Břeclav (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Břeclav
Břeclavský zámek
Břeclavský zámek
Základní informace
SlohRenesance, romantismus
MateriályKámen, zdivo
Další majiteléPřemyslovci, Žerotínové, Lichtenštejnové
Poloha
AdresaBřeclav, ČeskoČesko Česko
UliceZámecké náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky30718/7-1158 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Břeclavi je renesanční zámecká stavba vybudovaná na základech staršího hradu, jež byla přestavěna v 19. století Lichtenštejny v romantickém stylu. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Budova je v současné době z důvodu dlouhodobé neúdržby v havarijním stavu a probíhají přípravy na jeho postupnou rekonstrukci, která započala roku 2020 opravou jižní věže.[2] Přístupná je v turistické sezóně pouze hlavní vyhlídková věž a sklepy, které jsou součástí vinárny.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně na místě zámku stál hraniční hrad vybudovaný knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ladislav Velen ze Žerotína (1579–1638) za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních panství Valtice a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci pozdějších rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) jako součást komplexu v polovině 19. století přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu. Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na břeclavské a lednické panství nucenou správu a správcem jmenovalo Jarolíma Filipa, ředitele Moravské agrární banky v Brně.[4] V současnosti zámek vlastní město Břeclav, které hledá pro zchátralý areál v bráně Lednicko-Valtického areálu využití.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Významným prvkem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V areálu zámku se nacházejí pozůstatky donjonu ze 13. století. Průměr této obranné věže byl 16,8 metrů a její zdi byly silné zhruba 5 metrů.[1] V okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.

Havarijní stav, archeologický výzkum a opravy[editovat | editovat zdroj]

Budova je v současnosti v havarijním stavu. Chybí většina okenních a dveřních výplní, v interiérech chybí podlahy a jsou otlučeny omítky, včetně původní hřebínkové výzdoby na klenbách. Je narušena i statika komínových těles a dalších zděných částí. Opravy spojené s celkovou rekonstrukcí jsou předběžně odhadovány na 200 milionů korun.[5] V letech 20082009 bylo v přízemí interiérů západního a diagonálního křídla započato s odvlhčením zdiva prostřednictvím výkopů a injektáží. Celá pohledová fasáda byla následně opatřena vápenným nátěrem a zabezpečeny otvory chybějících oken.[6][7] Touto akcí ale bohužel rekonstrukce na deset let ustala.

V souvislosti s tímto kontroverzním pokusem o rekonstrukci v roce 2009 byla při výkopu v místnosti jižního křídla nalezena několikametrová vrstva vypálené hlíny. Na podzim roku 2018 byla pak realizována archeologická sonda.[8] Nálezová situace v hloubce cca 4 metrů byla zprvu interpretována jako spáleniště mladohradištního slovanského paláce.[9] Následný archeologický výzkum probíhající od června 2019 do března 2020 na celém půdorysu místnosti potvrdil, že se zde nachází poměrně unikátně zachované slovanské opevnění z počátku 12. století. Hradba sestávala z několika vrstev dřevěných roštů, které byly vždy vyplněné hlínou. Zachycená šíře hradby je 7 metrů, která byla ale určitě širší a výškou dosahovala několika metrů. Po mohutném požáru došlo díky nepřítomnosti vzduchu v tělese hrady k zachování její dřevěné konstrukce ve formě zuhelnatělého dřeva.[8] Na základě nálezů keramiky a především dendrochronologického datování bylo stáří určeno do období po roce 1108.[10] Těsně před ukončením výzkumu, ale čekalo na archeology jedno překvapení. Při odkrývání posledních vrstev spálené hradby byly nalezeny lidské ostatky v nezvyklých jakoby svázaných polohách a byl přes ně položen zkorodovaný dlouhý předmět. Jednalo se o tři jedince, patrně muže, kteří byli záměrně uloženi do základů hradby a předmět byl určen jako meč typu Ulfberht. Šlo nejspíše o tzv. základovou oběť.[11] Celý objev byl oceněn cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2020 v rámci nejlepších počinů v oblasti památkové péče v kategorii Objev, nález roku.[12][13]

Hlavní věž byla upravena pro návštěvnický provoz a zpřístupněna jako vyhlídková v roce 2014 za podpory Česko-Slovenského operačního programu.[3] V roce 2017 se do sklepních prostor jižního křídla nastěhovala soukromá vinárna.[14]

První etapa rekonstrukce začala opravou havarijního stavu koruny jižní věže v březnu 2020, která byla hotova na přelomu roku následujícího a stála více než 5,5 milionu korun. Na tuto etapu budou navazovat další plánované opravy jižního křídla, jejíž započetí je závislé na získání dotačních prostředků z různých zdrojů.[2] Archeologický výzkum pokračuje v místnostech jižního a západního křídla i v roce 2021.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-02]. Identifikátor záznamu 142183 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Archiweb - Zámek v Břeclavi má opravenou věž, na zbytek chybí peníze. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Městské muzeum a galerie Břeclav - Muzeum, Synagoga, Zámeček Pohansko, Lichtenštejnský dům. www.muzeumbv.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  4. Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
  5. Archiweb - Břeclav chce opravit zámek za více než 200 milionů. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. ŠEVČÍK, Jiří. Břeclav: Zámek konečně prohlédne. Břeclavský deník. 2008-02-06. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. (česky) 
  7. FOTOGALERIE: Zámek dostává nový kabát. Břeclavský deník. 2009-02-12. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. (česky) 
  8. a b Břeclav zámek - hradba | Archaia Brno o.p.s.. www.archaiabrno.org [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  9. SPĚVÁK, Redakce ,Přemysl. Nález roku? Napoví řeč letokruhů. Břeclavský zámek možná skrývá středověký palác. Břeclavský deník. 2018-12-18. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. (česky) 
  10. Nové objevy v Břeclavi | Archaia Brno o.p.s.. www.archaiabrno.org [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  11. Nález roku 2019 je v Břeclavi! | Archaia Brno o.p.s.. www.archaiabrno.org [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. 
  12. Národní památkový ústav posedmé udělil ceny Patrimonium pro futuro. www.npu.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  13. Inspirujte se. www.npu.cz [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (česky) 
  14. Zámek už není nevyužitá ruina. Břeclavský deník. 2007-09-30. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]