Karel Rakouský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Karel Rakouský
markrabě Karel z Burgau po roce 1606
autor Domenico Custos
Narození 22. listopadu 1560
Křivoklát, České království
Úmrtí 31. října 1618 (ve věku 57 let)
Überlingen, Bádensko-Württembersko
Místo odpočinku farní kostel sv. Martina, Günzburg
Povolání voják
Manžel(ka) Sibylla z Jülichu-Kleve-Bergu
Děti (levobočci)
Anna Alžběta
Karel
Ferdinand
Rodiče Ferdinand II. Tyrolský
Filipína Welserová
Příbuzní polorodá sestra: Anna Tyrolská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Rakouský (německy: Karl von Österreich; 22. listopadu 1560, Křivoklát31. října 1618, Überlingen u Bodamského jezera) byl markrabě z Burgau, hrabě nellenburský a hohenberský, vnuk císaře Ferdinanda I. Habsburského.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Byl druhým synem arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského a jeho první ženy Filipíny Welserové. Jelikož bylo manželství rodičů morganatické, neměl Karel nárok na titul arcivévody ani na tyrolské hrabství svého otce, které po Ferdinandově smrti přešlo na hlavní linii rodu.

Do roku 1564 žil s rodiči a bratrem Ondřejem na Křivoklátě a poté v tyrolském zámku Ambras. Vychovatelem obou bratrů se stal hofmistr Ernest von Rauchenberg. I když se Ferdinand pokusil získat pro svého syna titul velmistra Řádu německých rytířů, stal se Karel nakonec vojákem.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Bojoval pod španělským velením a roku 1587 se vypracoval na plukovníka. Později se jako velitel zúčastnil bojů v Nizozemí a po roce 1592 velel vojsku v Uhrách proti Osmanům. Od roku 1594 byl polním maršálem. O tří roky později pomáhal při obléhání uherského Györu.

Sklonek života[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1607 žil v Günzburgu. Podle Karlových návrhů byla přestavěna rezidence Günzbach a roku 1616 zde nechal založit klášter kapucínů. V roce 1613 se stal členem Ligy katolických stavů. Svůj majetek před smrtí rozdělil mezi svou ženu, své děti a syna po bratru Ondřejovi. Zámek Ambras přešel po jeho smrti na císaře Rudolfa II. Karlovy ostatky byly uloženy roku 1619 v günzburském kostele kláštera kapucínů. Roku 1821 však byly převezeny do tamního farního kostela sv. Martina.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Po několika nezdařilých sňatkových pokusech se roku 1601 oženil se svou sestřenicí Sibyllou, dcerou vévody z Jülichu-Kleve-Bergu Viléma Bohatého a habsburkovny Marie. Manželství zůstalo bezdětné.

Se svou milenkou Elizou Ferrariovou měl Karel dceru:

  • Anna Alžběta

S neznámou ženou měl dva syny, kteří nosili přídomek von Hohenberg:

  • Karel, pán z Erbachu
  • Ferdinand, pán z Hohenbergu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]