Krausova vila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vila dr. Karla Krause
Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)
Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)
Základní informace
Sloh 1910: pozdně secesní
1921: kombinace klasicismu a baroka
Architekti 1920: Ernst Korner (1888, Uherský Brod – 1966, Sydney)
Výstavba 1910–1911
Přestavba 1921–1922
Stavebník 1910: Alois Schön, Hans Ulrich
Další majitelé 1910: dr. Karel Kraus (1866-1919)
1920: Česká banka Union
1945: Muzeum revolučních bojů a tradic
1990: Investiční banka, akciová společnost
1993: IPB, a.s.
2000:Československá obchodní banka, a. s.
2005: PROSPERITA holding, a.s.
Současný majitel PROSPERITA holding, a.s.
Nádražní 213/10
Moravská Ostrava
70200 Ostrava
Poloha
Adresa Nádražní 213/10, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ČeskoČesko Česko
Ulice Nádražní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 24141/8-2384 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Víla dr. Karla Krause, také místně Krausova vila, je dvoupatrová stavba, resp. čtyřpodlažní palác v Moravské Ostravě, na Nádražní ulici číslo 10.[1][2][3][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vila byla postavena v letech 19101911 pro právníka dr. Karla Krause (18661919), který patřil k předním představitelům německé obce v Moravské Ostravě.[5] Karl Kraus byl syn Josefa Krause stavitele a majitel mnoha nemovitostí v Ostravě. Řadil se k mecenášům, kteří na přelomu 19. a 20. století ovlivnili architekturu města. V místech dělnické kolonie na Ostrauer Straße (pojmenování v roce 1893) postavil 21 obytných domů.

Samotnou vilu postavila podle plánů z října 1910 firma stavitelů Hans Ulricha a Aloise Schöna. Vstup do vily byl orientován jihozápadně. Vila byla obklopena rozsáhlou zahradou. Patřila k nejvýstavnějším ostravským sídlům. Vnitřní uspořádání odpovídalo zvyklostem z konce 19. století. Na každém podlaží se rozkládal samostatný byt se středovou halou a pokoji rozmístěnými po obvodu. Široké reprezentační schodiště bylo přisazeno k hale a otevřeno do bočního průčelí.

Pozdně secesní vila s mansardovou střechou byla po smrti Karla Krause v srpnu 1919 prodána bankovnímu domu České bance Union.[pozn. 1][5][6] Přestavbou a vypracováním projektu byl pověřen uherskobrodský rodák Ernst Korner (18881966), absolvent vídeňské Techniky (19061911).[pozn. 2] V roce 1920 se přestěhoval do Moravské Ostravy.[7][8]

Interiér byl přestavěn v duchu okázalého neoklasicismu, který se tehdy uplatňoval ve středním Německu, aby vyhovoval nové funkci. Vstupní schodiště s mramorovými ionskými sloupy, bylo obloženo mramorem. Strop vestibulu byl členěn štukovým kazetovým stropem. Vnitřní schodiště bylo dřevěné s vyřezávaným zábradlím a obloženo dřevem.

K vile bylo přistavěno další patro a střecha bez obytného podkroví. Vznikla tak dvoupatrová osmiosá budova. Konstrukce střechy byla zvolena jako mansardová s vikýři s plochou střechou. Mansarda byla ukončena valbou s plochami o nízkém sklonu. Na hřebenech valeb byly umístěny ozdobné prvky tzv. makovice.[9] Střecha byla pokrytá eternitem, v šupinovém krytí. Později (mezi lety 1945 a 1974) byly tyto vikýře přestavěny na valbové vikýře se svislým fasádním oknem. Jeden vikýř byl směrem do ulice a dva na bočních mansardách. Vikýře stejné velikosti byly umístěny na střed střešní plochy. Vikýř, který je orientován na nynější Tyršovu ulici, konstrukčně menší byl umístěn asymetricky blíže k nároží.

