Alois Grebeníček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alois Grebeníček
Narození 5. ledna 1922
Úmrtí 27. července 2003 (ve věku 81 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Grebeníček (5. ledna 192227. července 2003) byl československý vyšetřovatel Státní bezpečnosti a otec bývalého předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miroslava Grebeníčka. Byl obviněn z mučení vězňů na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století, kvůli průtahům a špatnému zdravotnímu stavu obžalovaného ale soud nerozhodl.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jalubí (okres Uherské Hradiště), kde absolvoval osm let školní docházky. Vyučil se řezníkem a tuto profesi také před válkou a po jejím počátku vykonával. V roce 1942 byl zatčen gestapem pro ilegální činnost, poté byl nacisty vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 za osvobození Československé republiky.[2]

V letech 19451951 pracoval Alois Grebeníček jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti na Krajském velitelství StB v Uherském Hradišti. Postupně se vypracoval z řadového vyšetřujícího příslušníka až do hodnosti podporučíka, na pozici zástupce velitele vyšetřovacího oddělení. Po určitých neshodách s nadřízenými však Alois Grebeníček 31. ledna 1952 z řad Státní bezpečnosti na vlastní žádost odešel. V roce 1954 podal žádost o znovupřijetí do řad StB, ta však byla zamítnuta.[3]

Alois Grebeníček měl jako vyšetřovatel podle svědectví některých politických vězňů během výslechů krutě týrat a mučit vyšetřované.[4][5] Podle jiných svědků ale naopak patřil k vyšetřovatelům, kteří neužívali násilí.[6]

Po odchodu z řad StB pracoval Grebeníček krátce jako dělník ve slévárně, potom v letech 19521954 jako kontrolor krajské pobočky ministerstva státní kontroly, mezi léty 1954 a 1956 jako tajemník místního národního výboru. Od roku 1956 pracoval Alois Grebeníček v zemědělství, stal se předsedou Jednotného zemědělského družstva ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 1979 odešel do důchodu.[7]

Po roce 1989 šetřil činnost Aloise Grebeníčka coby vyšetřovatele uherskohradišťské StB Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. ÚDV nakonec v roce 1996 navrhl podat na Aloise Grebeníčka žalobu pro trestný čin ublížení na zdraví. Návrh byl podán také na další dva bývalé příslušníky StB v Uherském Hradišti, a to na Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačku.

Státní zastupitelství v Uherském Hradišti podalo na všechny tři zmíněné osoby žalobu v únoru 1997. Soudní líčení s Aloisem Grebeníčkem se mělo konat v dubnu 2002. Bylo však několikrát odročeno, jednou pro nemoc obhájce obžalovaného, jinak pro špatný zdravotní stav Aloise Grebeníčka. Soudní stíhání bylo nakonec zastaveno v červenci 2003 z důvodu úmrtí obžalovaného, aniž by tak bylo údajné mučení soudně potvrzeno či vyvráceno.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miloš Slabák: [Třetí odboj], 1995, ISBN 80-85867-54-0
  2. GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 75.. 
  3. POSPÍŠIL, Jaroslav. Hyeny v akci. Vizovice: Nakladatelství Lípa, 2003. ISBN 80-86093-68-9. S. 442 - 443. 
  4. Grebeníček bití nařizoval, vypověděl politický vězeň [online]. Týden.cz, 31.7.2009. Dostupné online. 
  5. Sviňáci, teď vám předvedeme, co nás Němci naučili, řval Grebeníček. Echo24 [online]. Echo media, a.s., 19.3.2016. Dostupné online. 
  6. ZEMANOVÁ - MAZALOVÁ, Josefa Anna. Budou-li mlčet oni, rozkvílí se kamení: Třetí odboj na Moravě. Brno: vlastním nákladem, 1994. S. 185. 
  7. GREBENÍČEK, Miroslav. Hradba vzdoru. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7360-925-2. Kapitola Kobra inkviziční versus Grebeníček starší, s. 72 a n.. 
  8. Přehled případů vyšetřovaných Policií České republiky Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ve kterých bylo nebo je vedeno trestní stíhání a k jejichž zveřejnění daly policejní orgány souhlas [online]. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování, 2008. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]