Krajkovská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krajkovská pahorkatina
Větší část vodní nádrže Horka se nachází v Krajkovské pahorkatině
Větší část vodní nádrže Horka se nachází v Krajkovské pahorkatině

Nejvyšší bod 623,4 m n. m. (K rozhledně)
Rozloha 57 km²
Střední výška 519,7 m n. m.

Nadřazená jednotka Jáchymovská hornatina
Sousední
jednotky
Jindřichovická vrchovina
Chodovská pánev
Svatavská pánev
Chlumský práh
Chebská pánev

Světadíl Evropa
Stát Česko
Krajkovská pahorkatina
Krajkovská pahorkatina
Horniny svor, pararula
Povodí Ohře
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajkovská pahorkatina je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Krušných hor. Nachází se především v okrese Sokolov, ale její nejzápadnější část zasahuje také do okresu Cheb.[1] Rozloha okrsku je 57 km² a střední výška přibližně 520 metrů.[2]

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Krajkovská pahorkatina tvoří jihozápadní cíp Krušných hor. Na jihovýchodě, kde sousedí s celkem Sokolovská pánev, její hranici přibližně vymezuje linie sídel Vintířov, Lomnice, Svatava, Habartov, Lítov a Hluboká. Od ní pokračuje po levé straně Libockého potokaHorce a dále ke Kopanině, za kterou se stočí k severovýchodu. Severní hranice po levé straně míjí Libnov, Boučí a Dolní Nivy, od kterých pokračuje na jihovýchod k Vintířovu. Většími sídly uvnitř okrsku jsou Krajková a Josefov.[1]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Hlavními horninami oblasti jsou muskovitické dvojslídné svory a pararuly krušnohorského krystalinika. V jihovýchodní části se vyskytují denudační zbytky oligocenních pískovců a křemenců.[2]

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Okrsek tvoří mírně zvlněná[3] kerná pahorkatina s hlubokými údolími Libockého potoka a říčky Svatavy, která oddělují zbytky holoroviny na rozvodních hřbetech.[2] Jihovýchodní okraj je ovlivněn těžební činností v Sokolovské pánvi. Zasahují sem lomy a jejich výsypky.[3]

geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-4.[2] V rámci Krušných hor sousedí na severu a na východě s geomorfologickým okrskem Jindřichovická vrchovina. Na jihu sousedí se Sokolovskou pánví (okrsky Chodovská pánev, Svatavská pánev a Chlumský práh) a na západě s celkem Chebská pánev.[3]

Nejvyšším vrcholem Krajkovské pahorkatiny je kóta K rozhledně (623,4 m n. m.)[2] jižně od osady Květná. Dalšími významnými vrcholy jsou Svatavský vrch (507,7 m n. m.) a Větrný vrch (608,6 m n. m.).[2]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Jediným chráněným územím v okrsku je přírodní park Leopoldovy Hamry, který zasahuje do jeho nejzápadnější části na pravém břehu Libockého potoka.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Krajkovská pahorkatina, s. 245. 
  3. a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]