Vila Jana a Anastázie Neherových

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Jana a Anastázie Neherových
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektAntonín Navrátil
Poloha
AdresaProstějov, ČeskoČesko Česko
UlicePod Kosířem
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky103149 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
černobílá fotografie funkcionalistické vily
Pohled na vilu se skalkou
Plastika od sochaře Jana Třísky

Vila Jana a Anastázie Neherových je funkcionalistická vila v Prostějově postavená v letech 1938–1939.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vila byla postavena v letech 1938–1939 pro manžele Jana Neheru (1899–1958) a Anastrázii Neherovou, roz. Kristkovou (1904 –1984).[2][3][4] Anastázie Neherová pracovala ve firmě Jana Nehery jako účetní, v roku 1924 se jako dvacetiletá za Jana Neheru provdala. Měli tři děti, Libuše Bartano, roz. Neherová, (*1926 –), Jan (1928–1997) a Jitka Sehnalová, roz. Neherová (1936–2015).

Vila byla postavena podle projektu architekta Antonína Navrátila. Stavitel: firma Konečný & Nedělník. Stavební povolení bylo vydáno 3. 6. 1938, kolaudační protokol 19.9.1939.

Pozemek ke stavbě byl odkoupen od Sportovního klubu Prostějov. Stavba byla provedena v severní části města, na Plumlovském předměstí, v sousedství říčky Hloučela, v ulici Pod Kosířem č.73 (č.pop. 329). Vila patří k hodnotným zachovalým funkcionalistickým obytným stavbám na Moravě z období  konce 30. let 20. století. Vila je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 103149. Památkově chráněná je od 12. března 2008.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vila byla zhotovena jako trojpodlažní.[5][6] Konstrukčně je objekt řešen jako železobetonový skelet včetně stropních konstrukcí s cihelnými vyzdívkami. Stavba po všech stránkách vysoce překračovala soudobý standard, V přízemí a v prvním podlaží je provozní. Tady byl i byt správce, jako správce a zahradník tam pracoval v letech 1940 až 1949 Pavel Karas (1916 - 1995).

Umělým navýšením terénu na jižní a částečně i na východní straně domu se zadní část přízemí ocitla pod jeho úrovní.

V snížené zadní části přízemí byl železobetonový protiletecký domovní kryt. Z jižní stany byl chráněný násypem před terasou. V krytu byl únikový východ pro případ zásahu bombou a zasypání přístupu ze severní strany. Byl vyřešený jako slepé okno rozměru cca. 1 x 1 metr a opatřený dřevěným bedněním, za kterým byl komín vyplněný pískem. Ten se měl po uvolnění bednění vysypat do krytu a uvolnit únikový východ.

Do objektu se vstupuje ze severní strany. Vstupní hala je obložena mramorem. V podlaží druhém je rozměrná obytná hala s navazující jídelnou, dvěma obývacími pokoji, knihovnou a potřebným zázemím. Halu bylo možné odsunutím části prosklené jižní stěny propojit s navazující terasou, která přecházela plynule do zahrady. Nad terasou byla rozměrná výsuvná plátěná markýza ovládaná složitým mechanismem. Ve třetím patře byla soustředěna intimní část domu, která měla tři ložnice se sociálním zařízením a šatnou.

Vytápění vily bylo řešeno pokrokovým podlahovým vytápěním. Nad terasou ve třetím podlaží je betonová markýza, střešní část je vyplněna sklobetonem.

Vila byla v roce 1998 rekonstruovaná pro administrativní účely. Při úpravách došlo mimo jiné i ke změně některých vnitřních dispozic. Původního harmonického vyznění stavby se ale nepodařilo dosáhnout. To se týká i zahrady.

Zahrada[editovat | editovat zdroj]

Okrasná výsadba u bazénu vily Neherových

V okolí vily byla rozsáhlá romantická zahrada upravená podle plánů architekta Antonína Navrátila. V západní části byl velký bazén s oddělenou částí pro děti. Před bazénem byl dřevěný srub pro posezení po koupeli. Na vilu v západní části navazovala pergola, na konci které byla plastika od sochaře Jana Třísky. U pergoly byly vysazeny stromkové růže v pestrých barvách. Další stromkové růže byly vysazeny v sousedství srubu. Terasa na jižní straně vily přecházela plynule do zahrady a navazovala na rozsáhlou skalku. Na jižní straně u konce zahrady byl velký kulatý stůl s lavicemi uspořádanými do kruhu.

Původně pozemek patřící k vile sahal až po Sportovní ulici. Teď je zahrada asi v polovině rozdělená, v druhé části je dnes welness centrum. K vile patřila i užitná zahrada se skleníky, která se nacházela za říčkou Hloučelou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vila Anastázie Neherové, Stavby Prostějov - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  2. CYDLÍK, Tomáš, a kolektiv. Osobnosti Prostějovska. Vyd. 1. vyd. V Prostějově: Klub historický a státovědný, 2012. 221 s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-3058-4, ISBN 80-260-3058-3. OCLC 823820878 S. 124–125. 
  3. Vila Jana a Anastázie Neherových, Olomoucký - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. 
  4. https://mapy.cz/zakladni?x=17.1069588&y=49.4823350&z=17&q=Vila%20Jana%20a%20Anast%C3%A1zie%20Neherov%C3%BDch&source=base&id=1701048&ds=1.Chybí název periodika! 
  5. Slavné stavby Prostějova. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: Foibos 231 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87073-21-6, ISBN 80-87073-21-5. OCLC 664246498 
  6. VERONIKA, Rezáková. Český podnikateľský mág 20.storočia ožíva v spomienkach. Podnikajte.sk, s.r.o. [online]. Podnikajte.sk ISSN 1338-2187 [cit. 2022-2-22]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]