Krausova vila

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila dr. Karla Krause
Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)
Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)
Základní informace
Sloh1910: pozdně secesní
1921: klasicismus
Architekti1920: Ernst Korner (1888, Uherský Brod – 1966, Sydney)
Výstavba1910–1911
Přestavba1921–1922
StavitelAlois Schön, Hans Ulrich
Stavebníkdr. Karel Kraus (1866-1919)
Další majitelé1920: Česká banka Union
1945: Muzeum revolučních bojů a tradic
1990: Investiční banka, akciová společnost
1993: IPB, a.s.
2000:Československá obchodní banka, a. s.
2005: PROSPERITA holding, a.s.
Současný majitelPROSPERITA holding, a.s.
Nádražní 213/10
Moravská Ostrava
70200 Ostrava
Poloha
AdresaNádražní 213/10, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ČeskoČesko Česko
UliceNádražní
Souřadnice49°50′5,5″ s. š., 18°17′17,03″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky24141/8-2384 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Odpočinkové místo u vily dr. Karla Krause
Odpočinkové místo u vily dr. Karla Krause
Kolonáda u vily dr. Karla Krause
Interiér Chodby vily dr. Karla Krause
Foyer budovy vily dr. Karla Krause
Schodiště, pohled, vily dr. Karla Krause
Schodiště, pohled č. 2, vily dr. Karla Krause
Vchod do foyer vily dr. Karla Krause
Historické zábradlí hlavního schodiště vily dr. Karla Krause
Historické zábradlí hlavního schodiště vily dr. Karla Krause

Vila dr. Karla Krause, také místně Krausova vila, je čtyřpatrová stavba, resp. vila s čtyřmi nadpodlažími a jedním podpodlažím nacházející se v Moravské Ostravě, na Nádražní ulici číslo 10.[1][2][3][4]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

První informace o budově jsou z roku 1859. Vila byla přestavěna v letech 1910–1911 pro právníka dr. Karla Krause (1866–1919), který patřil k předním představitelům německé obce v Moravské Ostravě.[5] Karl Kraus byl syn Josefa Krause stavitele a majitel mnoha nemovitostí v Ostravě. Řadil se k mecenášům, kteří na přelomu 19. a 20. století ovlivnili architekturu města. V místech dělnické kolonie na Ostrauer Straße (pojmenování v roce 1893) postavil 21 obytných domů.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér byl přestavěn v duchu okázalého neoklasicismu, který se tehdy uplatňoval ve středním Německu, aby vyhovoval nové funkci. Vstupní schodiště s mramorovými ionskými sloupy, bylo obloženo mramorem. Strop vestibulu byl členěn štukovým kazetovým stropem. Vnitřní schodiště bylo dřevěné s vyřezávaným zábradlím a obloženo dřevem.

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Samotnou vilu postavila podle plánů z října 1910 firma stavitelů Hans Ulricha a Aloise Schöna. Vstup do vily byl orientován jihozápadně. Vila byla obklopena rozsáhlou zahradou. Patřila k nejvýstavnějším ostravským sídlům. Vnitřní uspořádání odpovídalo zvyklostem z konce 19. století. Na každém podlaží se rozkládal samostatný byt se středovou halou a pokoji rozmístěnými po obvodu. Široké reprezentační schodiště bylo přisazeno k hale a otevřeno do bočního průčelí.

Pozdně secesní vila s mansardovou střechou byla po smrti Karla Krause v srpnu 1919 prodána bankovnímu domu České bance Union.[pozn. 1][5][6] Přestavbou a vypracováním projektu byl pověřen uherskobrodský rodák Ernst Korner (1888–1966), absolvent vídeňské Techniky (1906–1911).[7][pozn. 2] V roce 1920 se přestěhoval do Moravské Ostravy.[8][9]

K vile bylo přistavěno další patro a střecha bez obytného podkroví. Vznikla tak dvoupatrová osmiosá budova. Konstrukce střechy byla zvolena jako mansardová s vikýři s plochou střechou. Mansarda byla ukončena valbou s plochami o nízkém sklonu. Na hřebenech valeb byly umístěny ozdobné prvky tzv. makovice.[10] Střecha byla pokrytá eternitem, v šupinovém krytí. Později (mezi lety 1945 a 1974) byly tyto vikýře přestavěny na valbové vikýře se svislým fasádním oknem. Jeden vikýř byl směrem do ulice a dva na bočních mansardách. Vikýře stejné velikosti byly umístěny na střed střešní plochy. Vikýř, který je orientován na nynější Tyršovu ulici, konstrukčně menší byl umístěn asymetricky blíže k nároží.

Vila byla směrem do ulice byla rozšířena o monumentální portikus s pětiosou symetrickou kompozicí. Tím byla symbolicky začleněna do vznikající zástavby bankovních domů na Nádražní ulici. Portika s hlavním vchodem měla podobu jednoosých postranních rizalitů a střední trojosá část sloužila k hlavnímu vstupu. Nalevo se nacházel prodejní prostor, který byl pronajat reklamním a inzertním kancelářím PIRAS a SAMOSTATNOST.[11] Napravo pak vstupní portál spojující ulici se zahradou. Hlavní motiv přístavby tvořilo osm dvojic dorských sloupů, uvozující jednotlivé osy, na atice bylo umístěno figurální sousoší od ostravského sochaře Augustina Handzela a ve po čtyřech ve dvojicích sdružené dekorativní vázy. Sousoší tvořily čtyři alegorie, dvě mužské a dvě ženské postavy, při pohledu zleva: Štěstí rodiny, Obchod (bůh Merkur), Hojnost a Průmysl. Po bocích sousoší byly umístěny sdružené vázy, jeden pár vlevo a jeden pár vpravo. Fasáda byla hladce omítnuta. Budova dostala ráz, který byl inspirován barokem a klasicismem.[1][2][3][12]

