Evangelický Kristův kostel (Ostrava)
| Evangelický Kristův kostel, Červený kostel | |
|---|---|
 Aktuální pohled na kostel | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Obec | Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz |
| Souřadnice | 49°50′20,9″ s. š., 18°17′13,67″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická / Slezská církev evangelická augsburského vyznání |
| Diecéze | Moravskoslezský seniorát / Ostravsko-karvinský seniorát |
| Sbor | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Ostravě / Farní sbor Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Ostravě |
| Status | farní kostel |
| Datum posvěcení | 1. listopadu 1907 |
| Světitel | brněnský senior dr. Ferdinand Schenner, konsenior Glajcar |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Karl Troll, Ludvík Faigl |
| Stavební sloh | historismus, secese |
| Výstavba | 1905–1907 |
| Specifikace | |
| Kapacita | 760 lidí |
| Výška | 60 m (věž) |
| Stavební materiál | režné cihlové zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Husovo náměstí 702 00 Moravská Ostrava |
| Ulice | Husovo náměstí |
| Oficiální web | FS ČCE Ostrava / FS SCEAV Ostrava |
| Kód památky | 17232/8-2444 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelický Kristův kostel v Ostravě je kostel postavený v letech 1905–1907 v historizujícím stylu volně inspirovaném románským a gotickým slohem.[1] Stavba, nazývaná také Červený kostel,[2] patří mezi významné ostravské památky, 3. 5. 1958 byla zařazena na ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 1904 vypsala evangelická církev architektonickou soutěž na projekt nového kostela. Stavba měla nahradit nevyhovující hřbitovní kapli, která už nestačila rychle rostoucí moravskoostravské protestantské obci. O účast v soutěži byl velký zájem a sešlo se sto návrhů nového svatostánku, které byly v listopadu 1904 vystaveny na ostravské evangelické faře. Nakonec byl vybrán projekt vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvíka Faigla, komisí oceněný druhou cenou. V červenci 1905 byl hotov a vystaven model kostela a v říjnu byl položen základní kámen.
Počátek provázely problémy se založením stavby. Jelikož spodní vrstvy zeminy na staveništi byly značně rozbahněné, bylo rozhodnuto o jejich zpevnění pomocí devíti set dřevěných kůlů. Přesto byla stavba, původně plánovaná na tři roky, dokončena už po dvou letech. Celkové náklady na stavbu a vybavení dosáhly 300 000 korun. Slavnostní vysvěcení se pak uskutečnilo 1. listopadu 1907.
Do konce první světové války sdružoval místní luterský sbor evangelíky české, německé i polské národnosti. Po první světové válce se tento sbor stal součástí Německé evangelické církve v Československé republice. To vedlo k odchodu některých českých členů, kteří společně s místní reformovanou kazatelskou stanicí založili v roce 1920 samostatný sbor Českobratrské církve evangelické. Kostel byl užíván oběma těmito církvemi, do konce druhé světové války ale zůstal majetkem církve německé. Ta byla poté československými úřady prohlášena za kolaborantskou a její majetek byl podle Benešových dekretů konfiskován. V padesátých letech 20. století stát předal kostel a faru oficiálně do užívání Českobratrské církvi evangelické a také Slezské církvi evangelické augsburského vyznání, jejíž po válce nově vzniklý ostravský sbor přijal většinu neodsunutých členů německého sboru. Od roku 1997 usilovaly obě tyto církve o převedení kostela a fary do svého vlastnictví.
V březnu 2009 potvrdilo české ministerstvo kultury rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který bezúplatně převedl kostel farním sborům Českobratrské církve evangelické a Slezské církvi evangelické augsburského vyznání. Převod po dlouhá léta komplikoval fakt, že nešlo o restituci, ale převedení majetku církvím. Nevyjasněné majetkové poměry tak bránily v investicích do opravy kostela.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Samotná stavba je postavena v historizujícím stylu s románskými, gotickými prvky. Jedná se o jednolodní budovu z režného zdiva s kvadratickou věží umístěnou asymetricky do vstupního průčelí.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Interiér je ve stylu secese. Jeho dominantou je mramorový oltář se šesti svícny a velkým dubovým křížem. V apsidě se nacházejí čtyři malovaná okna. Kazatelna je stejně jako kříž z dřeva dubu, zatímco křtitelnice z mramoru ladí s oltářem. Strop je sestaven z dřevěných kazet, díky čemuž má kostel výtečnou akustiku.
V kostele se nacházejí varhany, vyrobené firmou Rieger v roce 1907, opus 1403. Jsou vybaveny dvěma manuály a pedálem. V letech 2001–2002 prošly generální opravou.
Věž a zvony[editovat | editovat zdroj]
Ve věži se nacházejí tři ocelové zvony ulité v Bochumi roku 1907, laděné do tónů cis–e–g. Nejmenší se jmenuje Práce a je na něm vyryt polský nápis. Na prostředním Lutherovi je německy napsáno Hrad přepevný je Pán Bůh náš, což jsou slova evangelické hymny. Největší zvon váží 1580 kg, jmenuje se Spasitel a je opatřen německým nápisem. Kromě zvonů jsou na věži funkční hodiny s porcelánovým ciferníkem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- Jindřich Vybíral, Zrození velkoměsta, Vydavatelství ERA, 2003, ISBN 80-86517-94-2
- Moravskoslezské kostely, Moravskoslezský deník, 11.10.2007
- Evangelický Kristův kostel má sto let, potřebuje opravit, Moravskoslezský deník, 01.11.2007
- Sto let Evangelického Kristova kostela[nedostupný zdroj], článek na stránkách městského obvodu, 06.11.2007
- Církve chtějí od státu evangelický Kristův kostel, Moravskoslezský deník, 14.11.2007
- Církev se dočkala. Evangelický Kristův kostel už je její, Moravskoslezský deník, 31.03.2009
- ↑ VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta : architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Vyd. 3., upravené. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě 219 s. Dostupné online. ISBN 80-86517-94-2, ISBN 978-80-86517-94-0. OCLC 56985490
- ↑ Radim Kjonka, Kostel je majetkem církví, Právo, 01.04.2009
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evangelický Kristův kostel na Wikimedia Commons