Vila byla směrem do ulice byla rozšířena o monumentální portikus s pětiosou symetrickou kompozicí. Tím byla symbolicky začleněna do vznikající zástavby bankovních domů na Nádražní ulici. Portika s hlavním vchodem měla podobu jednoosých postranních rizalitů a střední trojosá část sloužila k hlavnímu vstupu. Nalevo se nacházel prodejní prostor, který byl pronajat reklamním a inzertním kancelářím PIRAS a SAMOSTATNOST.[10] Napravo pak vstupní portál spojující ulici se zahradou. Hlavní motiv přístavby tvořilo osm dvojic dorských sloupů, uvozující jednotlivé osy, na atice bylo umístěno figurální sousoší od ostravského sochaře Augustina Handzela a ve po čtyřech ve dvojicích sdružené dekorativní vázy. Sousoší tvořily čtyři alegorie, dvě mužské a dvě ženské postavy, při pohledu zleva: Štěstí rodiny, Obchod (bůh Merkur), Hojnost a Průmysl. Po bocích sousoší byly umístěny sdružené vázy, jeden pár vlevo a jeden pár vpravo. Fasáda byla hladce omítnuta. Budova dostala ráz, který byl inspirován barokem a klasicismem.[1][2][3][11]

Po 2. světové válce bylo zbouráno levé křídlo portikusu. Před rokem 1974 bylo druhé patro částečně přestavěno v důsledku požáru.[1]

V roce 1945, kdy byla Česká banka Union zestátněna jako německý bankovní ústav, zde bylo Muzeum revolučních bojů a budování socialismu.[12] To v roce 1990 zaniklo. Archivní fond převzala knihovna Slezského zemského muzea v Opavě.[13][14]

Budova byla památkově chráněna od 3. května 1958. Koncem roku 1975 byla zapsána na seznam památkově chráněných budov. V současnosti je kulturní památkou, rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je: 24141/8-2384.[15]

V roce 2010, u příležitosti 100. výročí postavení vily, byly provedeny záchranné práce na sousoší a vázách. Restaurováním byli pověřeni MgA. Jakub Gajda Ph.D. a Roman Winkler. Opravy probíhaly pod dohledem pracovníka NPÚ Ostrava Mgr. Dalibora Halátka a zástupcem vlastníka Ing. Martina Ciežáka. Celkové náklady byly více než 900 tisíc , z toho čtvrtinu uhradilo město. Práce skončily v červenci 2010 finálním vodě-odolným nátěrem.[14][16]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Vlastníkem budovy je od roku 2005 společnost PROSPERITA holding, a.s. (IČO:25820192), která ji koupila od Československé obchodní banky, a. s. (IČO: 00001350). Vila dostala nový název „PROSPERITA PALACE“.[pozn. 3][17] V letech 20092010 vznikl materiál, memorandum, k prodeji budovy. Nabídku prodeje zprostředkovávala realitní kancelář RE/MAX Class 3.[pozn. 4]

Výměra pozemku, na kterém budova stojí je 547m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a ostatní plocha pak 278m2.[pozn. 5]). Plocha před vilou patří Statutárnímu městu Ostrava.

Budova je využívána vlastníkem pro sídlo společností, které ovládá, např. jde o: ALMET, a. s. (IČO: 46505156), České vinařské závody a.s. (IČO: 60193182), , ENERGOAQUA, a.s. (IČO: 15503461), IBC International Broker Company s.r.o. (IČO: 27623017), KDYNIUM a. s. (IČO: 45357293), MATE, a.s. (IČO: 46900322), PROSPERiTA investiční společnost, a.s. (IČO: 26857791), VINIUM a.s. (IČO: 46900195) a dalších desítek společností. Společnost v této budově poskytuje pronájem kanceláři, vč. virtuálních sídel, pronájem bezpečnostní schránky, služby velkoobjemové bezpečnostní úschovy a specializované komerční spisovny. Správou budovy je pověřena společnost PROSPERITA finance, s.r.o. (IČO: 29388163).[18]

