchl do Uher.

S Vladislavem II. se Soběslavův syn setkal v roce 1146, poté o něm zprávy dlouhá léta mlčí. Kolem roku 1152 se snad oženil s dcerou Albrechta I. Medvěda. Naposledy je zmiňován v roce 1165.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]