Břeclav (zámek)
| Zámek Břeclav | |
 Břeclavský zámek | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Sloh | Renesance, romantismus |
| Materiály | Kámen, zdivo |
| Další majitelé | Přemyslovci, Žerotínové, Lichtenštejnové |
| Poloha | |
| Adresa |
Břeclav,  Česko |
| Ulice | Zámecké náměstí |
| Souřadnice | 48°45′36″ s. š., 16°52′34″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30718/7-1158 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Břeclav je původně renesanční zámecká stavba, jež byla později přestavěna v romantizujícím stylu, v Břeclavi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]Zámek v současné době je v rekonstrukci a znovu se opravuje do původního renesančního slohu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně na místě zámku stál hraniční hrad vybudovaný knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Hrad sloužil jako jedno ze správních středisek knížectví středověké Moravy, které se později stalo jedním z panských sídel. Později přemyslovský hrad i Novou a Starou Břeclav získali Žerotínové, kteří hrad 1. polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ladislav Velen ze Žerotína (1579-1638) za svoji účast na stavovském povstání po roce 1618 o břeclavské panství přišel. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních panství Valtice a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci pozdějších rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) jako součást komplexu přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu. Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství v Praze na břeclavské a lednické panství nucenou správu a správcem jmenovalo Jarolíma Filipa, ředitele Moravské agrární banky v Brně.[2]
Havarijní stav a opravy[editovat | editovat zdroj]
Objekt byl na počátku roku 2019 dlouhodobě v havarijním stavu. Opuštěný byl tou dobou už na 80 let. Opravy spojené s celkovou rekonstrukcí byly předběžně plánovány na léta 2019 až 2022.[3] V roce 2019 proběhl archeologický průzkum celého zámku a započalo se s první etapou rekonstrukce. Ta začala opravou jižní věže v březnu 2020, která by měla být hotova ještě týž rok, stejně jako oprava jižního křídla.[4]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Významným prvkem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V areálu zámku se nacházejí pozůstatky donjonu ze 13. století. Průměr této obranné věže byl 16,8 metrů a její zdi byly silné zhruba 5 metrů.[1] V okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-02]. Identifikátor záznamu 142183 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
- ↑ Břeclav opraví chátrající zámek. Opuštěný je osmdesát let [online]. Česká televize, 2019-02-15 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online.
- ↑ ton. Začala oprava břeclavského zámku. Věž je v havarijním stavu [online]. Česká televize, 2020-03-12 [cit. 2020-03-13]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Břeclav na Wikimedia Commons - Přístup do zámecké věže
