Virtuální sídlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Virtuální sídlo nebo virtuální kancelář je služba určená podnikatelům. Poskytovatel virtuálního sídla pronajímá zákazníkovi – právnické osoběadresu za účelem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jakožto zákazníkova sídla. (V případě podnikající fyzické osoby se jedná o adresu místa podnikání zapsanou v živnostenském rejstříku.) Nerozumí se jím fyzické využívání prostor a ve valné většině případů se jedná o společný nájem/podnájem s dalšími nájemci/podnájemci. První virtuální kancelář založil v roce 1995 v Coloradu Ralph Gregory pod názvem Intelligent Office.

Hlavní podstatou služby je poskytnutí souhlasu s umístěním sídla (pro právnické osoby) nebo souhlasu s místem podnikání (u podnikajících fyzických osob), bez něhož soud sídlo/místo podnikání do rejstříku nezapíše, a následné přeposílání korespondence, která klientovi na adresu sídla dorazí. Sdílením prostor získají společnosti také výrazně nižší cenu nájmu.

Funkce virtuální kanceláře[editovat | editovat zdroj]

  • Přeposílání korespondence a zásilek (úschova, přeposílání, oskenování dokumentů)
  • Pronájem zasedací místnosti
  • Přesměrování/vyřizování telefonických hovorů
  • Virtuální osobní asistentka

Virtuální sídla a zákony ČR[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 došlo k důležité novelizaci občanského zákoníku, kdy byl zrušen tehdejší § 19 c) odst. 2, podle kterého byly do té doby právnické osoby povinny určit své sídlo adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Od 20. 7. 2009 již tato právní povinnost neexistuje, čímž zákonodárce posvětil legálnost virtuálních sídel. Nové znění zákona zohledňuje také koncepci sídla podle judikatury Evropského soudního dvora.

Povinnosti uložené zákonem týkající se sídla společností[editovat | editovat zdroj]

  • Dle § 31 odst. 2 živnostenského zákona je podnikatel povinen viditelně označit obchodní firmou, popřípadě názvem, nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němž má místo podnikání či sídlo.
  • Podnikatel je podle § 31 odst. 2 živnostenského zákona povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací či jiné obdobné právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání či sídlo.
  • Podnikatel je povinen zajistit v sídle společnosti přebírání písemností zasílaných na adresu společnosti.
  • Změnu sídla společnosti je právnická osoba povinna do osmi dnů oznámit také na institucích jako je finanční úřad, zdravotní pojišťovny a správě sociálního pojištění a to do 8 dní od uskutečnění změny.

Důvody pro zřízení virtuálního sídla[editovat | editovat zdroj]

Podnikatelé si virtuální sídla zřizují nejčastěji z důvodů úspor, protože virtuální sídlo vyjde levněji než fyzická kancelář a to především u profesí, pro jejichž výkon není skutečná kancelář nutná (finanční a daňoví poradci, vývojáři IT, stavební firmy apod). Služeb virtuálních sídel využívají i ti, jimž z nějakého důvodu nebylo dovoleno zaregistrovat si sídlo tam, kde mají provozovnu. Popudem může být i touha mít prestižnější adresu, nemuset mít sídlo firmy na adrese svého bydliště či spadat pod vytíženější finanční úřad - rozdíly v periodicitách finančních kontrol v jednotlivých městech České republiky se s ohledem na vytíženost liší až dvacetinásobně.[1]

Avšak je nutné dodat, že přemístěním sídla do Prahy má i své nevýhody, jak například:

  • Finanční a celní správa má při kontrole působnost na celém území ČR. Firmy s virtuálním sídlem jsou tak od roku 2016 těmito orgány kontrolovány již častěji, než běžné firmy.
  • Musíte se do místa svého sídla fyzicky dostavit, pokud chcete např. zaregistrovat firemní automobil
  • V případě, že vás vyzve některá ze státních institucí k dostavení se ke kontrole, tak se budete muset dostavit i se všemi potřebnými dokumenty
  • Ztrácíte nárok na získání dotací, jak ze státního rozpočtu, tak i z fondů Evropské unie, které jsou vypsány pro chudší kraje, než je Praha
  • Daně, které případně odvedete státu, se částečně vracejí do místa vašeho podnikání, které v případě, že máte sídlo v Praze je tedy Praha, čímž dochází k bohatnutí hlavního města, i když ve skutečnosti by výtěžek z těchto daní pomohl regionu, kde skutečně podnikáte

Podnikání není jen o tom, že k vám nepřijde kontrola z Finančního úřadu! Virtuální sídlo má i jiné přednosti, ale nemusí být nutně jen v hlavním městě.

Výhody mít sídlo společnosti v Praze:

  • Menší pravděpodobnost namátkové kontroly ze strany státní správy
  • Prestižní adresa může mít v jistých případech vliv na uzavření obchodu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podnikatel.cz: Daňové kontroly vám nevoní? Přesídlete na Prahu 2 nebo na Prahu 4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]