Královopolský klášter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Královopolský klášter
Královopolský klášter
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Místo Brno-Královo Pole
Souřadnice
Základní informace
Řád Kartuziánský řád
Založení 1378
Zrušení 1782
Mateřský klášter Gaming
Znak Carthusian coat of arms-2006 04 22.png
Odkazy
Kód památky 31167/7-51 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královopolský klášter je bývalý klášter kartuziánského řádu (kartuziánů), nacházející se v Brně, ve čtvrti Královo Pole, v Božetěchově ulici č. 2. Součástí komplexu je také kostel Nejsvětější Trojice. Areál bývalého kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky[1] a vyjma farního chrámu Nejsvětější Trojice je součástí Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kartuziány přivedl na Moravu markrabě Jan Jindřich v roce 1369, kdy z kláštera z Gamingu povolal do Brna Gottfrieda z Anasu. Zakládací listina nové kartouzy v Králově Poli, první na Moravě a teprve druhé v českých zemích, byla markabětem vydána v srpnu 1375. Klášter zvaný Cella Trnitas byl podporován i syny Jana Jindřicha, jenž ještě téhož roku zemřel. V roce 1387 byly dokončeny cely mnichů, ke klášteru také přiléhala hospodářská stavení. Klášterní kostel Nejsvětější Trojice (oratorium), nacházející se v západní části areálu, byl dle řádových zvyklostí velmi strohý. Jádro kartuziánského komplexu si i v dalších staletích zachovalo původní středověký půdorys s jednotlivými domky mnichů rozmístěnými kolem malé a velké křížové chodby.[2]

Na místě hospodářských budov jižně od kartouzy byla okolo roku 1688 postavena barokní budova prefektury s polygonálními nárožními věžičkami. Počátkem 18. století vznikl, snad podle projektu Mořice Grimma, nový refektář s knihovnou a v malé křížové chodbě kaple Nejsvětějšího Kříže (později zbořena). V 60. letech 18. století došlo zásluhou převora Athanasia Gottfrieda k výzdobě areálu kláštera i kostela, včetně nového barokního kostelního průčelí. Roku 1775 získaly mnišské domky první patro. V roce 1782 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Kostel Nejsvětější Trojice se stal filiálním a později farním (nahradil zbořený kostel svatého Víta) a klášterní komplex začal být využíván jako kasárna a kadetní škola.[2] Od druhé poloviny 60. let 20. století je areál, s výjimkou kostela a přilehlé farní budovy, v majetku Vysokého učení technického v Brně. V dalších desetiletích zde byla katedra samočinných počítačů Fakulty elektrotechnické.[3] Z té vznikla v roce 2002 nová Fakulta informačních technologií, která v bývalém kartuziánském komplexu, jenž začátkem 21. století zrekonstruovala a doplnila moderními stavbami, sídlí.[4][5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-04-26]. Identifikátor záznamu 142665 : Klášter kartuziánský. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 196–200. 
  3. BLATNÝ, Jan. Stručná historie katedry [online]. Fit.vutbr.cz, 1985 [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. 
  4. Historie fakulty [online]. Fit.vutbr.cz [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. 
  5. Areál Božetěchova [online]. Fit.vutbr.cz [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]