Svět techniky – Science and Technology Center

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Budova STC Ostrava

Svět techniky – Science and Technology Center (STC) je projekt, který vznikl v Dolní oblasti Vítkovice, v Ostravě, za podpory fondů Evropské unie a rozpočtu České republiky. Tuto platformu tvoří dvě části, Malý svět techniky (objekt interaktivní expozice U6), který je zaměřen na historii tradičních technických oborů a Velký svět techniky (objekt STC), který cílí na současnost a budoucnost vědních oborů. Základní myšlenkou projektu je zvýšení prestiže vědy a výzkumu, změna přístupu k technickým oborům, jejich popularizace a zpřístupnění široké veřejnosti.[1] Svět techniky je součástí České asociace science center.[2] Slavnostní otevření proběhlo 26. 9. 2014.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zahajovací práce na projektu Světa techniky začaly v roce 2006 zpracováním marketingové strategie pro Moravskoslezský kraj. V letech 2009 – 2011 projekt pokračoval přípravnými pracemi, byla zpracována základní vize, architektonické řešení a obsah platformy Světa techniky pro popularizaci přírodovědných a technických oborů v Moravskoslezském kraji. V listopadu roku 2011 bylo MŠMT kladně rozhodnuto o přidělení dotace a v květnu 2012 byly zahájeny stavební práce na stavbě STC. V listopadu 2012 byla otevřena první část platformy, a to Malý svět techniky – interaktivní expozice U6. V říjnu 2013 byla dokončena hrubá stavba budovy STC, která byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti v období od 14. do 20. 3. 2014. Finální dokončení objektu zahrnující instalaci expozic, audio-vizuální techniky a interiérů proběhlo v září 2014. Dne 26. 9. 2014 byla budova s dokončenými expozicemi a interiérem oficiálně otevřena.[4]

Budova[editovat | editovat zdroj]

Budova Světa techniky – Science and Technology Center (STC) se nachází v průmyslovém areálu Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě. Autorem stavby je architekt Josef Pleskot a jeho AP Ateliér. Stavební práce byly zahájeny v květnu roku 2012. Stavbu realizovalo sdružení firem Vítkovice Mechanika, Subterra a Metrostav.[5] Hrubá stavba byla dokončena v říjnu roku 2013. Jedná se o budovu s trojúhelníkovým půdorysem a prosklenou čelní fasádou. Prosklená fasáda má na délku 125 metrů a na výšku 12,5 metrů. Skládá se ze 150 zrcadlových tabulí, které dohromady váží 115 tun. Na ploše čtrnácti tisíc metrů čtverečních se nachází čtyři stálé expozice (Svět vědy a objevů, Svět civilizace, Svět přírody a Dětský svět) a jedna expozice krátkodobá, určená pro dočasné výstavy.[6] Budova zvítězila v Ceně Klubu Za starou Prahu za novou stavbu za rok 2014.[7]

Střešní zahrada[editovat | editovat zdroj]

Střešní zahrada

Svět techniky disponuje také střešní zahradou, která získala cenu Zelená střecha roku 2016. Autory projektu zelené střechy jsou Ing. Lýdia Šušlíková a Ing. Zdeněk Sendler z Atelieru zahradní a krajinářské architektury. Zahrada je rozdělena na šest částí rozprostírajících se na ploše velké 2000 m2.[8] Náměty pro realizaci byly čerpány v přírodě – na výsypkách, haldách, opuštěných kolejových vlečkách, které jsou pro Ostravu typické. Celá plocha zahrady je rozdělena trojicí dřevěných mol, kolem kterých v podélné ose prochází chodník z nepravidelně rozložených ocelových pororoštů, prosypaných substrátem z ocelových zbytků kovovýroby, po okrajích se terén mírně zvedá. Součástí zahrady jsou také štěrky a kameny z godulského pískovce, pocházející z nedalekých lomů.[9] K zavlažování je používána srážková voda, která je sváděná ze střechy a shromažďovaná v podzemní místnosti v zásobních nádržích s kapacitou 30 000 litrů. Prosklená čelní fasáda budovy Světa techniky má výšku 12,5 m. Její šířka je 125 metrů. Celá tato plocha se skládá ze 150 zrcadlových tabulí, které dohromady váží 115 tun.[10]

Kompozice (rostliny, průchozí trasy, lavičky)[editovat | editovat zdroj]

Zahrada je rozdělena na šest částí, které se tematicky liší. Náměty pro realizaci byly čerpány v přírodě – na výsypkách, haldách, opuštěných kolejových vlečkách, které jsou pro Ostravu typické.

