František Zyka (1904)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Zyka
Narození6. ledna 1904
Brno
Úmrtí12. dubna 1971 (ve věku 67 let)
Povoláníhouslař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Zyka (6. ledna 1904 Brno[1]12. dubna 1971 Brno) byl český houslař.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Začal se učit v oboru soustružník, ale přešel k firmě Václav Lídl na Zelném trhu v Brně, kde se v letech 1919–1922 vyučil houslařem u Jana Podešvy a Antonína Gally. U firmy pak zůstal pracovat až do roku 1945. V listopadu 1943 absolvoval mistrovskou zkoušku. Po skončení druhé světové války tři měsíce pracoval v Brně u houslaře Josefa Kreutzera.

V roce 1929 se oženil s Marií, roz. Chrástovou, a 20. února 1930 se jim narodil syn František Zyka mladší, který se později stal rovněž houslařem.

Od roku 1945 pracoval soukromě ve svém bytě na Husově ul.3 v Brně, kde měl zároveň i houslařský ateliér. Později se přestěhoval do dílny po houslaři Františku Trávníčkovi. V roce 1949 byla ale dílna zrušena, a tak se opět vrátil na Husovu ul. 3, kde pracoval ve svém bytě do roku 1955. Toho roku dostal možnost se přestěhovat i s rodinou do bytu na Dominikánské náměstí 6 (od roku 1952 náměstí Družby národů), kde současně dostal do pronájmu i prostory v přízemí domu pro účel houslařského ateliéru. Zde pracoval do roku 1971, kdy zemřel.

Byl členem Kruhu umělců houslařů.

Jeho žáky ve firmě Lídl byli např. Bohumil Buček a Karel Matuška. Mezi lety 1947–1950 vyučil ve své dílně rovněž svého syna Františka.

Postavil kolem 80 nástrojů. Používal žluto-oranžový lak. Pracoval převážně po vzoru Guarneri del Gesú.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika 17013, sn. 123 [online]. MZA [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Jalovec: Čeští houslaři, Praha, SNKLHU, 1959, str. 120
  • František Skokan: Svět houslí, Praha, SHV, 1965, str. 155
  • Vladimír Pilař, František Šrámek: Umění houslařů, Praha, Panton, 1986, str. 182

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]