Kapucínská hrobka (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Brněnská kapucínská hrobka je památkově chráněnou hrobkou nacházející se v suterénu kapucínského kostela Nalezení svatého Kříže na Kapucínském náměstí v katastrálním území Město Brno. Je otevřená veřejnosti.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Kaple hrobky s rakví Františka barona Trencka
Kaple hrobky s relikviářem sv. Klemenciány

Nejstarší zmínka o hrobce se nachází v kronice brněnského kapucínského kláštera. Po jeho dostavbě v roce 1656 přenesli kapucíni ostatky svých bratří, kteří byli původně pohřbeni v kryptě prvního kláštera za hradbami, do hrobky pod novým kostelem. V roce 1726 byla krypta rozšířena o další sály. Stavbu vedl stavitel Mořic Grimm. Prostory hrobky byly pravděpodobně zbudované s využitím sklepních místností domů, které stávaly na tomto místě, než byly vykoupeny a zbořeny kvůli stavbě kapucínského areálu. Odpovídá tomu nestejná výška podlah i typů kleneb v jednotlivých částech krypty.

Vhodná geologická skladba půdy v podloží kostela a důmyslný systém vzduchových průduchů umožnily přirozenou mumifikaci těl zemřelých. V kapucínské hrobce bylo celkem pohřbeno 205 lidí, z toho 153 bratří kapucínů. Do dnešních dnů slouží podzemí kostela jako místo posledního odpočinku pro 41 z nich. Těla zemřelých, která se v průběhu staletí rozpadla, jsou uložena ve zděné tumbě hrobky.

Hrobka sloužila svému účelu až do roku 1784, kdy císař Josef II. kvůli nebezpečí šíření epidemií zakázal pohřbívání ve městech. Z šedesáti průduchů, které se nacházely ve zdech krypty a spojovaly se do několika komínů, jež vyúsťovaly pod střechou kostela, jich dodnes zůstalo funkčních jen několik. Většina byla zazděna zřejmě už na konci 18. století.

V roce 1925 byla kapucínská hrobka otevřena veřejnosti. Patrně se o to nejvíce zasloužil kapucín Zeno Diviš, který zde působil jako kustod a dokonce sepsal i malého průvodce. Interiér hrobky prošel od té doby řadou úprav, které stále pokračují. V roce 2015 zde byla instalována výstava barokních fresek Ars Moriendi z krypty loretánského kostela v Praze na Hradčanech. V roce 2016 byla kompletně zrekonstruovaná kaple, kde od roku 1872 je pohřbený František baron Trenck.

Kapucínské pohřbívání[editovat | editovat zdroj]

Pohřebiště bratří kapucínů
Výstava barokních fresek Ars Moriendi

Kapucíni měli velmi prostý způsob pohřbívání, který odrážel jejich základní charisma: chudobu. Zemřelého bratra uložili do dubové rakve s vysunovacím dnem a po obřadech v kostele ho po schodech snesli do hrobky. Zde ho uložili na holou zem, pouze s cihlou či dvěma pod hlavou. Rakev pak byla uschována pro další pohřeb.

V kapucínské hrobce byli pohřbívání také dobrodinci, tedy lidé, kteří různými způsoby přispěli k rozvoji a chodu brněnského kapucínského kláštera. Nejznámějším dobrodincem je bezpochyby slavný velitel pandurů František baron Trenck († 1749). Pro brněnský klášter byl důležitou postavou také Jiří Barnabáš Orelli († 1757), kominický cechmistr. Byl to tzv. Parens spiritualis, tedy důvěryhodný člověk, který bratřím pomáhal s řešením světských záležitostí, jež souvisely s provozem kláštera.

K dějinám brněnského konventu neodmyslitelně patří také Grimmovi, slavná rodina stavitelů a architektů. S kapucínskou komunitou ji pojily nejen vztahy pracovní, ale také přátelské. Mořic Grimm († 1757) byl stavitel bavorského původu. Vedle stavebních aktivit pro kapucíny patří k jeho nejznámějším dílům práce pro brněnskou komunitu řádu minoritů. Rovněž jeho syn, František Antonín Grimm († 1784), dosáhl na Moravě velkého uznání. K jeho dílům patří například stavba kaple sv. Felixe v kapucínském kostele i tzv. Trenckova křídla s honosnou knihovnou.

V kapucínské hrobce spočinul také Václav Michael Josef hrabě z Vrbna a Bruntálu († 1755), vrchní soudce Markrabství moravského, i se svou manželkou Marií Eleonorou († 1761). Podpora kapucínů byla součástí jejich rodové tradice. Take zde byla pohřbena Marie Johanna Elisabetha Polyxena hraběnku z Waldorffu († 1758), která byla štědrou dárkyní nejen kapucínů, ale také sester Alžbětinek, jejichž brněnský klášter v roce 1748 založila.

Zatímco bratři kapucíni byli pohřbívání na holou zem, dobrodinci byli ukládáni do dubových nebo borových rakví, které byly ručně zdobeny. V kapucínského hrobce se do dnešních dnů dochovalo ojediněle velké množství původních barokních rakví, ručně zdobených.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Hrobka dobrodinců řádu z řad šlechty

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Annales cappucinorum
  • TEJČEK, Michal: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Brno 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′30″ s. š., 16°36′36″ v. d.