Konrad Bayer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konrad Bayer
Narození 10. listopadu 1828
Olomouc
Úmrtí 15. října 1897 (ve věku 68 let)
Olomouc
Bydliště Olomouc
Vídeň
Národnost německá
Občanství Rakousko-Uhersko
Povolání právník, redaktor, šachový skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Konrad Bayer (10. listopadu 1828, Olomouc15. října 1897 tamtéž),[1] uváděný také jako Conrad Bayer,[2] počeštěně Konrád Bayer[3] či pseudonymem Drakon Rabey[pozn. 1], byl rakousko-uherský šachista a právník německé národnosti,[3] který proslul především jako skladatel šachových úloh. Jeho nejslavnějším šachovým problémem je tak zvaná Nesmrtelná úloha z roku 1851. V 50. až 70. letech 19. století byl jedním z nejúspěšnějších problemistů na světových turnajích.

Život mimo šachovnici[editovat | editovat zdroj]

Konrad Bayer se narodil 10. listopadu 1828 v Olomouci. Později se přestěhoval do Vídně, kde pobyl šest let a kde také ve svých 21 letech dokončil studium práv a stal se advokátem.[6][7] Během pobytu v hlavním městě monarchie se mimo jiné naučil také anglicky.[7] Po návratu do Olomouce byl jmenován tajemníkem místní obchodní komory.[6][8] V květnu 1859 se oženil.[7] Věnoval se také poezii a překládal do angličtiny Goetheho, Schillera a Heineho.[6]

Šachová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Šachové hře se naučil ve 14 letech. Mnoho zkušeností získal během svého vídeňského pobytu, kde se stýkal s řadou renomovaných hráčů, šachových teoretiků i problemistů, mezi nimiž byli například Ernst Falkbeer, hrabě Arnold Pongrácz, Antonín Novotný, Rudolf Willmers či Karl Pitschel.[7][5] V Olomouci se velmi blízce spřátelil s šachovým problemistou Josefem Mandelblühem.[7]

Ačkoliv během své kariéry hrával i praktické partie (krátká partie Bayer–Schulz z roku 1861 je nejstarším dokladem praktické hry v Olomouci),[3] nejvíce proslul jako skladatel šachových úloh. Svou první úlohu sestavil roku 1853.[6] Úlohy nejprve posílal do časopisu Leipziger Illustrirten Zeitung, později na krátkou dobu sám vedl vídeňský časopis Schachzeitung,[7] jeho šachové úlohy však byly vítané i v dalších šachových časopisech v Německu, Anglii a Spojených státech amerických.[9]

Konrad Bayer bývá považován za zakladatele tzv. staroněmecké školy. Jeho elegantní řešení úloh zakončených modelovými maty mu zase vysloužily označení ideového předchůdce české úkolové školy. Mezi nejvíce oceňované patří jeho čtyřtahové a pětitahové úlohy.[3] Převratný byl také jeho přístup k estetice šachových problémů, kdy se snažil úlohy komponovat tak, aby úvodním tahem nedošlo k odebrání kamene či k šachu krále.[6]

Nesmrtelná úloha[editovat | editovat zdroj]

16. srpna 1851 Bayer publikoval v časopise Leipziger Illustrirte Zeitung[10][11] velmi neortodoxní šachový problém, který byl vzápětí nazván „Nesmrtelná úloha“.[10] Tento problém totiž nezapře ideovou spřízněnost s tzv. Nesmrtelnou partií, kterou o pouhé dva měsíce dříve sehráli v Londýně Adolf Anderssen a Lionel Kieseritzky a v níž si Anderssen vítězství vynutil řadou obětí vlastních figur.

Zadáním úlohy je dát mat černému králi v devíti tazích. K překvapivému řešení vede postup, v němž si bílý k závěrečnému úderu připravuje pozici tak, že postupně obětuje veškerý svůj materiál kromě jednoho pěšce (to jest dámu, dvě věže, střelce, jezdce a pěšce), aby následně černého krále, zabloudivšího až do středu šachovnice a obklíčeného vlastními figurami, matoval právě tím jediným zbylým pěšcem.[3]

