Přeskočit na obsah

Bílé Labe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bílé Labe
Peřeje na Bílém Labi
Peřeje na Bílém Labi
Základní informace
Délka toku8,3 km
Plocha povodí20,6 km²
Průměrný průtok0,77 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-01-01-002
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj – k. ú. Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km.[1] Plocha povodí měří 20,6 km².[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), na Úpském rašeliništi v nadmořské výšce 1432 m, ve kterém pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok Stříbrná bystřina se do něj vlévá zprava v údolí mezi Stříbrným a Čertovým návrším.

U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, zprava ústí Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je to významné turistické rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou.

Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlévá Hřímavá bystřina, pak se zprava připojuje cesta od Špindlerovy boudy do Špindlerova Mlýna a vlévá říčka Dírečka. Po necelém kilometru následuje pod Dívčí strání, nedaleko sídla Správy KRNAP, soutok Bílého Labe a Labe.

  • Lavinová peřej - pod Kozími hřbety
  • Plotnový vodopád - pod soutokem s Čertovou strouhou
  • Dlouhý vodopád - soustava čtyř skalních stupňů
  • Balvanový vodopád - poblíž útulny Komen
  • Velký skok - nad soutokem s Hřímavou bystřinou
  • Velký vodopád - pod soutokem s Černým potokem

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok u ústí činí 0,77 m³/s.[3] V horní části toku pod Luční boudou byla v provozu malá vodní elektrárna. Dnes je opuštěná a zdevastovaná[4].

Podél téměř celého toku vede Weberova cesta, dnes značená modrou turistickou značkou jako trasa č. 1801. Proti proudu až k boudě U Bílého Labe je cesta sjízdná pro vozíčkáře a cyklisty.

Zimní turistika a skialpinismus jsou možné po modré turistické značce mezi Luční boudou a boudou U Bílého Labe. V horní části vede tato cesta úbočím Kozích hřbetů, kde může být ohrožena lavinami. Na běžky je upravovaná široká cesta od Dívčích lávek k boudě U Bílého Labe.

Od soutoku s Čertovou strouhou splouvají vodáci velmi obtížný dolní tok Bílého Labe s několika vodopády až k ústí do Labe.

Bílé Labe neprotéká žádnou osadou. Většina délky toku spadá do katastrálního území Špindlerův Mlýn, pouze prameniště a Bílá louka s Luční boudou patří do Pece pod Sněžkou.

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bílé Labe [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 60. 
  4. Opuštěná elektrárna na Bílém Labi

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]