Luční hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luční hora

Luční hora

Vrchol 1555 m n. m.
Prominence 170 m ↓ Úpské rašeliniště
Izolace 4,2 km → Sněžka[1]
Poznámka 2. nejvyšší hora Česka
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Krkonoše / Krkonošské hřbety / Český hřbet / Východní Český hřbet
Souřadnice 50°43′40″ s. š., 15°40′57″ v. d.
Luční hora
Fire.svg
Luční hora
Hornina svor, křemenec
Povodí Úpa, Bílé Labe, Svatopetrský potok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luční hora (polsky Łączna Góra, německy Hochwiesenberg) je kupovitá hora nacházející se v Krkonoších, zhruba 5,5 km severozápadně od obce Pec pod Sněžkou a 4 km východně od Špindlerova Mlýna, k němuž katastrálně přináleží. Je to druhá nejvyšší hora Česka[1] a nejvyšší vrchol Českého hřbetu. Vrchol hory je holý, plochý a poměrně rozlehlý. Na sever a na jihozápad spadají z hory lavinové svahy. Hora se nachází v I. zóně národního parku.

Geologicky je hora tvořena svorovým sukem, tvarovaným do kupy, jenž je protkán vložkami křemence. V Česku se jedná o jedinečnou ukázku brázděných a polygonálních půd. Nacházejí se zde také kryoplanační terasy a kamenná moře.

Prameniště[editovat | editovat zdroj]

Luční hora je spolu s vedlejší Studniční horou významným prameništěm. Na jihovýchodním svahu v lokalitě Sedmiroklí pramení Modrý potok stékající do Úpy. Ze sedla mezi Zadní Planinou a Luční horou teče Svatopetrský potok do Labe. Do tohoto potoka přitékají další menší toky. V jižní lavinézní Červinkově muldě[2] stéká až téměř z temene Luční hory Pramenný potok. Na jihozápadním svahu pramení Lovčí a Hrázný potok. Na sever pramení množství malých bezejmenných potůčků stékajících do Bílého Labe.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Luční hora ze Sněžky

Na cestě vedoucí do Modrého sedla mezi Studniční a Luční horu byla postavena kaple na památku Václava Rennera, který zde tragicky zahynul v roce 1798. V současnosti je jako Památník obětem hor věnována všem obětem Krkonoš a jsou v ní uvedena jejich jména. V polovině vzdálenosti mezi Památníkem a Luční boudou se nachází Rennerův kříž připomínající smrt Jakuba Rennera v roce 1868.

Na svahu hory bylo v rámci předválečných opevňovacích prací vystavěno několik bunkrů. Ten, který je umístěn nejblíže k vrcholu hory, je díky své nadmořské výšce 1527 m vůbec nejvýše položeným objektem opevnění v Česku. Mezi lety 1937 a 1938 zde stála vojenská nákladní lanová dráha z Pece pod Sněžkou, která výstavbu opevnění zásobovala materiálem.

Severní svahy Luční hory pokrývá Bílá louka s několika rašeliništi, na jejímž severním okraji stojí horská chata Luční bouda, v západní části stávala Rennerova bouda.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Přes vrchol nevede značená turistická stezka, takže je oficiálně nepřístupný. Značená cesta vede po jihovýchodním svahu z Výrovky k Památníku obětem hor a na Luční boudu. Od této cesty se mírně odchyluje zimní tyčové značení. Na jihovýchodním svahu je také umístěna pamětní deska ruských letců. Na západně a severozápadě hory probíhá Stará Bucharova cesta, po níž vede červená turistická značka spojující Luční boudu a Špindlerův Mlýn. Ta zhruba ve své polovině překračuje vyhlídku Krakonoš (1421 m).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nejvyšší české hory na Ultratisicovky.cz
  2. Mrtvá pod lavinou v Červinkově muldě

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]