Kostel Nalezení svatého Kříže (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel Nalezení svatého Kříže u kláštera kapucínů v Brně

Kostel Nalezení svatého Kříže u Zelného trhu
Místo
Stát Česká republika
Kraj Jihomoravský
Obec Brno-střed
Zeměpisné souřadnice
Kostel Nalezenísvatého Kříže
Kostel Nalezení
svatého Kříže
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze brněnská
Farnost Římskokatolická farnost Brno-Kapucíni
Datum posvěcení 1656
Status klášterní kostel
Užívání Řád menších bratří kapucínů
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 1648-1656
Specifikace
Odkazy
Adresa Kapucínské náměstí 303/5
602 00 Brno-město
Ulice Kapucínské náměstí
Oficiální web http://www.kapucini.cz
Kód památky 28109/7-49 (PkMnMISSezObr) (součást památky Kapucínský klášter v Brně)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Kostel Nalezení svatého Kříže při kapucínském klášteřeBrně je římskokatolický rektorátní kostel brněnské diecéze. Nachází na Kapucínském náměstíměstské části Brno-střed, v katastrálním území Město Brno a patří Řádu menších bratří kapucínů. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. [1]

Kapucínské kostely a kláštery po celém světě mají typickou architekturu, a jsou si proto velmi podobné. Byly totiž stavěny podle jednotného belgicko-vlámského vzoru, který navrhl člen řádu z benátské provincie P. Antonio z Pardenone. Tento styl se navracel k původním ideálům chudoby, jež hlásal svatý František z Assisi.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kostel v roce 1902

První klášter za hradbami[editovat | editovat zdroj]

Kapucíni přišli do Brna v roce 1604 na pozvání olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna. Pro svůj první klášter si vybrali místo na východním předměstí, kterému se říkalo Před Měnínskou branou, a na jaře téhož roku položili základní kámen. Kostel byl zasvěcen svatému Františkovi z Assisi a v roce 1606 jej vysvětil samotný kardinál Ditrichštejn. Na jeho výzdobě se podílel vynikající malíř Kosmas z Castelfranca, kněz benátské provincie, který tvořil nejen pro vznikající kapucínské kostely, ale také pro císaře Rudolfa II.

Na konci třicetileté války, když Brno obléhali Švédové, však kapucíni o svůj klášter přišli. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby si v nich švédská vojska nemohla najít oporu. V březnu 1645 byl kapucínský klášter zbořen. Bratři našli azyl nejdříve na staré radnici, později bydleli v měšťanském domě vedle Biskupského dvora.

Nový kostel a klášter[editovat | editovat zdroj]

Kostel v roce 2016

Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali místo na Uhelném trhu, dnešním Kapucínském náměstí. Stavba trvala plných osm let (1648–1656). Pozemek pro nový kostel daroval hrabě František Magnis, rodný bratr kapucínského diplomata Valeriána Magniho. Stály na něm tři domy, které byly posléze zbořeny. Pro stavbu kláštera bylo postupně vykoupeno dalších šest domů v sousedství. Peníze na stavbu kapucíni získali od dobrodinců, mezi největší patřil moravský zemský hejtman Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu a Ferdinand Mencl z Kolsdorfu, přísedící královského tribunálu v Brně.

Druhý kapucínský kostel byl slavnostně vysvěcen 7. května 1656 olomouckým světícím biskupem Janem Gobbarem. Už však po šesti letech bylo nutné snést jeho cihlovou klenbu kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Na dalších téměř sto let ji nahradil plochý dřevěný strop.

Během 18. století prošel areál kláštera pod vedením brněnských stavitelů a architektů Mořice Grimma a později jeho syna Františka Antonína výraznými stavebními změnami, které se týkaly i kostela. Roku 1753 byla vedle kaple sv. Františka přistavěna kaple sv. Fidela a celý kostel získal nový klenutý strop. V roce 1747 byla v souvislosti s oslavami svatořečení Fidela ze Sigmaringen a Josefa z Leonessy vystavěna kruchta a o rok později už mše svaté doprovázely první pevné varhany.

Druhá velká vlna změn spadá do 20. století, mezi dvě světové války. Kostel získal nové varhany poháněné elektřinou, kvůli kterým musela být kruchta rozšířena o přední oblouk. Jejich design napodobuje barokní a renesanční prvky. Rovněž část vitráží v secesním stylu pochází z 20. let minulého století; jejich autora však neznáme. Mladší vitráže, z 30. let, patrně vytvořila brněnská dílna Jiřího Říhy.

V roce 2012 prošel interiér kostela rozsáhlou rekonstrukcí, vedle nového osvětlení a šetrnějšího vytápění se mu dostalo i kompletní výmalby. V roce 2014 následovala oprava fasády a o rok později náročná oprava varhan.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela Nalezení sv. Kříže
Kaple sv. Františka

Exteriér kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel je postaven v jednoduchém barokním stylu, v souladu s pravidly kapucínského řádu, který je ovlivněn návratem k původním ideálům chudoby. Neorientovaná stavba stojí zhruba ve směru vrstevnice v mírném svahu, jenž se zvedá k Petrovu. Před kostelem je zbudovaná opěrná zeď se třinácti schody směřujícími k hlavnímu vchodu. Nad portálem se nachází mozaika svatého Františka z Assisi, jak káže ptákům. Původní freska Nalezení svatého Kříže byla zničena povětrnostními vlivy.