Této vrcholné úloze romantického období,[3] které šachu vládlo přibližně od konce 15. do konce 19. století,[12] se dostalo okamžitě velké pozornosti. Později, když se v šachu začaly projevovat jiné, modernější a méně romantické trendy, tak navzdory svému přízvisku ztratila na popularitě,[13] přesto však stále bývá poměrně často citována.[14]

a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
d8 bílý dáma
f7 černý dáma
h7 černý král
e6 černý pěšec
f6 černý pěšec
g6 černý pěšec
c5 bílý král
d5 černý pěšec
f5 bílý jezdec
h5 bílý střelec
a4 bílý věž
b4 bílý věž
d3 bílý pěšec
f3 černý věž
e2 černý jezdec
f2 bílý pěšec
h2 černý střelec
d1 černý střelec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Bílý táhne a dá mat devátým tahem.
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
b7 černý dáma
e6 černý pěšec
f6 černý pěšec
c5 bílý král
e5 černý král
f5 černý věž
d4 bílý pěšec
e4 černý pěšec
f4 černý střelec
e2 černý střelec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Závěrečná pozice

Úvodním tahem vedoucím k řešení je překvapivá oběť Vb7.

Řešení:
1. Vb7! Dxb7
2. Sxg6+ Kxg6
3. Dg8+ Kxf5
4. Dg4+ Ke5
5. Dh5+ Vf5
6. f4+ Sxf4
7. Dxe2+ Sxe2
8. Ve4+ dxe4
9. d4 #

Turnajové úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Konrad Bayer sklízel se svými šachovými kompozicemi úspěchy na mezinárodní scéně a zvítězil na většině významných skladatelských turnajů uspořádaných v 50. až 70. letech 19. století.[3] Nejčastěji bývá citováno jeho vůbec první vítězství, které zaznamenal na turnaji listu The Era roku 1856.

Turnaj listu The Era[editovat | editovat zdroj]

Konrad Bayer
Turnaj Era, 1856
úloha z vítězné sady
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
b8 černý věž
g8 černý střelec
b7 černý pěšec
f7 černý jezdec
g7 bílý střelec
b6 bílý král
c6 černý pěšec
d6 bílý jezdec
e6 bílý střelec
f6 bílý věž
g6 bílý pěšec
b5 černý pěšec
e5 černý král
a4 bílý pěšec
f4 černý pěšec
g4 bílý pěšec
d3 černý pěšec
f3 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
e2 černý pěšec
a1 černý věž
d1 černý dáma
f1 černý jezdec
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Mat 4. tahem (řešení)

Turnaj uspořádaný britským listem The Era roku 1856 byl jednou z prvních mezinárodních soutěží v kompozičním šachu (a první pokládanou významnou).[15] Tématem byly přímé maty bez omezení počtu tahů.[16] Klání se zúčastnilo celkem 16 soutěžících z různých evropských zemí. Podle vzpomínek maďarského šachového mistra Johanna Jacoba Löwenthala, který byl pověřen vedením turnaje, dvě sady šachových úloh svou kvalitou vysoce převyšovaly ostatní, a sice sada, jejíž název byl inspirován komedií Williama Shakespeara All is Well that ends Well (česky: „Dobrý konec vše napraví“), jejímž autorem byl Konrad Bayer, a sada nazvaná latinsky Palmam qui Meruit Ferat (latinské přísloví, proslavené jako motto admirála Nelsona;[17] česky: „Palmu ať dostane ten, kdo si ji zaslouží.“) od britského problemisty Franka Healeyho.[18]

Výsledky turnaje se uzavíraly po dlouhém zkoumání úloh a s tím spojené debatě až začátkem roku 1857.[15] Zatímco porota byla zcela jednotná v tom, že první dvě místa náleží Healeymu a Bayerovi, názory na to, kdo z nich si zaslouží absolutní vítězství, se lišily a pořadí obou kandidátů bylo předmětem ohnivé diskuse. Nakonec se zdálo, že vítězství bude přiřknuto Franku Healeymu, ovšem v poslední chvíli před uzavřením výsledků si dva rozhodčí v jedné z jeho úloh všimli menší chyby, což rozhodlo o konečném vítězství Konrada Bayera.[18][15] Frank Healey získal druhou cenu, kterou si však nepřevzal.[15]

Vítězná sada nebyla jediným Bayerovým želízkem v ohni tohoto turnaje. Na čtvrtém místě se umístila sada úloh, na níž se autorsky podílel spolu s Arnoldem Pongráczem z Trnavy, považovaným za prvního slovenského šachového skladatele.[16]

Některé další turnaje[editovat | editovat zdroj]

Dalším skladatelským úspěchem Konrada Bayera byl turnaj konaný během prvního amerického šachového kongresu roku 1857, na němž skončil se svou sadou úloh nesoucí motto Three is the charm na druhém místě za dánským šachovým skladatelem Rudolfem Willmersem.[9]

