Kaple svaté Anny (Butovice)
| Kaple svaté Anny ve Studénce-Butovicích | |
|---|---|
 Kaple sv. Anny ve Studénce-Butovicích, čelní pohled | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Okres | Nový Jičín |
| Obec | Studénka |
| Souřadnice | 49°43′2,28″ s. š., 18°2′4,92″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Bílovec |
| Farnost | Studénka-Butovice |
| Status | poutní kaple |
| Užívání | příležitostné bohoslužby |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Datum posvěcení | 4. listopadu 1852 / 26. července 1992 |
| Světitel | ? / Josef Hrdlička |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1852 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jihozápad |
| Stavební materiál | zděná |
| Další informace | |
| Kód památky | 37447/8-2107 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní kaple svaté Anny ve Studénce-Butovicích je nevelká zděná stavba z roku 1852, postavená na místě starší budovy, k níž jsou již v době baroka zaznamenány poutě. Po roce 1990 byla opravena a poutní tradice obnovena. Nachází se na mírném návrší naproti farního kostela Všech svatých.
Podle záznamů prvního lokálního kaplana v Butovicích Josefa Nittmanna (1771–1807) dal původní dřevěnou kapli svaté Anny postavit kapli butovický fojt Jiří Butovský (Georg Budowsky) roku 1540 a její patrocinium zvolil podle své dcery Anny, provdané za významného novojičínského měšťana Ondřeje Řepu z Greifendorfu.[1][2] První přímý písemný doklad o kapli pochází až z roku 1670, kdy jsou již zaznamenány poutě k ní z Butovic i okolí.[3][4]
Ke vzniku kaple se váže pověst o tom, že na zde v křoví na místě, kde se hnízdily a skřehotaly straky, nalezl farář obraz svaté Anny a chtěl jej přenést do farního kostela, obraz se však vždy v noci zázračně vrátil na původní místo, až tam dal farář postavit kapli zasvěcenou svaté Anně.[5]
Původní kaple byla dřevěná a byla orientována; původní menší stavba stála na zahradě panského dvora a zřejmě po třicetileté válce byla rozšířena tak, že se z dosavadní stavby stalo kněžiště. Roku 1673 byla dokončena zděná věž.[6] Už v roce 1670 měla kaple vlastní bohoslužebné vybavení: uvádí se v ní oltář, zvonek ve vížce (roku 1672 dva), kalich a bohoslužebná roucha.[7] Od roku 1755 se na jejím oltáři nacházel obraz svaté Anny, svatého Jáchyma a svatého Jana Křtitele, věnovaný Augustinem Pfabem a přemalovaný roku 1867.[8]
V 18. století, když bylo v Butovicích obnoveno kaplanské místo (1733),[7] byl dřevěný farní kostel Všech svatých zchátralý a do postavení nového zděného kostela (1775–1781) se bohoslužby konaly v kapli svaté Anny.[1][9]Poblíž ní byla roku 1744 rovněž vybudována dřevěná kaplanka, která sloužila za příbytek místnímu knězi až do vybudování nové fary roku 1842.[7]
Po výstavbě nového kostela a zákazu poutí za josefinských reforem zůstala kaple neudržována, byla pro nebezpečnost zavřena a zapečetěna a po požáru, který se udál v roce 1843 a ohrozil blízký panský dvůr, prosadila vrchnost proti vůli obyvatel její stržení, ke kterému došlo 14. května 1844.[10] Obyvatelé však usilovali o její znovuzřízení a z iniciativy sedláka Andrease Mettnera a s povolením konzistoře a obce byla roku 1852 postavena nová, dosud stojící zděná budova.[8][1]
Kaple sloužila k příležitostným bohoslužbám a koncem 19. století byly obnoveny i poutě, k nimž roku 1895 byly poskytnuty i plnomocné odpustky.[8] Konec poutí znamenal odsun původního německého obyvatelstva Butovic roku 1946. Kaple svaté Anny byla používána jako smuteční síň pro nekatolické zemřelé; v té době bylo až na oltář odstraněno veškeré vybavení, částečně přenesené do farního kostela. K tomuto účelu se kaple přestala používat roku 1978 a nadále pustla.[11] K její rekonstrukci v letech 1990–1992 došlo z iniciativy potomků vysídlených butovických občanů. Wolfganga a Dorothey Lippertových, a s podporou místních občanů Lothara a Edith Kudlových a faráře ve Studénce Rudolfa Kopeckého k celkové opravě a novému vybavení kaple.[12] Na svátek svaté Anny (26. července) 1992 kapli vysvětil olomoucký světící biskup Josef Hrdlička.[12] V tento svátek se v kapli koná každoročně hojně navštěvovaná mše, kterou pořádá místní Charita; mezi její návštěvníky patří mimo jiné obyvatelé nedalekého charitního domova sv. Anny.[13] Od roku 2012 převzalo péči o kapli od dobrovolníků město Studénka.[14]
I tradiční pouť (posvícení, krmaš) v Butovicích se dodnes koná na svátek svaté Anny.[1]
Kaple svaté Anny je v dnešní podobě obdélníková stavba s půlkruhovým závěrem a sedlovou střechou, bez výrazných slohových rysů. Je omítnuta bíle, fasáda je hladká, průčelí má lizénový rámec a trojúhelníkový štít, střecha na obvodní zeď navazuje profilovanou římsou. Vstupní dveře i postranní okna jsou půlkruhově zaklenuty, dveře mají novodobé ozdobné kování a nad nimi je rovněž novodobý kovový letopočet stavby kaple (1852).[15][3]
Vnitřek kaple je zaklenut dvěma pruskými plackami na pasech a konchou. Omítka je prostá a bílá (fotograficky doložená původní výmalba kaple zanikla).[16][3] Po stranách kaple jsou dřevěné lavice, na obnoveném oltáři řešeném v bílé a zlaté barvě se nachází obraz svaté Anny samotřetí (tj. s Pannou Marií a Dítětem Ježíšem) od Elviry Goj.[17]
Dne 3. května 1958 byla kaple prohlášena za kulturní památku č. 37447/8-2107.[18]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Okolí kaple -
Průčelí kaple -
Pohled ze strany -
Interiér kaple -
Dveře kaple
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 153–154.
- ↑ GURKOVÁ, Jindřiška; KUDLA, Lothar; KUDLA, Ludvík. Hledání ztraceného času. Studénka. Sakrální stavby, pověsti a legendy. Studénka: Město Studénka, 2013. 88 s. S. 19, 23, 26.
- ↑ a b c GAVENDOVÁ, Marcela; KOUBOVÁ, Marta; LEVÁ, Petra. Kulturní památky okresu Nový Jičín. Ostrava: Okresní úřad Nový Jičín, Památkový ústav v Ostravě, 1996. 286 s. ISBN 80-85034-14-X. S. 203.
- ↑ WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 240–242. (německy)
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 24.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 26.
- ↑ a b c Wolny, s. 219.
- ↑ a b c Gurková, Kudla, Kudla, s. 27.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 19, 26.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 26, 29.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 32.
- ↑ a b Gurková, Kudla, Kudla, s. 31, 32.
- ↑ ŠIKULOVÁ, Anna. Tradiční pouť Charity Studénka ke svaté Anně [online]. Studénka: Charita Studénka, 2012-08-11 [cit. 2013-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-23.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 31.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 23, 32.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 23-24.
- ↑ Gurková, Kudla, Kudla, s. 23-24, 32.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-08-31]. Identifikátor záznamu 149363 : Kaple sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple svaté Anny na Wikimedia Commons
