Krkonošské hřbety

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krkonošské hřbety
Sněžka od západu
Nejvyšší bod 1603 m n. m. (Sněžka)

Nadřazená jednotka Krkonoše
Sousední
jednotky
Janovické rudohoří, Jizerské hory, Krkonošské rozsochy
Podřazené
jednotky
Český hřbet, Slezský hřbet

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko, Polsko Polsko
Povodí Labe, Odra
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVA-7A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krkonošské hřbety jsou geomorfologický podcelek Krkonoš. Jedná se o nejvyšší část pohoří lemující česko - polskou státní hranici. Na území České republiky leží částečně území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje. Nejvyšším vrcholem je Sněžka (1603 m), která je zároveň nejvyšším vrcholem celého pohoří.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Krkonošské hřbety náleží do geomorfologického celku Krkonoš [1]. Severní svahy spadají do polského Janovického rudohoří, na západě je od Jizerských hor odděluje Novosvětský průsmyk. Skládá se z okrsků Slezský hřbet a Český hřbet, což je dvojice hlavních krkonošských rovnoběžně vedoucích hřbetů. Z jižního svahu Českého hřbetu a ve východní části i Slezského hřbetu vybíhají četné rozsochy, které společně tvoří přiléhající sousední podcelek Krkonošské rozsochy. Specifickým místem patřícím do Krkonošských hřbetů je Harrachovská kotlina, která je geomorfologickou částí v západním zakončení Slezského hřbetu.

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Kotel od východu

V Krkonošských hřbetech se kromě Zadní planiny vyskytují veškeré krkonošské vrcholy vyšší 1400 metrů. Drtivá většina vrcholů je soustředěna do os obou hřbetů, bočních vrcholů je minimum, některé již geomorfologicky patří do Krkonošských rozsoch. Slezský hřbet je vymezen na západě Mrtvým vrchem a na východě Čelem. Český hřbet je vymezen na západě Ptačincem a na východě Studniční horou.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Slezský hřbet tvoří hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moře. Severní svahy spadají do povodí Odry, jižní do povodí Labe. Do jeho povodí spadá kompletně i Český hřbet. V prostoru Krkonošských hřbetů pramení významnější toky Labe, Bílé Labe, Úpa, Malá Úpa a Mumlava.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Jediným významnějším sídlem, jehož souvislá zástavba z větší části leží v prostoru Krkonošských hřbetů, je Harrachov, významněji sem zasahuje ještě Špindlerův Mlýn. Jinak se zde vyskytují luční enklávy s roztroušenou zástavbou, ve vrcholových partiích pak izolované horské boudy. Kromě nich se lze na hřebenech potkat i s nedokončeným opevněním budovaným před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)