Markvarec (Český Rudolec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Markvarec

Domy na návsi
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 119 (2011)
Domů 65
Lokalita
PSČ 380 01
Obec Český Rudolec
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Markvarec (4,29 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°5′21″ s. š., 15°19′2″ v. d.
Markvarec
Markvarec
Další údaje
Kód části obce 91766
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Markvarec (německy Markwarding) byla dříve samostatnou obcí 2,3 km severně od Českého Rudolce v nadmořské výšce 524 m. Leží v Javořické vrchovině, v údolí Bolíkovského potoka, na jeho horním toku nazývaném Lipnice. Obec s českým obyvatelstvem, do roku 1900 s výraznou německou židovskou menšinou. Velký počet obyvatel byl evangelického vyznání. V roce 1843 žilo v obci 448 obyvatel v 58 domech a 96 domácnostech. V roce 1976 byl Markvarec sloučen v rámci integrace obcí s obcemi Lipnice a Lipolec, od roku 1980 je vesnice místní částí obce Český Rudolec a je v ní 63 obytných domů. K vesnici patří samota Šprinclův mlýn, která je načtvrt cesty do Českého Rudolce.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.[2]

Historie [1][editovat | editovat zdroj]

V historických pramenech je uváděna v roce 1353,[3] kdy Jan z Rudolce daroval dvůr v Markvarci bratrovi Pešíkovi. Vlastníci se poté hojně střídali, až v roce 1638 byl Markvarec přičleněn k Dačicím a osudy dačického panství sdílel až do roku 1849. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr a dva mlýny. Desátky byly odváděny faře v Českém Rudolci a panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se jezdilo z Markvarce do Dačic. Markvarec byl sídlem židovské komunity již od 2. poloviny 17. století. Synagoga zde byla od roku 1786 a od roku 1794 i hřbitov. Samostatná náboženská obec byla zrušena roku 1888 a její příslušníci byli předěleni do Písečného. Synagoga byla provozována do roku 1898, kdy byla prodána a přestavěna na cementárnu. Podle údajů z roků 1900 byl ve vsi lihovar firmy Zikmund Schulz, který byl v roce 1948 znárodněn a v současné době je mimo provoz. Za první republiky byla ve vsi i četnická stanice. Elektrifikována byla ves až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Původně byl Markvarec i s Lipnicí příškolen do Českého Rudolce. Od roku 1788 zdejší škola působila po různých domech, až v roce 1876 byla postavena skrovná budova jednotřídní školy. V roce 1895 pak byla postavena nová dvoutřídka. Školu navštěvovalo i žactvo z Lipnice. V roce 1978 byla škola pro malý počet žáků, resp. integrace škol, zrušena a žactvo bylo převedeno do školy v Českém Rudolci.[1]

Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pravidelná obdélníková náves
  • Tvrz (1550–1777) vyhořela a nebyla již obnovena. Její zbytky jsou součástí hospodářského dvora velkostatku.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 u rybníka.
  • Bývalá synagoga z roku 1786 (zbourána v 2. polovině 20. století)
  • Židovský hřbitov z konce 18. století v lese jihovýchodně od obce
  • Pomník padlým v 1. světové válce

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 657-660. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 657–660. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]