Mezi favority patřil také na turnaji pořádaném francouzskou šachovou revue Nouvelle Régence roku 1860. Nakonec se o vítězi rozhodovalo mezi ním a domácím skladatelem Théodorem Herlinem. Vítězství si odnesl Bayer, když z osmi porotců šest vyhodnotilo jako nejlepší jeho sadu úloh, jeden hlasoval pro stejné ocenění obou soupeřů a jen jeden pro Herlina.[19]

Roku 1861 se účastnil mezinárodního turnaje pořádaného Britskou šachovou asociací v Bristolu, kde se svou sadou problémů nazvanou Careless of yet striving for honour (česky: „Nestarající se o pocty, a přece po nich toužící“) [pozn. 2] skončil na druhém místě za Frankem Healeym.[21]

Konrad Bayer
Šachový kongres v Londýně, 1862
vítězná úloha[22]
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
c7 černý dáma
f7 černý pěšec
b6 černý věž
d6 černý střelec
h6 bílý dáma
e5 černý jezdec
a4 černý pěšec
b4 černý pěšec
c4 černý jezdec
d4 černý pěšec
e4 černý král
f4 bílý jezdec
b3 černý pěšec
d3 bílý jezdec
e3 bílý pěšec
g3 černý pěšec
h3 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
b1 bílý střelec
e1 bílý král
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Mat 5. tahem (řešení)

Roku 1862 se účastnil kompozičního turnaje uspořádaného během šachového kongresu v Londýně. Bayer zaslal do turnaje sadu úloh nazvanou Nymph in thy orisons (česky: „Nymfa ve tvých modlitbách“), která měla soutěžit v kategorii přímých matů. Rozhodčí po prostudování úloh určili za vítěznou sadu tu, jejímž autorem byl Konrad Bayer, a za nejlepší problém turnaje vybrali jednu z úloh domácího šachisty Josepha Grahama Campbella, jehož sada skončila za Bayerem na druhém místě. Vzápětí se však ukázalo, že Campbelova vítězná skladba byla nekorektní, neboť problém připouštěl dvě řešení. Celá Campbellova sada proto vypadla z předních příček a dotyčná úloha ztratila titul nejlepší úlohy turnaje, což nejprve Campbella nemuselo mrzet, neboť místo ní byla vybrána jiná úloha opět z jeho dílny. K překvapení všech ale krátce po ohlášení nových výsledků byla i tato druhá Campbellova úloha odhalena jako nekorektní, a to ze stejného důvodu: bylo objeveno druhé řešení.[23]

V reakci na tuto opakovanou situaci, která na turnaj vrhla velmi špatné světlo, byla porota posílena o dva nové nezávislé rozhodčí, všechny úlohy byly podrobeny novému posudku a bylo vydáno pořadí zcela nové. V něm byly za nejlepší sadu přímých matů potvrzeny úlohy Konrada Bayera, na druhém místě skončil slovinský skladatel Joseph Plachutta a na třetím Čech Antonín Novotný. Konrad Bayer však nakonec ještě navíc získal také zmíněnou cenu za nejlepší jednotlivou úlohu (viz vpravo). Zároveň ale vznikl určitý finanční problém v malém a velmi napjatém rozpočtu turnaje, neboť Campbell již mezitím za svá později zrušená umístění vyinkasoval šek na 20 liber a tyto peníze odmítl vrátit. Vedení turnaje, které nemělo ani ty nejmenší finanční rezervy, stálo před volbou, zda snížit částku pro ostatní oceněné včetně Bayera, nebo zda mají schodek uhradit rozhodčí, kteří situaci zavinili. Nakonec byla zvolena druhá možnost, takže nikdo ze soutěžících nebyl finančně zkrácen.[23]

Roku 1864 se Konrad Bayer účastnil turnaje na čtvrtém Rýnském šachovém kongresu konaném v Düsseldorfu v Německu, a to pod pseudonymem Drakon Rabey. V kategorii přímých matů zde obsadil druhé místo za rakouským problemistou Johannem Bergerem Grazem.[24][5]

Na turnaji pořádaném roku 1865 francouzským listem Le Palamede française (který byl prvním čistě šachovým magazínem na světě) Bayera pravděpodobně o vítězství připravily zákulisní intriky.[25] Bylo nepochybné, že nejvyšší úrovně dosahovaly sady úloh Konrada Bayera s mottem Allez, enfants (česky: „No tak, děti“) a francouzského problemisty M. Lamourouxe s mottem Bonne chance (česky: „Hodně štěstí“). Přestože se jedna z úloh francouzského šachisty ukázala být nekorektní, závěrečný verdikt nakonec přiřkl vítězství právě jemu a druhé místo Bayerovi.[25][26] To vyvolalo velké protesty šachové veřejnosti a na nespravedlivý verdikt si stěžoval i sám Bayer. Maďarskému šachistovi baronu Ignáci Kolischovi podle jeho vyjádření dokonce někteří z rozhodčích turnaje potvrdili, že byli od ostatních členů poroty vystaveni nátlaku, aby za vítěze byl prohlášen Lamouroux, a že již dopředu bylo rozhodnuto, že vítězem musí být Francouz.[25]

