Ferdinand August Spiegel-Diesenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Spiegel-Diesenberg

poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1913
Stranická příslušnost
Členství Strana konzervativního velkostatku

Narození 18. května 1850
Višňové Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand August Spiegel-Diesenberg, celým jménem s titulem Ferdinand August hrabě Spiegel na Diesenbergu a Hanxledenu (německy Ferdinand August Graf von Spiegel zum Diesenberg und Hanxleden), uváděn též pouze jako Ferdinand August Spiegel nebo jen Ferdinand Spiegel (18. května 1850 Višňové[1]1913), byl moravský šlechtic z rodu Spiegel-Diesenbergů původem z Vestfálska, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1870 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě, pak ještě studoval na zemědělské akademii ve württemberském Hohenheimu. V roce 1878 působil v armádě při tažení do Bosny a Hercegoviny. Po návratu se začal věnovat správě rodinného velkostatku.[2]

Po smrti otce Ferdinanda Spiegela-Diesenberga převzal jeho roli šedé eminence moravské Strany konzervativního velkostatku. Do roku 1890 vedl Katolicko-politický spolek ve Znojmě a pak spoluzakládal místní Křesťansko-sociální spolek. Stejně jako otec podporoval ve volbách federalistické kandidáty, již v roce 1879 třeba Josefa Purcnera, který neúspěšně kandidoval v kurii venkovských obcí na jižní Moravě. V letech 1900–1901 zřídil speciální předvolební fond pro kandidáty křesťanských sociálů.[2]

V roce 1897 stál u zrodu Křesťanské stranické rady pro německé Moravany, jejímž úkolem byla koordinace zakládání okresních katolických spolků. V roce 1902 podpořil program nově vzniklé Křesťanské lidové strany, která měla ambici politicky zastupovat všechny moravské, případně i slezské německé katolíky.[3]

V roce 1883 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu ve velkostatkářské kurii. Později byl ještě pětkrát znovuzvolen. Věnoval se oblasti zemědělství a byl aktivní i při projednávání moravského vyrovnání.[2]

V roce 1908 jej za zásluhy jmenoval císař František Josef I. tajným radou. Stal se také komandérem papežského řádu sv. Řehoře Velikého.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Trstěnice
  2. a b c d MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 639. 
  3. CIBULKA, Pavel. Německé politické strany na Moravě (1890-1918). Praha: Historický ústav, 2012. 447 s. ISBN 978-80-7286-177-4.