Kapucínský klášter v Brně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kapucínský klášter v Brně

Rektorátní kostel Nalezení svatého Kříže
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský kraj
Místo Brno-střed
Ulice Kapucínské náměstí
Souřadnice
Kód památky 28109/7-49 (PkMnMISSezObr)
Založení 1604
Zrušení 1952
Obnovení 1990
Představený P. Mgr. Petr Petřivalský, OFMCap. (kvardián)
Znak Coat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kapucínský klášter v Brněhrobkou kapucínů na Kapucínském náměstí v městské části Brno-střed obývá komunita Řádu menších bratří kapucínů, která vykonává duchovní správu při rektorátním kostele Nalezení svatého Kříže v rámci exemptní farnosti Brno-dóm na území děkanátu Brno brněnské diecéze. Nemá vlastní právní subjektivitu jako církevní právnická osoba. V katalogu brněnského biskupství je uvedena v položce s nadpisem „Brno-Kapucíni“ a podnadpisem „Řád menších bratří-kapucínů Kapucínský klášter v Brně“. Na webu Provincie kapucínů v České republice se brněnská komunita v rubrice kontaktních údajů označuje jako Klášter kapucínů v Brně, resp. Klášter kapucínů. Budova kláštera i s kostelem je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie kapucínů v Brně[editovat | editovat zdroj]

Tzv. Trenckovo křídlo
Pohled na klášter ze zahradní terasy
Hrobka pod kapucínským kostelem
Interiér kostela Nalezení sv. Kříže

Kořeny kapucínského řádu sahají do italské Umbrie 16. století; odtud se kapucíni postupně šířili do celého světa. Do českých zemí přišli v roce 1599 na pozvání arcibiskupa Zbyňka Berky z Lipé a Dubé a v Praze na Hradčanech založili svůj první klášter. V roce 1604 pak mohl moravský zemský hejtman pan Ladislav Berka z Dubé a Lipé, díky pozvání biskupa Františka z Ditrichštejna a darům mnoha dobrodinců, mohli položit základní kámen kláštera také v Brně.

17. až 18. století[editovat | editovat zdroj]

Brněnský klášter se během 17. a 18. století stal důležitým centrem; sídlila zde řádová studia filozofie a teologie, měl zde rovněž sídlo kustod, který zodpovídal za kláštery na území Moravy a Slezska.

Život kláštera byl podle tradice závislý především na příspěvcích od dobrodinců, zejména šlechty a měšťanů. Bratři si část potravin pěstovali na své zahradě nebo na půjčených pozemcích, zbytek získávali darem od lidí nebo bohatších klášterů. Sami si tkali a šili řeholní oděvy, provozovali truhlářskou dílnu a dokonce si také vyráběli léky. Bratři, kteří přijali kněžské svěcení, vypomáhali jako kazatelé a zpovědníci v mnoha brněnských i mimobrněnských kostelích; zpovídali rovněž ve věznici na Špilberku.

19. století a 1. polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv „velké dějiny“ brněnský klášter minuly, přece jen se i na zdejším životě negativně projevil zásah císaře Josefa II. Ten roku 1783 rozdělil česko-moravskou provincii na dvě menší oblasti a v následujících letech zrušil osm z tehdejších třiceti kapucínských klášterů. Bratři byli nuceni přebírat farnosti; omezeno bylo řádové školství i styk s ústředím řádu v Římě. Ve druhé polovině 18. století žilo v provincii kolem 700 až 800 kapucínů, v samotném Brně bydlilo na čtyřicet bratří. Josefinské reformy a s ní spojená nejistá budoucnost řádu na našem území, ale také postupující sekularizace společnosti, způsobily úpadek. Obě provincie byly sice opětovně spojeny v roce 1826, v 21 klášterech však už žilo jen kolem 250 bratří.

