Luleč (hrad)
| Luleč | |
|---|---|
.jpg) Vyvýšenina na místě zaniklého hradu (konec křížové cesty) | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1349 |
| Zánik | 1751 |
| Další majitelé | páni z Lulče, páni z Ludanic |
| Poloha | |
| Adresa |  Česko |
| Souřadnice | 49°15′6,84″ s. š., 16°54′47,16″ v. d. |
  Luleč | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41961/7-3700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luleč je hrad, který stával na okraji náhorní planiny rozsáhlého pravěkého hradiska v jihomoravské obci Luleč, v okrese Vyškov. Dnes po něm zbyly valovité půdní pozůstatky. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad se poprvé v listinách připomíná roku 1406, tehdy už byl ale více než sto let starý. Sídlil na něm významný rod moravské nižší šlechty. Jako první se v letech 1349–66 uvádí Fridrich z Lulče a po něm Bedřich. Následoval jeho syn Diva, který byl aktivním přívržencem katolického tábora. Za husitských válek proto zřejmě došlo i k poboření lulečského hradu. Stalo se tak asi v roce 1423, kdy už byly dobyty všechny opěrné body katolíků na Vyškovsku. Následující majitelka – Eliška z Lulče – však stavbu znovu dočasně obnovila. Obyvatelný byl hrad ještě v roce 1490, kdy ho zakoupil Václav z Ludanic. Byl asi ihned ponechán svému osudu a roku 1522 je uveden jako opuštěný. Zřícenina v roce 1751 posloužila jako zdroj levného kamene pro stavbu sousedního kostela sv. Martina.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-05]. Identifikátor záznamu 154096 : Tvrz Starý zámek, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Hrad v Lulči na Castles.cz Archivováno 20. 9. 2011 na Wayback Machine.
- Hrad v Lulči na Hrady.cz
