Českotřebovská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Českotřebovská vrchovina
Obec Březová nad Svitavou na pomezí Ústecké brázdy (vpravo) a Hřebečovského hřbetu

Nejvyšší bod 692 m n. m. (Baldský vrch)
Rozloha 787,8 km²
Střední výška 473,9 m n. m.

Nadřazená jednotka Svitavská pahorkatina
Sousední
jednotky
Loučenská tabule
Orlická tabule
Podorlická pahorkatina
Boskovická brázda
Hornosvratecká vrchovina
Podřazené
jednotky
Hřebečovský hřbet
Ústecká brázda
Kozlovský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny slínovec, jílovec, prachovec, spongilit, pískovec, krystalinikum, granodiorit, sedimenty
Povodí Tichá Orlice, Divoká Orlice, Svitava, Loučná, Moravská Sázava, Třebůvka
Souřadnice

Českotřebovská vrchovina je geomorfologický podcelek ve východní části Svitavské pahorkatiny, ležící v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy v Pardubickém kraji, v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji a v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Tichá Orlice u osady Klopoty, vrch Roveň
Ostrý zlom kuesty v přírodní rezervaci Rohová

Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Kostelec nad Orlicí (na severu), Choceň, Litomyšl a Polička (na západě), Letovice a Olešnice (na jihu), Dolní Dobrouč, Mladějov na Moravě a Březina (na východě). Uvnitř podcelku leží okresní města Ústí nad Orlicí a Svitavy, dále města Česká Třebová a Brandýs nad Orlicí.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Českotřebovská vrchovina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3A) geomorfologicky náleží do celku Svitavská pahorkatina. Dále se člení na tři okrsky: Hřebečovský hřbet (VIC–3A–1) na východě, Ústecká brázda (VIC–3A–2) uprostřed a Kozlovský hřbet (VIC–3A–3) na západě.

Vrchovina sousedí s dalším podcelkem Svitavské pahorkatiny, Loučenskou tabulí na západě, a s celky Orlická tabule na severozápadě, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihu a Hornosvratecká vrchovina na jihozápadě.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem Českotřebovské vrchoviny, potažmo celé Svitavské pahorkatiny, je Baldský vrch (692 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 600 m n. m..

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Baldský vrch 692 Kozlovský hřbet
Drašarov 686 Kozlovský hřbet
Rohozná 685 Kozlovský hřbet
Poličský vrch 672 Kozlovský hřbet
Roh 660 Hřebečovský hřbet
Na Drahách 649 Kozlovský hřbet
Mladějovský vrch 647 Hřebečovský hřbet
Mirand 639 Hřebečovský hřbet
Hřebcov 635 Hřebečovský hřbet
Hřebečov 623 Hřebečovský hřbet
Chvalka 618 Hřebečovský hřbet
Palice 613 Hřebečovský hřbet
Červená hora 609 Hřebečovský hřbet
Nad Zlatou studánkou 603 Kozlovský hřbet
Kozlovský kopec 601 Kozlovský hřbet

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Českotřebovská vrchovina na Mapy.cz
  2. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]