Bradlo (Hanušovická vrchovina)

Bradlo
Pohled na vrchol Bradla od Dolní Libiny
Vrchol	600 m n. m.
Prominence	183 m ↓ sedlo u žst Hrabišín
Izolace	8,6 km → Stančín (Nízký Jeseník)
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ Hory Hanušovické vrchoviny
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Hanušovická vrchovina / Úsovská vrchovina / Bradelská vrchovina
Souřadnice	49°51′15″ s. š., 17°3′16″ v. d.
Bradlo
Hornina	kvarcit
Povodí	Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bradlo (600 m n. m.) je kopec nazývaný Moravský Blaník; je zároveň nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, která je geomorfologickým podcelkem Hanušovické vrchoviny. Nachází se na přechodu kulturní krajiny Hané a Jeseníků. Bradlo se nalézá mezi městečkem Úsov a obcí Libina. Nejbližší vesnicí je Lipinka.

Výhled z Bradla

Vrchol Bradla

Rostlinstvo

Stromy

• Smrk ztepilý
• Modřín opadavý
• Borovice lesní
• Jedle bělokorá
• vzácně i Tis červený
• Buk lesní
• Habr obecný
• Dub letní-zimní
• Jasan ztepilý
• Lípa srdčitá

Jasany a lípy budeme hledat spíše v dolních polohách a u vod, stejně jako modřín. Na některých místech se dá mluvit o smrkové monokultuře, protože zde smrk zcela dominuje.

Byliny

• Kapraď samec
• Konvalinka vonná
• různé druhy ostřic
• hvězdnicovité jako jestřábníky
• různé svízely např. Mařinka vonná
  • běžní zástupci hvozdíkovtých-např. Silenka bahenní
• Sněženka podsněžník a Bledule jarní
• Sasanka hajní
• Kakost smrdutý a krvavý
• Hluchavky, Čistec lesní

Byla zde objevena i orchidej okrotice bílá a vemeník dvoulistý.

Turistika

Na vrcholu Bradla se nalézá kvarcitový skalní útvar, který je zajímavým turistickým cílem. Nedaleko se nacházejí tři jiné útvary, místním známé jako "Tři kameny". Na východním svahu rostl památný strom Král Bradla.

Horolezectví

Skála nabízí vyžití i horolezcům. Je tvořena z tvrdého kompaktního kvarcitu, dosahuje výšky asi 20 metrů a nachází se zde asi 50 cest. Na stejném hřebenu se nachází i oblast Tři kameny u Libiny.

Historie

K Bradlu se vážou mnohé pověsti o jeho vzniku, ve skutečnosti je ale sopečného původu. Bradlo bývalo pomyslnou hranicí mezi českým etnikem a sudetskými Němci. Proto se zde pořádaly manifestace, české i německé oslavy.