Wolfgang Kusý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wolfgang Kusý
Wolfgang Kusý (1884)
Wolfgang Kusý (1884)

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1886

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1874 – 1886
Stranická příslušnost
Členství Hohenwartův klub
Český klub
(Moravská nár. str.staročeši)
mladočeši (???)

Narození 31. října 1842
Ruda nad Moravou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 31. ledna 1886 (ve věku 43 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Karlo-Ferdinandova univ.
Profese advokát
Commons Wolfgang Kusý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wolfgang Kusý (31. října 1842 Ruda nad Moravou[1]31. ledna 1886 Brno[2]) byl moravský právník a politik Národní (staročeské) strany, propagátor českojazyčného školství v Brně.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnázium v Olomouci, právnickou fakultu Vídeňské univerzity a Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V roce 1866 získal titul doktora práv. Působil jako soudní úředník v Brně a Olomouci. Po několika letech advokátní praxe ve Vídni, Kroměříži a Brně si roku 1872 otevřel v Brně vlastní právní kancelář. Působil jako obhájce v trestních věcech, včetně několika politických procesů s česky píšícími novináři.[3][4][5]

Brzy se zapojil do politické činnosti. První zkušenosti s parlamentní činností získával jako stenografista. V 70. letech se sám zapojil do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v listopadu 1873 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Vyškov, Bučovice, Slavkov.[6] Uváděl se tehdy jako mladočech.[7] V zemských volbách roku 1878 uspěl za kurii venkovských obcí, obvod Přerov, Kojetín. Zde mandát obhájil i v zemských volbách roku 1884. Poslancem byl až do své smrti roku 1886.[6]

Po prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Brno, Vyškov atd. Slib složil 20. října 1874.[8] Zvolen byl v doplňovací volbě poté, co původně zvolený oblíbený poslanec Egbert Belcredi odmítl v souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence převzít mandát. Moravští staročeši, které vedl Alois Pražák, ovšem tuto politiku pasivní rezistence opustili, s čímž Belcredi nesouhlasil. Ve Vídni byl Wolfgang Kusý nejprve spolu s dalšími moravskými Čechy členem Hohenwartova klubu (Strana práva).[3][4]

V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Ve volbách do Říšské rady roku 1879 byl Kusý opětovně zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Brno, Vyškov atd. Mandát v Říšské radě obhájil i ve volbách roku 1885 a setrval zde až do své smrti následujícího roku.[8]

Vzhledem k tomu, že čeští poslanci jako celek ukončili pasívní resistenci, se po volbách v roce 1879 na Říšské radě připojil k Českému klubu[3][4] (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[9] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[10]

Od roku 1876 vedl Kusý v Brně společně s Bedřichem Hoppem a Kunešem Kunzem úsilí za zakládání českých škol. Po Hoppeho smrti převzal vedení brněnské matice školské a v této funkci zajistil otevření obecné školy na Starém Brně. Vedle toho se podílel na vzniku a provozu dalších českojazyčných institucí, jako např. Besední dům a Národní divadlo v Brně. Zemřel na onemocnění ucha. [3] [4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b c d Wolfgang Kusý. Zlatá Praha. 2 1886, roč. 3, čís. 10, s. 159. Dostupné online.  
  4. a b c d Wolfgang Kusý. Humoristické listy. 6 1884, roč. 1, čís. 26, s. 201. Dostupné online.  
  5. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien : [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kusý, Wolfgang (1842-1886), Jurist und Politiker, s. 372. (německy)  
  6. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.  
  7. Neue Freie Presse, 23. 11. 1873, s. 8.
  8. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  10. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).