Levé křídlo portikusu je v současné době součást tzv. piazzety „Nádražní".[19] Pravé křídlo portikusu, kde byl portál spojující ulici a zahradu, je současné době komerční prostor (trafika).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká banka Union byla jedním z prvních bankovních domů v Moravské Ostravě.
  2. Ernst Korner a Arnošt Korner jsou jedna a tatáž osoba.
  3. Někdy je rok vlastnictví uváděn 2007.
  4. RE/MAX Class 3 bylo frančízové označení kanceláře, která měla provozovnu v Ostravě, na ulici Stodolní 6. Licenci od RE/MAX Česká republika měla společnost IBC International Broker Company s.r.o. (IČO: 27623017).
  5. Parkoviště směrem k ulici Tyršova.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d NPÚ: Ostrava, palác. Evidenční list kulturní památky - původní. 2019-12-18.
  2. a b Vila dr. Karla Krause / Česká banka Union. Ostravské památky [online]. Fiducia [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  3. a b VYBÍRAL, Jindřich. Vila Karla Krause. SlavneVily.cz - Moravskoslezský kraj [online]. FOIBOS a.s [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  4. VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4. 
  5. a b KRAUS, Lore. Ostrauer Zeitung. Ostrauer Zeitung. 1919-08-19 (úterý), roč. 1919, čís. 228, s. 7. Oznámení o úmrtí. Dostupné online. 
  6. Česká banka Union. web [online]. Česká národní banka [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  7. DR. ZLÁMAL, Josef. Almanach města Mor. Ostravy. camea2.svkos.cz [online]. Město Ostrava, 1929 [cit. 2019-12-19]. S. 404. Dostupné online. 
  8. PŘENDÍK, Petr. Architekt Arnošt Korner – nejen domy Jubilejní kolonie! · [online]. Ostrava: Městský obvod Ostrava Jih, 2015 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (česky) 
  9. Web: Portál Krytiny-Střechy. KLEMPÍŘSKÉ, OZDOBNÉ PRVKY - SERIÁL PÉČE O STŘECHY HISTORICKÝCH BUDOV, 2014-11-01. 2019-12-19.
  10. HANSLIÁN (REVÍRNÍ INSP. I. TŘ.), Ludvík. Schematismus města M. Ostravy. camea2.svkos.cz [online]. Tiskem tiskárny Typie, Mor. Ostrava. Nákladem vlastním. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  11. PETROVÁ, Pavlína. Bakalářská diplomová práce: STAVITEL KAREL GAJOVSKÝ VILA DR. LUDVÍKA KREMELA V KONTEXTU ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY [online]. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2014 [cit. 0219-12-18]. S. 28/54. Dostupné online. 
  12. Na titulní stránce publikace 25 let muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě, od Jana Machače, kterou vydalo nakladatelství Profil Ostrava v roce 1987 je fotografie vily. 2019-12-18
  13. Knihovna Slezského zemského muzea. 2019-12-18
  14. a b TITZOVÁ, Dagmar. Krausova vila v Moravské Ostravě. web [online]. Turistika cz s.r.o, 2015-03-10 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (česky) 
  15. palác. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav, 1975-11-06 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  16. REDAKCE. Stoletá vila Karla Krause potřebuje opravit sochařskou výzdobu | Zprávy | POLAR TV. web [online]. POLAR televize Ostrava s.r.o, 2010-04-15 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (česky) 
  17. Aktuality: Prosperitě se v novém sídle daří. web [online]. KZ FINANCE, 2009-08-19 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 
  18. Webová prezentace PROSPERITA PALACE. 2019-12-18.
  19. JIŘÍČEK, Petr. Odpočinkové náměstíčko u Nádražní ulice v Ostravě je hotové. Moravskoslezský DENÍK.cz. 2018-07-11. Dostupné online [cit. 2019-12-19]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]