Kostel svatého Františka z Assisi (Brno)
| Kostel svatého Františka z Assisi | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-sv. Janů |
| Zasvěcení | František z Assisi |
| Datum posvěcení | 17. července 1606 |
| Světitel | František z Ditrichštejna |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Další informace | |
| Adresa | Brno |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Františka z Assisi je zaniklý římskokatolický chrám v Brně. Byl součástí areálu tamního původního kapucínského kláštera, který se nacházel na předměstí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Brněnský klášter byl nejstarším kapucínským konventem na Moravě a druhým nejstarším v českých zemích. Řád přivedl do Brna olomoucký biskup, kardinál František z Ditrichštejna, který byl jejich velkým podporovatelem. Bratři začali stavět svůj klášter na předměstí před hradbami, pravděpodobně v místech před Měnínskou bránou, i když některé prameny dům situují před bránu Židovskou. Stavba konventu s kostelem byla zahájena 4. dubna 1604 vztyčením kříže a postupovala velmi rychle. Již o dva roky později, 17. července 1606, posvětil kardinál Ditrichštejn kostel svatého Františka z Assisi. S největší pravděpodobností se jednalo o jednolodní bezvěžový kostel, který měl typický styl řádové kapucínské architektury s charakteristickým trojúhelníkovým štítem a dlouhým odsazeným pravoúhlým kněžištěm. V roce 1609 byla v kostele vysvěcena boční kaple Panny Marie. Roku 1642 došlo ke konsekraci dvou bočních oltářů svatého Antonína Paduánského a blahoslaveného Felixe z Cantalice. O rok později poprvé obléhali město Švédové, kteří kapucínský areál využívali k ubytování svých důstojníků, neboť byl mimo dostřel děl na Špilberku. Po jejich odchodu se řádoví bratři na krátký čas vrátili. Když v roce 1645 Švédové táhli k Brnu podruhé, nechal velitel města Louis Raduit de Souches strhnout všechny budovy před městskými hradbami až do vzdálenosti 600 kroků. Tento osud tedy postihl i kapucínský klášter s kostelem.[1]
Kapucíni v Brně zůstali a již na začátku 50. let 17. století si postavili přímo ve městě, tedy uvnitř hradeb, nový klášter s kostelem Nalezení svatého Kříže.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri , 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 183–184.