Karel Berka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Berka
Narození4. května 1923
Břeclav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. listopadu 2004 (ve věku 81 let)
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníautor, vysokoškolský učitel, spisovatel, filozof a logik
ZaměstnavateléLipská univerzita
Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Berka (* 4. května 1923 v Břeclavi - † 24. listopadu 2004) byl český filosof a logik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky. Navštěvoval gymnázium v Brně; školní docházka byla přerušena internací v různých koncentračních táborech (Lípa, ghetto Terezín, Wulkow). Od r. 1948 do r. 1951 studoval Berka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filozofii[1] a v r. 1952 obdržel akademický titul PhDr. za práci Gramatika a logika. V letech 1951–1955 pracoval jako učitel v okresu Jablonec nad Nisou; od r. 1955 působil na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a v r. 1957 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd (CSc.). Poté se v roce 1963 habilitoval na filozofické fakultě prací Studie aristotelovské logiky a v r. 1965 byl jmenován docentem logiky. Od r. 1962 do r. 1963 pracoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letním semestru 1967 až 1968 jako hostující docent na Univerzitě v Lipsku a v r. 1969 jako hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě. Od r. 1968 do r. 1991 vedl vědecké oddělení ČSAV v kategorii Teorie a metodologie vědy. V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktor věd (DrSc.), koncem roku 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem roku 1989 byl jmenován profesorem logiky.[1]

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Věnoval se o různým problémům logiky, její metodologie, filozofie a vědecké teorie. Přitom jej především zajímaly dějiny logiky počínaje Aristotelem, antická výroková logika, výklad logiky a filozofie Bernarda Bolzana a rozvoj moderní logiky v základních pracích Gottloba Fregeho, Bertranda Russella, Ludwiga Wittgensteina.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Řada jeho publikací byla s velkým úspěchem uveřejněna v zahraničí. Vedle toho řídil Berka každoroční bulletin Teorie a metodologie a byl členem různých redakčních rad doma i v zahraničí. Rozsáhlé jsou také jeho překlady z kybernetiky, logiky a filozofie vědy.

Spolupráce s časopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Filozofie česká
  • Československá informatika
  • The Problems of Science of Science
  • Poznan Studies in the Philosophy of Science and Humanities

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Odborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • O vzniku logiky, 1959
  • K dějinám výrokové logiky v antice, 1959
  • Co je logika (spoluautor Miroslav Mleziva),1962
  • Aristoteles, 1966
  • Škály měření, 1972, angl. 1982
  • Teorie očekávaného užitku, 1974
  • Měření: Pojmy, teorie, problémy, 1977, angl. 1983, rus. 1987
  • Využití logiky v propagandistické praxi, 1978
  • Logika (spoluautor Miroslav Jauris), 1978
  • Co víte o moderní logice (spoluautoři Vladimír Čechák, Ivo Zapletal), 1981
  • Bernard Bolzano, 1981
  • Logika a metodologie pro žurnalisty (spoluautor Jarmila Rybová), 1988
  • Stručné dějiny logiky, 1994

Sborníky[editovat | editovat zdroj]

  • Teorie tříd. In Moderní logika, 1958
  • Pragmatismus. In Současná západní filosofie, 1958
  • Existence in modern logic. In: Essays in metaphysics. Edited by Vaught Carl G. University Park: Pennsylvania University Press 1970. S. 157–174
  • Was there an Eleatic Background to Pre-Euclidean Mathematics? In Theory Change, Ancient Axiomatics and Galileo’s Methodology. J. Hintikka et al. Dordrecht 1981
  • The Ideal of Mathematization in B. Bolzano. In Nature Mathematized, Dordrecht 1982, s. 291– 298
  • La syllogistique aristotélicienne, reconstruction historico-logique. In Penser avec Aristote, Toulouse 1991
  • Are there Objective Grounds for Measurement Processes? In Philosophical and Foundational Issues im Measurement Theory, London 1992
  • Rational and Nonrational Elements. In the History of Science, Philosophy and the Scientific Community, Dordrecht 1995
  • Measurement. In Design: its Scope and Limits, Measurement and Design, Delft 1995

Komentáře k českým překladům[editovat | editovat zdroj]

  • Aristoteles: 1958–78
  • Galenos. In Úvod do logiky, 1958
  • B. Russell: Logika, jazyk a věda, 1967
  • B. Russell: Zkoumání o smyslu a pravdivosti, 1975
  • B. Bolzano: Vědosloví, 1981
  • B. Russell: Logika, věda, filosofie, společnost, 1993
  • R. M. Hare, H. Barnes, H. Chadwick. In Zakladatelé myšlení, 1994.

Práce vydané v němčině[editovat | editovat zdroj]

  • Logik-Texte. (Spoluautor Lothar Kreiser), Berlin 1972, 1986, Darmstadt 1982
  • Zur aristotelischen Lehre von deduktiven Aufbau der Wissenschaft, Aristoteles als Wissenschaftstheoretiker. Berlin 1983
  • Bolzano’s Lehre vom natürlichen Schliessen in Bolzano’s Wissenschaftslehre 1837–1987. 1992
  • Zur Problematik der peripathetischen Schlüsse „kat’analogian“. Deutsche Zeitschrift für Philosophie (DZPh). 1958
  • Über einige Probleme der Interpretation der aristotelischen Kategorienlehre in Studia antiqua. (Budapest) 1960
  • Über den Gegenstand von formalen Logik und Methodologie. DZPh 1965
  • Logik und „Ontologie“. DZPh 1967
  • Lambert’s Beitrag zur Messtheorie. Organon (Warszawa) 1973
  • Bemerkungen zu Bolzanos Wahrscheinlichkeitslogik. DZPh 1981

Práce vydané v ruštině[editovat | editovat zdroj]

  • Берка, Карел. Измерения. Понятия, теории, проблемы = Měření. Pojmy, teorie, problémy: překl. z čes. / Karel Berka; překl. К. Н. Иванов ; doslov Б. В. Бирюков, В. И. Михеев; red. Б. В. Бирюков . – Moskva: А/О Издат. группа "Прогресс", 1987. – 320 s.: тв. – Přetištěné vyd.: Praha, 1977. – Bibliogr.: s. 268–274. – Jmen. a předm. rejst.: s. 306–319.
  • Берка, Карел. Функция глагола "быть" с точки зрения современной формальной логики / Карел Берка // Логико-грамматические очерки : сборник / Ред. Л. Б. Баженов, А. И. Уёмов, В. Г. Фабер. – М. : Высшая школа, 1961. – S. 160–180.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

  • 1978 Stříbrná Plaketa F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách
  • 1983 Zlatá Plaketa F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2. S. 36.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • K. Müller, A. Miltová: Životní jubileum Karla Berky, Filozofický časopis 1988
  • V. Filkorn, J. Viceník: Karel Berka 65-ročný, Filozofia 1988
  • P. Materna: Životní jubileum prof. Karla Berky, Filozofický časopis 1994
  • Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2. S. 36–37.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]