Vlkoš – statek
 Vlkoš – statek | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Dům čp. 25 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 31. prosince 2013 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Olomouckého kraje |
| Nadm. výška | 200 m n. m. |
| Rozloha | 0,02 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Přerov |
| Umístění | Kanovsko |
| Souřadnice | 49°23′36,35″ s. š., 17°25′20,47″ v. d. |
  Vlkoš – statek | |
| Další informace | |
| Kód | 5852 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlkoš – statek je přírodní památka v Kanovsku, části obce Vlkoš v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Tvoří ji dům čp. 25, na jehož půdě se vyskytuje letní kolonie netopýra brvitého.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kolonie netopýra brvitého (Myotis emarginatus) byla na půdě domu čp. 25 objevena v roce 1998. I přes stavební úpravy a problémy způsobené při využívání půdy obyvateli domu kolonie přetrvala a od roku 2005 probíhá její pravidelný monitoring.[3] Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Olomouckého kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 31. prosince 2013. Předmětem ochrany je biotop netopýra brvitého.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památku s rozlohou 0,0241 hektar tvoří dům čp. 25 v Kanovsku. Ten se nachází v nadmořské výšce 200 metrů a překrývá se s evropsky významnou lokalitou Vlkoš – statek.[4]
Abiotické poměry[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží tvoří kvartérní sedimenty. Na povrch vystupuje souvrství písčitých hlín a hlinitých písků, zatímco hlouběji se nachází stěrkopísčité souvrství.[5] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Hornomoravském úvalu, konkrétně v podcelku Středomoravská niva a ve stejnojmenném okrsku,[6] tvořeném náplavovou rovinou podél řeky Moravy.[7]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v teplé oblasti T2, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[8]
Biota[editovat | editovat zdroj]
Krajina v okolí vesnice je silně přeměněna zemědělstvím. Z původního krajinného pokryvu se v širším okolí dochovaly fragmenty lužních lesů, luk a mokřadních prostředí, v nichž přežívají společenstva měkkýšů a korýšů záplavových tůní.[3]
Letní kolonie netopýra brvitého se nachází na půdě domu čp. 25. V době před vyhlášením ochrany čítala 80–130 jedinců.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c Plán péče o přírodní památku Vlkoš – statek na obdboí 2014–2023 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-03-06 [cit. 2022-09-10]. S. 4. Dále jen Plán péče 2014–2023. Dostupné online.
- ↑ a b Vlkoš – statek [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Dostupné online.
- ↑ Plán péče 2014–2023, s. 3.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Středomoravská niva, s. 422.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlkoš – statek na Wikimedia Commons
