Horní Lhota (Blansko)
| Horní Lhota | |
|---|---|
 Horní Lhota | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Blansko |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′2″ s. š., 16°38′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 435 (2021)[1] |
| Katastrální území | Horní Lhota u Blanska (4,71 km²) |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| PSČ | 678 01 |
| Počet domů | 131 (2011)[2] |
  Horní Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 43273 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Lhota je vesnice, část města Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 435[1] obyvatel.
Je vzdálená 3 kilometry severně od města Blansko. Horní Lhota se rozděluje místními názvy na tři části: Na Březinkách, Nová ulice a Famélie. Nachází se zde obchod se spotřebním zbožím, u autobusové zastávky je kiosek a ve vsi je také hospůdka U Kaštánka, kde se tradičně konají různé společenské akce a zábavy pro místní. Na zábavách se scházejí i mladí z celého okolí. Obcí prochází turistická cesta do Moravského Krasu. V obci je autobusová zastávka, vlaková zastávka je v obci Dolní Lhota a je vzdálena od obce cca 20 minut chůze.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice leží na levém břehu řeky Svitavy, severně od Blanska. Leží na vyvýšeném údolí na výběžcích Drahanské vrchoviny, na brněnském masivu. Obcí protéká pouze malý potůček který napájí zdejší koupaliště a dál protéká až do řeky Svitavy. Obec je z východní strany obklopena kopci a hlubokými lesy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší doklad k Horní Lhotě v okrese Blansko je až z roku 1554, ves byla původně pojmenována jako Lhota Krylowa. Pozemkové knihy Horní Lhoty jsou vedeny až od roku 1773, tedy od konce doby tereziánské. Až do 19. století šlo o velmi malou osadu, neboť počátkem 17. století bylo uváděno jen 7 domů, až po roce 1834 byla vesnice podstatně rozšířena o část s názvem Famélie, poté bylo ve vesnici již 34 domů.
Až do 19. století byla vesnice na jakékoliv zajímavější události chudá, o vesnici se dokonce nevedly žádné záznamy v celozemských a historicko-místopisných kompendiích. V druhé polovině 19. století byly v obci čtyři požáry, které velice těžce zasáhly obec. Těžkým a smutným rokem byl pro obyvatele rok 1855, kdy zemřelo asi 34 občanů a vypukla nákaza cholery, která zabila 11 lidí. První světová válka také hluboce zasáhla do života občanů Horní Lhoty, většina mužů odtud narukovala do války a někteří šli pracovat do továren pro válečnou výrobu. Ve zdejší obci si první světová válka vyžádala 7 obětí. I když tudy neprocházela fronta, obec to těžce zasáhlo, zejména v nedostatku potravin, převážně mouky.
Během druhé světové války byla Horní Lhota jednou z mála vesnic ve kterých se neubytovalo německé vojsko. Nejhorší důsledky války na ves dolehly až v posledních 4 týdnech války. Kolem Horní Lhoty byly vybudovány zákopy pro případné boje, ale nikdy k bojům skutečně nedošlo. Po druhé světové válce vyvíjela největší činnost strana komunistická, která byla počtem nejsilnější a obnoven byl též ochotnický kroužek "Osvěta". Vytvořila se též početná odbočka Československého svazu mládeže.
Horní Lhota byla původně přiškolena do Blanska a až v roce 1909 byla postavena v obci škola a začalo se v ní vyučovat. Už roku 1872 si zdejší občané založili potravní spolek, který byl nazván "Občanský potravní spolek", jehož trvání bylo až do roku 1890. V roce 1909 byla založena knihovna. V roce 1919 byly na návsi zasazeny lípy svobody a u nich v roce 1930 byl postaven pomník padlých na památku občanů padlých v první světové válce. Ve stejném roce proběhla elektrifikace obce pod záštitou Salmových elektráren. V roce 1938 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1945 byla zahájena výstavba vodovodu na část Famélie a Strážné, kde byl velký nedostatek vody. V roce 1950 bylo přikročeno k založení jednotného zemědělského družstva s celkovou plochou půdy 50 ha, byl vybudován kravín a drůbežárna.V roce 1956 byla v obci založena Myslivecká společnost, jejíž členové vybudovali mysliveckou chatu. V roce 1957 byla postavena prodejna Jednoty a v obci byl zřízen též obecní rozhlas. V letech 1965-67 bylo vybudováno v obci koupaliště a sportovní areál pod záštitou tělovýchovné organizace Sokol. V současnosti je v obci stále autobusová doprava, která je tu již od roku 1949.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaplička
- Pomník padlých
Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]
- Hudební dětská skupina Kaštánci, nyní Rockfór
- Mateřské a rodinné centrum HM, z.s.
- TJ Sokol
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pomník padlých na návsi -
Famélie
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Horní Lhota - Kapitolky z kroniky obce
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Lhota na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