Na turnaji, který byl součástí kongresu konaného ve městě Dundee v Anglii roku 1867 již opět zvítězil, a to se sadou úloh nesoucí latinský název Sub hoc signo (česky: „Pod tímto znamením“). Aby se organizátoři vyhnuli aférám, které provázely některé předchozí turnaje, tak výsledky nejprve vyhlásili předběžně s tím, že platnosti nabudou, pokud šachová veřejnost neobjeví žádné závažné chyby či jiné prohrešky do tří měsíců od zveřejnění úloh v britském Chess Player’s Magazine. To následně vedlo k několika diskvalifikacím včetně německého účastníka Johannese Kohtze, který původně skončil hned za Bayerem na 2. místě, když se ukázalo, že na soutěžních úlohách spolupracoval s dalším německým skladatelem Carlem Kockelkornem, což pravidla turnaje neumožňovala. Bayerovy úlohy však opět obstály a jeho vítězství bylo potvrzeno.[27]

Téhož roku se mu zdařila také francouzská odveta, když se svou sadou problémů nazvanou Ich weiss nicht, was soll es (česky: „Nevím, co to znamená“) zvítězil na pařížském šachovém kongresu před Američanem Samuelem Loydem a francouzským problemistou E. Grosdemangem.[28]

Řešení vybraných turnajových úloh[editovat | editovat zdroj]

