Černá (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Černá
zámek v obci
zámek v obci
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba konec 16. století
Přestavba 18. století
Stavebník Jan Rafael Chroustenský z Malovar
Současný majitel soukromý majitel
Další majitelé Chroustenští z Malovar, Collaltové
Poloha
Adresa Černá 1, Černá, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Černá (zámek)
Černá (zámek)
Černá (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25627/7-3987 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Černá stojí téměř v centru obce Černá, v okrese Žďár nad Sázavou. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek nechal na konci 16. století v duchu renesance vystavět Jan Rafael Chroustenský z Malovar. Po Bílé hoře však Chroustenští o majetek přišli a roku 1624 se zámek (tehdy označovaný jako tvrz) dostal do držení rodu Collalto. V této době spadala Černá do panství Rudolec, nicméně Collaltové přenesli správu panství a přejmenovali jej na panství Černá. To se skládalo ze 7 obcí z Velkomeziříčska (Měřín, Blízkov, Černá, Dědkov, Chlumek, Jersín a Milíkov), další 4 obce byly ze Žďárska (Bohdalov, Chroustov, Kyjov a Rudolec) a poslední 4 pocházely z Jihlavska (Arnolec, Nadějov, Stáj a Zhoř).

V 18. století prošel zámek barokní přestavbou, jež se týkala především interiérů. Kromě toho došlo také k zasvěcení zámecké kaple sv. Antonínu Paduánskému. Ve vlastnictví Collaltů zůstala Černá do roku 1918, kdy jim byl majetek zkonfiskován. V rámci první pozemkové reformy došlo k rozparcelování půdy panství a ze zámku se stal tzv. zbytkový statek. V následujících letech se na něm vystřídali dva zbytkový statkáři. Ve stejné době byly také značně zdevastovány interiéry a fresky kaple. V roce 1931 získal památku Eduard Pavlíček z Tasova[2].

Po roce 1948 připadl zámek obci, která jej využívala ke kulturním a společenským účelům. Hospodářské budovy zámku pak využívalo JZD. Na začátku 90. let prošel objekt restitucí, ovšem nedlouho poté jej získal nový majitel. Ten provedl generální rekonstrukci, při níž došlo k odsvěcení nové kaple sv. Antonína, zřízené v meziválečném období v severním nároží zámecké budovy. Během rekonstrukce byla kolem zámku také postavena mohutná pětimetrová zeď. Od roku 1996 je zámek a přilehlý areál provozován pod názvem The Other World Kingdom jako místo pro sadomasochistické hry. Do roku 2008 byl zámek přístupný pouze pro platící zájemce o sexuální služby s tématem ženské dominance. V roce 2008 byl zámek na prodej, ke změně vlastníka však nedošlo.[3][4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dle katastru nemovitostí[5] je vlastníkem zámku společnost The Other World Kingdom. Tato společnost se celosvětově proslavila v erotickém byznysu ve formě tzv. Femdom. Její hlavní náplní je provozování erotických stránek a natáčení krátkých filmů s tématy ženské dominance.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti zámku neprochází žádná značená turistická trasa. Zámek je přístupný po místní komunikaci od Mlýnského rybníka. Nedaleko vede také silnice II/348 z Arnolce na Měřín, kde se napojuje na silnici II/602.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-11]. Identifikátor záznamu 136752 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. iDnes.cz [online]. 2016-03-14. Dostupné online. 
  3. Království jiného světa je dnes na prodej. Žďárský Deník.cz [online]. 2011-07-28 [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. 
  4. Dominy a otroci opustili sadomasochistický zámek. Zůstal nahnutý kříž. iDNES.cz [online]. 2016-03-14. Dostupné online. 
  5. Výpis z katastru nemovitostí

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]