Jihočeské pánve

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jihočeské pánve
Südböhmische Talkessel
Krajina v okolí Horusického rybníka
Krajina v okolí Horusického rybníka

Nejvyšší bod 583 m n. m. (Baba)
Rozloha 2000 km²

Nadřazená jednotka Česko-moravská subprovincie
Sousední
jednotky
Šumavská hornatina, Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina
Podřazené
jednotky
Českobudějovická pánev, Třeboňská pánev

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Rakousko Rakousko
Jihočeské pánve na mapě Česka
Jihočeské pánve na mapě Česka
Povodí Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihočeské pánve (německy Südböhmische Talkessel) jsou geomorfologickou oblastí na jihozápadě Česko-moravské subprovincie, na jihu zasahují na rakouské území. Jejich reliéf je tektonicky podmíněný a má rovinný až plochý pahorkatinný charakter.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Asymetrickou hrástí Lišovského prahu jsou rozděleny na Českobudějovickou pánev na západě a na Třeboňskou pánev na východě.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Jihočeské pánve vznikly jako rozsáhlá sníženina působením tlaku od jihu při procesech saxonské zlomové tektoniky jako reakce na horotvorné procesy alpinského vrásnění. První poklesy zemských ker podél hlubinných zlomů jsou datovány do konce křídy v období před 100 miliony lety, a později pokračovaly téměř do současné doby. Pánve byly vyplněny jezery, které byly odvodňovány k jihovýchodu do oblasti nazvané Paratethys (pásmo pánví od západního předpolí Alp až do kaspické oblasti). Začátkem třetihor se Jihočeské pánve dostaly do vlivu moře, který byl ukončen pozdějším výzdvihem Českého masivu a jezero vyplňující pánevní prohlubně bylo nadále sladkovodní. Jižní odvodňování bylo přerušeno až v pliocénu (přibližně před 4 miliony let), kdy došlo k oživení výzdvihů v oblasti Šumavy a Novohradských hor. Celá oblast pánví začala být odvodňována severním směrem a říční síť tak postupně nabývala dnešního rázu.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Jihočeské pánve se rozkládají v povodí Vltavy, Otavy a Lužnice. Nacházejí se v nich největší české rybníky Rožmberk, Horusický rybník, Bezdrev, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský rybník, Dehtář, Staňkovský rybník, Velká Holná, Svět, Koclířov, Kačležský rybník, Opatovický rybník.

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Průměrná teplota v oblasti Jihočeských pánví se pohybuje mezi 7,5 - 8,5 °C. Průměrný objem ročních srážek činí asi 600-650 mm.

Související články[editovat | editovat zdroj]