  • Úloha č. 4 ze sady All is Well that ends Well, která získala 1. cenu na turnaji listu The Era roku 1856. Úvodní tah je 1. Sc4, po němž mohou následovat tyto hlavní varianty řešení:
1. Sc4 (s hrozbou 2. Ve6#) bxc4 2. Jb5 (s hrozbou 3. Vd6#) Kd5 3. Vd6+ Jxd6 4. Jc7#
2. … Kd5 3. Vd6+ Kxd6 4.Jc7#
2. … cxb5 3. Kc5 4. Va6# nebo Vb6# nebo Vc6# neboVd6#
3. … b6+ 4. Vxb6#
3. … Jd6 4. Vxd6#
3. … Vc8+ 4. Vc6#
1. … Kd4 2. Ve6+ Je5 3. Vxe5. ~ 4.Vxe2# nebo Ve4# nebo Ve8# nebo Ve7# nebo Ve6#[29]
  • Úloha č. 6 ze sady Nymph in thy orisons, která získala 1. cenu na šachovém kongresu v Londýně roku 1862:
1. Jgxf4! ~ 2. Jc5+ Kxe3 3. Jf~ (kromě d3) #
1. … Jxd3+ 2. Sxd3+ Kxe3 3. Jd5+ Kxd3 4. Dh7+ f5 5. Dxf5#
1. … Jf3+ 2. gxf3+ Kxe3 3. Je5 ~ 4. Sf~#
3. … Sxe5 4. Jg2+ Kxf3 5. Jh4#
2. … Kxf3 3. Dh5+ Ke4 4. Dd5+ Kxe3 5. Jg2#
3. … Ke4 4. Jc5+ (nebo Jf2+) Kxe3 5. Jd5 nebo Jg2#
1. … dxe3 2. De6 ~ 3. Jc5+ Kd4 4. Dd5+ Kc3 5. Jxa4#
3. Jd3~+ Kd4 4. Je2+ Kc5 5. Dxc4#
2. … fxe6 3. Jc5+ Kd4 4. Jfxe6+ Kd5 5. Se4#
4. … Kc3 5. Jxa4#
2. … e2 3. Jb2+ Kd4 4. Dd5+ Ke3 5. De4#
4. … Kc3 5. Jxa4#
3. … Ke3 4. Jxe2 ~ 5. Dh6 nebo Jd1#[30]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Konrad Bayer někdy též zasílal úlohy do soutěží pod pseudonymem Drakon Rabey, což byl anagram jeho pravého jména.[4][5]
  2. Znění motta „Careless of yet striving for honour“ je uvedeno v textu sborníku The Chess Congress of 1862, kde jsou také zveřejněny jednotlivé úlohy této sady, u nichž je však uvedeno motto v mírně odlišném znění stejného významu: „Careless of yet striving for laurels“.[20]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. REHDER, Elke. Konrad Bayer Schachaufgaben von 1861 [online]. [cit. 2016-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  2. ZÁVODNÝ, Zdeněk. Velmi staré šachové rubriky [online]. Novoborský šachový server, 2014-06-22, [cit. 2016-12-31]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g KALENDOVSKÝ, Jan. Historie šachu v Čechách [online]. Brno: 1995, [cit. 2016-12-31]. S. 36–37. Dostupné online.  
  4. WINTER, Edward. Chess Notes [online]. [cit. 2016-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Konrad Bayer. Schachzeitung. říjen 1865, roč. 20, s. 289–291. Dostupné online. (německy) 
  6. a b c d e ZAVATARELLI, Fabrizio. Ignaz Kolisch: The Life and Chess Career. [s.l.] : McFarland, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4766-1801-2. S. 8. (anglicky)  
  7. a b c d e f Conrad Bayer – the celebrated chess problem composer. Chess World. 1868, roč. 3, s. 34–35. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Bayer. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1890. Dostupné online. Díl 3, s. 531.
  9. a b COOK, Eugene B.. The Problem Tournay: Report of the committee on problems. In FISKE, Willard. The Book of the First American Chess Congress. New York : Rudd & Carleton, 1857. Dostupné online. S. 274–275. (anglicky)
  10. a b Kalenderblatt. Schwalbe [online]. prosinec 2003, čís. 204 [cit. 2016-12-31]. Dostupné online.  (německy) 
  11. Illustierte Zeitung. 1851-08-16, roč. 17, čís. 424, s. 160. (německy) 
  12. SCHENK, David. The Immortal Game. [s.l.] : Souvenir Press, 2011. Dostupné online. ISBN 9780285640009. S. 90. (anglicky)  
  13. WARE, Gary Kevin. 64 Square Problem Tour [online]. US Chess Federation, 2008-02-23, [cit. 2016-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Schwalbe [online].  [cit. 2016-12-31]. Dostupné online.  (německy) 
  15. a b c d HARDING, Tim. Eminent Victorian Chess Players: Ten Biographies. Jefferson a Londýn : McFarland, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-6568-2. S. 83–84. (anglicky)  
  16. a b Šach. Pravda. 1977-05-06. Dostupné online. (slovensky) 
  17. About USC: Motto [online]. University of Southern California, [cit. 2016-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b LÖWENTHAL, J.. Preface. In Selected Problems from the Era Problem Tournament. Malmö : Anders Thulin, 2005-05-16. Elektronická verze publikace A Selection of the Problems of the Era Problem Tournament, vydavatel Thomas Day, 1857. Dostupné online. S. 3–9.
  19. JOURNOUD, Paul. Rapport a messieurs les membres du comité chargé de l'examen des problèmes adressés pour le concours du journal La Régence. Nouvelle régence. září 1860, roč. 1, čís. 9, s. 266. Dostupné online. (francouzsky) 
  20. The Chess Congress of 1862, s. 445–447
  21. The Chess Congress of 1862, s. xxxvii
  22. The Chess Congress of 1862: A Collection of the Games Played, and a Selection of the Problems Sent in for Competion. Příprava vydání Johann Löwenthal. London : Henry G. Bohn, 1864. Dostupné online. (anglicky) Viz stránka před titulní stranou publikace. 
  23. a b The Chess Congress of 1862, s. lxxvii–lxxxv
  24. Der neunte Rheinische Schachcongress abgehalten zu Crefeld am 4. bis 7. August 1871. Leipzig : Veit & Comp., 1874. Dostupné online. S. 4. (německy)  
  25. a b c Zavatarelli, s. 229, dostupné online
  26. The Problem Tournament of "Le Palamede Francais". The Chess Player's Magazine. listopad 1865, roč. 2, s. 346. Dostupné online. (anglicky) 
  27. The Problem Tourney. In LÖWENTHAL, Johann; MEDLEY, George W.. Transactions of the British Chess Association 1866–1867. London : Longmans, Green, Reader, and Dyer, 1868. Dostupné online. S. 11–12. (anglicky)
  28. Congrés international des échecs: comte rendu du congrès de 1867 et des des congrès d'échecs. [s.l.] : Imprimerie générale de C. Lahure, 1868. Dostupné online. S. 345. (francouzsky)  
  29. BAYER, Konrad. Úloha 189667. In Yet Another Chess Problem Database. [s. l.] : [s. n.] Dostupné online.  (anglicky)
  30. BAYER, Konrad. Úloha 66360. In Yet Another Chess Problem Database. [s. l.] : [s. n.] Dostupné online.  (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]