Po 2. světové válce bylo zbouráno levé křídlo portikusu. Před rokem 1974 bylo druhé patro částečně přestavěno v důsledku požáru.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vila dekádu sloužila k bydlení, po válce se funkce změnila na komerční. Od roku 1920 sloužila České bance Union. V roce 1945, kdy byla Česká banka Union zestátněna jako německý bankovní ústav, zde bylo Muzeum revolučních bojů a budování socialismu.[13] To v roce 1990 zaniklo. Archivní fond převzala knihovna Slezského zemského muzea v Opavě.[14][15]

Budova byla památkově chráněna od 3. května 1958. Koncem roku 1975 byla zapsána na seznam památkově chráněných budov. V současnosti je kulturní památkou, rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je: 24141/8-2384.[16]

V roce 2010, u příležitosti 100. výročí postavení vily, byly provedeny záchranné práce na sousoší a vázách. Restaurováním byli pověřeni MgA. Jakub Gajda Ph.D. a Roman Winkler. Celkové náklady byly více než 900 tisíc Kč, z toho čtvrtinu uhradilo město. Práce skončily v červenci 2010 finálním voděodolným nátěrem.[15][17]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Vlastníkem budovy je od roku 2005 společnost PROSPERITA holding, která ji koupila od Československé obchodní banky, a. s. Vila dostala nový název PROSPERITA PALACE.[pozn. 3][18]

Výměra pozemku, na kterém budova stojí je 547 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a ostatní plocha pak 278m2.[pozn. 4]). Plocha před vilou patří Statutárnímu městu Ostrava.

Společnost v této budově poskytuje pronájem kanceláři, vč. virtuálních sídel, pronájem bezpečnostní schránky, služby velkoobjemové bezpečnostní úschovy a specializované komerční spisovny.

Levé křídlo portikusu je v současné době součást tzv. piazzety „Nádražní".[19] Pravé křídlo portikusu, kde byl portál spojující ulici a zahradu, je současné době komerční prostor (trafika).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Česká banka Union byla jedním z prvních bankovních domů v Moravské Ostravě.
  2. ↑ Ernst Korner a Arnošt Korner jsou jedna a tatáž osoba.
  3. ↑ Někdy je rok vlastnictví uváděn 2007.
  4. ↑ Parkoviště směrem k ulici Tyršova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d NPÚ: Ostrava, palác. Evidenční list kulturní památky - původní. 2019-12-18.
  2. ↑ a b Vila dr. Karla Krause / Česká banka Union. Ostravské památky [online]. Fiducia [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b VYBÍRAL, Jindřich. Vila Karla Krause. SlavneVily.cz - Moravskoslezský kraj [online]. FOIBOS a.s [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4. 
  5. ↑ a b KRAUS, Lore. Ostrauer Zeitung. Ostrauer Zeitung. 1919-08-19 (úterý), roč. 1919, čís. 228, s. 7. Oznámení o úmrtí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.  Archivováno 22. 6. 2020 na Wayback Machine.
  6. ↑ Česká banka Union. web [online]. Česká národní banka [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Show Object - Vila dr. Karla Krause / Česká banka Union. www.ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ DR. ZLÁMAL, Josef. Almanach města Mor. Ostravy. S. 404. camea2.svkos.cz [online]. Město Ostrava, 1929 [cit. 2019-12-19]. S. 404. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  9. ↑ PŘENDÍK, Petr. Architekt Arnošt Korner – nejen domy Jubilejní kolonie! · [online]. Ostrava: Městský obvod Ostrava Jih, 2015 [cit. 2019-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-18. 
  10. ↑ Web: Portál Krytiny-Střechy. KLEMPÍŘSKÉ, OZDOBNÉ PRVKY - SERIÁL PÉČE O STŘECHY HISTORICKÝCH BUDOV, 2014-11-01. 2019-12-19.
  11. ↑ HANSLIÁN (REVÍRNÍ INSP. I. TŘ.), Ludvík. Schematismus města M. Ostravy. camea2.svkos.cz [online]. Tiskem tiskárny Typie, Mor. Ostrava. Nákladem vlastním. [cit. 2019-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  12. ↑ PETROVÁ, Pavlína. Bakalářská diplomová práce: STAVITEL KAREL GAJOVSKÝ VILA DR. LUDVÍKA KREMELA V KONTEXTU ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY [online]. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2014 [cit. 0219-12-18]. S. 28/54. Dostupné online. 
  13. ↑ Na titulní stránce publikace 25 let muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě, od Jana Machače, kterou vydalo nakladatelství Profil Ostrava v roce 1987 je fotografie vily. 2019-12-18
  14. ↑ Knihovna Slezského zemského muzea. 2019-12-18
  15. ↑ a b TITZOVÁ, Dagmar. Krausova vila v Moravské Ostravě. web [online]. Turistika cz s.r.o, 2015-03-10 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ palác. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav, 1975-11-06 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ REDAKCE. Stoletá vila Karla Krause potřebuje opravit sochařskou výzdobu | Zprávy | POLAR TV. web [online]. POLAR televize Ostrava s.r.o, 2010-04-15 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Aktuality: Prosperitě se v novém sídle daří. web [online]. KZ FINANCE, 2009-08-19 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ JIŘÍČEK, Petr. Odpočinkové náměstíčko u Nádražní ulice v Ostravě je hotové. Moravskoslezský DENÍK.cz. 2018-07-11. Dostupné online [cit. 2019-12-19]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krausova_vila&oldid=23848916“