Celá plocha zahrady je rozdělena trojicí dřevěných mol, kolem kterých v podélné ose prochází chodník z nepravidelně rozložených ocelových pororoštů, prosypaných substrátem z ocelových zbytků kovovýroby (tzv. Vítkovický mlat, který je světově unikátním povrchem), po okrajích se terén mírně zvedá. Součástí zahrady jsou také štěrky a kameny z godulského pískovce, pocházející z nedalekých lomů. Dřevěné kvádry podél mol přímo vybízejí k posezení a odpočinku.

Zahrada metamorfóz[editovat | editovat zdroj]

Zahrada metamorfóz připomíná základní koloběh života. Kmeny starých odumřelých stromů jsou rozkládány houbami, aby se postupně staly substrátem pro uchycení nových rostlin. Na střešní zahradě je tento proces urychlený umělou vodní mlhou.

Závlaha a recyklace[editovat | editovat zdroj]

K zavlažování je používána srážková voda, která je sváděná ze střechy Světa Techniky a shromažďovaná v podzemní místnosti v zásobních nádržích s kapacitou 30m3(30 000 litrů). Voda se dostává k rostlinám pomocí hadic a čerpadla, kapkovacích hadic a mlhových trysek.

Rostliny na střešní zahradě toho ovšem vykonávají mnohem více. S trochou nadsázky se dá říci, že recyklují. Polétavý prach, který se po spláchnutí deštěm stane součástí substrátu, je pro kořeny rostlin živinou. Významný je také proces fotosyntézy, kdy se CO2 mění na kyslík a uhlík, ze kterého se stane stavební materiál pro tělo rostliny. Uvolněný kyslík udržuje při životě člověka, umožňuje hoření anebo spalování. Rostliny umí také odpařováním vrátit část vody z půdy do okolního vzduchu a tím ochladit vzduch až o několik stupňů.

Zrcadlová stěna[editovat | editovat zdroj]

Prosklená čelní fasáda budovy Světa techniky má výšku 12,5 m. Její šířka je ohromných 125 metrů. Celá tato plocha se skládá ze 150 zrcadlových tabulí, které dohromady váží 115 tun.

Kuchyňská zahrada[editovat | editovat zdroj]

V této části najdete užitkovou zahradu, která se těší ve městech velké oblibě. Téměř každý si ji může vytvořit ve svém domově. V naší kuchyňské zahradě naleznete mátu, meduňku, kontryhel či jiné byliny. A když najdete jahodu, klidně si dejte.

Kamenný drak a vejce[editovat | editovat zdroj]

V kamenné části zahrady jsou prezentována skalní společenstva, rostliny násypů, kamenných zídek a skal. Tyto rostliny jsou schopny hospodařit s nedostatkem živin a vody a jsou schopny se vypořádat s velkými výkyvy teplot.


Kromě rostlin najdete v této části zahrady tzv. kamenného draka s vejcem. Dokážete ho najít?

Sukulenty[editovat | editovat zdroj]

Nejjednodušší a tím pádem nejlepší rostliny pro zelené střechy. Potřebují málo substrátu a málo péče. Sukulenty umí ve svém těle shromažďovat vodu, která jim umožňuje přežít i velmi dlouhá období sucha. Nejčastější tzv. extenzivní typ zelené střechy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. svet-techniky-ostrava.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. 
  2. http://www.hvezdarna.cz/sciencecenter/?cat=4
  3. Archivovaná kopie. svet-techniky-ostrava.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-27. 
  4. Archivovaná kopie. svet-techniky-ostrava.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. 
  5. PAVLIŇÁK, Petr. Dolní Vítkovice dnes. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2012, str. 70. ISBN 978-80-86171-42-5.
  6. Archivovaná kopie. dolnivitkovice.cz [online]. [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-01. 
  7. http://www.zastarouprahu.cz/cena-kzsp
  8. www.dolnivitkovice.cz [online]. Dostupné online. 
  9. Zelené střechy. www.zelenestrechy.info [online]. [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  10. ČADKOVÁ, Kateřina. Josef Pleskot - Péče o krajinu je v rukou nás všech [online]. [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAVLIŇÁK, Petr. Dolní Vítkovice dnes. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2012. ISBN 978-80-86171-42-5.
  • VOLF, Petr. 1492: Příběh Dolních Vítkovic. Praha: Prostor - architektura, interiér, design, o. p. s., 2013. ISBN 978-80-87064-10-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]