Maršov (Studená)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maršov
Stavení čp. 26
Stavení čp. 26
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 35 (2011)
Domů 34 (2009)
Lokalita
PSČ 378 59
Obec Studená
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Maršov u Heřmanče (2,5 km²)
Zeměpisné souřadnice
Maršov
Maršov
Další údaje
Kód části obce 38466
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maršov (německy Marschau) je malá obec, dříve s velkým počtem českých obyvatel evangelického vyznání. V roce 1850 měla 260 obyvatel. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[1] Dříve samostatná obec, nyní část obce Studená v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 4,5 km na jih od Studené. Nejbližší železniční zastávka Horní Vilímeč. Nadmořská výška 575 m. Pošta Strmilov.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Maršov leží v katastrálním území Maršov u Heřmanče o rozloze 2,5 km2.[2] Obec zaujímá polohu mezi dvěma plochými vyvýšeninami v pahorkatinné krajině severovýchodní části Novobystřické vrchoviny. Hlavní evropské rozvodí mezi Dunajem a Labem probíhá východním okolím obce a rozděluje katastr obce na dvě části. Východní leží v povodí Moravské Dyje, západní část je již odvodňována přítoky Lužnice. Mezi rybníky v okolí zaujímá zvláštní místo Tříhrázný rybník, ze kterého normálně odtékají vody k západu, do Studenského potoka, za vysokých vodních stavů ale přetékají i do Bolíkovského potoka v povodí Moravské Dyje. (M. Hrádek)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364,[3], kdy Kateřina z Maršova prodala polovinu zdejšího dvora Benediktu z Tučap. Maršov byl dříve samostatným zemanským statkem. Od roku 1390 se připomíná na Maršové Bohuněk, pocházející z rodu vladyků ze Štítného. Majitelé se během let často střídali až do roku 1721, kdy Antonín František hrabě z Deblína, majitel Starého Hobzí, prodal Maršov k Dačicím za 36 800 zlatých. Od té doby sdílel Maršov osudy dačického panství až do roku 1849. 

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Maršově 9 usedlostí, z toho zůstala za války osazena 1 a 8 zpustlo. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Maršově 240 obyvatel, z toho 125 mužů a 115 žen ve 30 domech a 57 domácnostech. Z nich se živilo 9 zemědělstvím a 48 bylo nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a faře v Olšanech. Na týdenní čtvrteční trhy se z Maršova se jezdilo do Kunžaku

V letech 1850 až 1855 byl Maršov podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, což trvalo až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byl po územní reorganizaci Maršov s moravskýrn Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1960 byl Maršov sloučen s Heřmančí a v roce 1980 se Studenou. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji

Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. K roku 1924 se uvádí: dvůr velkostatku Dačice Dalbergů, živnosti: 1 hostinský, 1 trafikant, 5 hosp. rolníků. V obci byla četnická stanice. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno až v roce 1947. 

JZD vzniklo roce 1958, v roce 1960 se sloučilo s JZD Heřmaneč a roku 1978 do JZD Svornost Studená. Nyní převládajícím zaměstnání je zemědělství. Po roce 1945 byl postaven kulturní dům. 

Památky a pamětihodnosti obce[editovat | editovat zdroj]

  • V obci stojí pomník padlým v první světové válce
  • Na návsi před hasičskou zbrojnicí se nachází kamenný kříž.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 186. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 660–663. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]