Bílé Labe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bílé Labe
Peřeje na Bílém Labi
Peřeje na Bílém Labi
Základní informace
Délka toku 8,3 km
Plocha povodí 20,6 km²
Průměrný průtok 0,77 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-01-01-002
Pramen
rašeliniště u Luční boudy, k. ú. Pec pod Sněžkou, okres Trutnov, Česká republika
50°44′5,8″ s. š., 15°42′25,3″ v. d.
1432 m n. m.
Ústí
do Labe pod Dívčí strání, k. ú. Špindlerův Mlýn
50°44′26,9″ s. š., 15°36′22,5″ v. d.
775 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký kraj – k. ú. Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe

Souřadnice: 50°44′5,8″ s. š., 15°42′25,3″ v. d.

Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km.[1] Plocha povodí měří 20,6 km².[2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), v soustavě rašelinišť, ve které pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok se do něj vlévá zprava údolím mezi Stříbrným a Čertovým návrším.

U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, se zprava vlévá Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je tu i rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou.

Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlévá Hřímavá bystřina, pak se zprava připojuje cesta od Špindlerovy boudy do Špindlerova Mlýna a vlévá říčka Dírečka. Po necelém kilometru následuje pod Dívčí strání, nedaleko sídla Správy KRNAP, soutok Bílého Labe a Labe.

přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok u ústí činí 0,77 m³/s.[3] V horní části toku pod Luční boudou byla v provozu malá vodní elektrárna. Dnes je opuštěná a zdevastovaná[4].

Využití[editovat | editovat zdroj]

Podél téměř celého toku vede Weberova cesta, dnes značená modrou turistickou značkou jako trasa č. 1801. V horní části vede tato cesta úbočím Kozích hřbetů a v zimě je kvůli lavinovému nebezpečí nepřístupná. Bílé Labe neprotéká žádnou osadou.

Většina délky toku spadá do katastrálního území Špindlerův Mlýn, pouze prameniště a Bílá louka s Luční boudou patří do Pece pod Sněžkou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bílé Labe [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.  
  3. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 60.  
  4. Opuštěná elektrárna na Bílém Labi

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Virtuální prohlídka a fotografie z Weberovy cesty u Bílého Labe