Neutěšená situace kapucínského řádu zasáhla celou Evropu. Zlom nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy bratři – poprvé ve Francii a v Itálii – začali zakládat tzv. serafínské školy. Reagovali tím na rostoucí množství chudých, kteří si nemohli dovolit dát svým dětem vyšší vzdělání. Řada chlapců z těchto škol pak vstoupila do řádu. První serafínská škola u nás vznikla v roce 1894 v Olomouci.

V Brně kapucíni vedli tzv. Seraphisches Kinderwerk s dětským domovem v Komárově a Spolek pro ochranu dětí Pestalozzi. Mimo to měli na starost zpovědní službu ve věznici na Cejlu a pohřbívání na ústředním hřbitově. Podle záznamů charity tam P. Metoděj Frank († 1939) vykonal na 69 tisíc pohřbů.

Akce "K"[editovat | editovat zdroj]

Přestože druhá světová válka poměrně intenzivně narušila život kapucínů, nepokrytě likvidační ráz měla až komunistická akce „K“ v dubnu 1950, namířená proti všem řeholním řádům. Státní moc zabrala kláštery, zabavila majetky a řeholníky (později i řeholnice) centralizovala na několika místech. Řada bratří si musela hledat civilní zaměstnání, část kněží nastoupila do farností. Nemálo řeholníků a řeholnic však skončilo ve vězení na základě vykonstruovaných obvinění.

Prostory brněnského kláštera převzalo Moravské muzeum a umístilo do nich své depozitáře. Knižního fondu se ujala Zemská a univerzitní knihovna v Brně. Správu kostela převzala katedrála na Petrově.

Kapucíni se do brněnského kláštera „vrátili“ po politickém uvolnění v roce 1968. Dva kněží zde vypomáhali v duchovní správě, další tři bratři docházeli tajně – snahy o obnovení řeholního života byly totiž stále postaveny mimo zákon. Přesto se v celé provincii začala obnovovat řádová struktura a v polovině 70. let kapucíni začali přijímat i nové členy.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Návrat k normálnímu řeholnímu životu umožnila až změna politického režimu v roce 1989. V současné době zhruba čtyři desítky kapucínů působí na pěti místech: v Praze na Hradčanech a Novém Městě, v Sušici, v Brně a Olomouci.

V Brně žije komunita pěti bratří, kteří působí jako kazatelé, zpovědníci a duchovní doprovázející těch, kteří hledají Boha. Jejich působištěm je nejen zdejší klášter, ale docházejí rovněž do nemocnic nebo k řeholním sestrám.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Po celý týden (s výjimkou pondělí) se v kapucínském kostele Nalezení svatého Kříže konají bohoslužby: neděle 8.30 h ≈ 10 h ≈ 17 h, úterý–sobota 6 h ≈ 17 h. Po večerní bohoslužbě je společná modlitba nešpor a každý čtvrtek po nešporách je hodinová tichá adorace. Během roku se zde slaví čtyři slavnosti, které se vztahují ke kostelu a kapucínskému řádu:

  • 7. května: Slavnost Výročí posvěcení kostela Nalezení sv. Kříže (1656). Tento den je také dnem adoračním. Nejsvětější svátost bývá vystavena od ranní mše svaté (7 h) až do 16 h.
  • 2. srpna: Slavnost Panny Marie Andělské z Porciunkule
  • 14. září: Slavnost Povýšení svatého Kříže, kdy se slaví patrocinium kostela
  • 4. října: Slavnost svatého Františka z Assisi

Kostel je možné navštívit: neděle 8–11 h ≈ 16–18 h, úterý–sobota 5.30–7 h ≈ 16–18 h. Kostel je možné si prohlédnout také v rámci komentovaných prohlídek, více najdete na stránkách hrobky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-17]. Katalogové číslo 139390 : Klášter kapucínský s kostelem Nalezení sv. Kříže. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  • Annales cappucinorum
  • TEJČEK, Michal: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Brno 2005
  • PACIFIK, Matějka: Ne mečem a měšcem, ale bezbranností lásky, Refugium, 1999

Související články[editovat | editovat zdroj]

Římskokatolická farnost Brno-Kapucíni

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]