V roce 1765 pak zkrášlily terasu před vstupem do kostela sochy františkánských a kapucínských světců od brněnského umělce Jana Adama Nessmanna, zleva Josef z Leonessy, Fidel ze Sigmaringen, František z Assisi, Antonín z Padovy a Felix z Cantalice. Postava svatého Vavřince z Brindisi od českého sochaře Čeňka Vosmíka doplnila tuto pětici až v roce 1927.

Interiér kostela[editovat | editovat zdroj]

Oltářní obraz Nalezení sv. Kříže
Oltářní obraz Nalezení sv. Kříže

Hlavní oltářní obraz zachycuje svatou Helenu v císařském rouchu nad právě nalezeným Kristovým křížem a vzkříšení mrtvé ženy, která se jej dotýká, čímž potvrzuje jeho pravost. Obraz v roce 1653 namaloval německý malíř a spisovatel Joachim von Sandrart a patří k nejvýznamnějším barokním oltářním malbám v Brně.

Výzdoba kostela převážně odráží kapucínské dějiny; na obrazech jsou zachyceni první řádoví světci: Felix z Cantalice († 1587), Fidel ze Sigmaringen († 1622) a Josef z Leonessy († 1612). V boční kapli je působivý výjev stigmatizace svatého Františka z Assisi a v přední části kostela pak jeho současníka, významného františkánského kazatele, Antonína z Padovy. Většina obrazů pochází z poloviny 18. století a nad jejich autorstvím visí otazník, snad šlo o řádové malíře. Dva z obrazů jsou připisovány rakouskému malíři Lukáši Krackerovi.

Na bočním oltáři svatého Fidela se nachází obraz Panny Marie Pasovské. Velmi pravděpodobně jde o dílo, jež kapucínská kronika zmiňuje jako „zázračný obraz“. Váže se k němu totiž legenda o zázračné pomoci, které se mělo dostat na přímluvu Matky Boží majiteli obrazu, císařskému radovi Františku Antonínu de Cattani. Před svou smrtí jej odkázal bratřím kapucínům, aby byl v kostele vystaven veřejné úctě. Obraz je věrnou kopií slavného díla Lucase Cranacha staršího (zřejmě z roku 1641); originál (1537) se nachází v bavorském Pasově.

V kapli svatého Františka z Assisi se nachází velký tepaný relikviář, který roku 1751 darovali manželé Barnabáš a Viktorie Orelli; oba byli jako dobrodinci řádu pohřbeni v hrobce pod kostelem.

Betlém[editovat | editovat zdroj]

Betlém se nachází v zadní části chrámu. Vytvořil ho v roce 1955 brněnský sochař Jaroslav Vaněk. Mezi figurkami je mj. postava svatého Františka z Assisi.[2]

Podzemí kostela[editovat | editovat zdroj]

Pod kostelem se nachází hrobka, která v letech 1656–1784 sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Vhodné geologické složení půdy v podloží kostela a důmyslný systém vzduchových průduchů ve zdech hrobky způsobily přirozenou mumifikaci těl zemřelých a zachování řady původních barokních malovaných rakví. Celkem zde bylo pohřbeno 205 lidí, z toho 153 bratří kapucínů. Do dnešních dnů slouží podzemí kostela jako místo posledního odpočinku pro 41 z nich. Těla zemřelých, která se v průběhu staletí rozpadla, jsou uložena ve zděné tumbě hrobky. V roce 1925 byla kapucínská hrobka zpřístupněna veřejnosti. Patrně se o to nejvíce zasloužil kapucín Zeno Diviš, který zde působil jako kustod a dokonce sepsal i malého průvodce.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Po celý týden (s výjimkou pondělí) se v kostele konají bohoslužby: neděle 8.30 h ≈ 10 h ≈ 17 h, úterý–sobota 6 h ≈ 17 h. Po večerní bohoslužbě je společná modlitba nešpor a každý čtvrtek po nešporách je hodinová tichá adorace. Během roku se zde slaví čtyři slavnosti, které se vztahují ke kostelu a kapucínskému řádu:

  • 7. května: Slavnost Výročí posvěcení kostela Nalezení sv. Kříže (1656). Tento den je také dnem adoračním. Nejsvětější svátost bývá vystavena od ranní mše svaté (7 h) až do 16 h.
  • 2. srpna: Slavnost Panny Marie Andělské z Porciunkule
  • 14. září: Slavnost Povýšení svatého Kříže, kdy se slaví patrocinium kostela
  • 4. října: Slavnost svatého Františka z Assisi

Kostel je možné navštívit: neděle 8–11 h ≈ 16–18 h, úterý–sobota 5.30–7 h ≈ 16–18 h. Kostel je možné si prohlédnout také v rámci komentovaných prohlídek, více najdete na stránkách hrobky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-21]. Katalogové číslo 139 390 : klášter kapucínský s kostelem Nalezení sv. Kříže. 390&presenter=ElementsResults Památkový katalog. MonumNet 390. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ 390. 
  2. Program Adventu a Vánoc 2017: Betlém: Brno, kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže [online]. Krestanskevanoce.cz [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Annales cappucinorum
  • TEJČEK, Michal: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Brno 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]