Krkonošské rozsochy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krkonošské rozsochy
Zadní planina - nejvyšší vrchol Krkonošských rozsoch
Nejvyšší bod 1423 m n. m. (Zadní planina)

Nadřazená jednotka Krkonoše
Sousední
jednotky
Krkonošské hřbety, Vrchlabská vrchovina, Jizerské hory, Krkonošské podhůří, Broumovská vrchovina
Podřazené
jednotky
Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet, Černohorská hornatina, Růžohorská hornatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Labe, Odra
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVA-7B

Krkonošské rozsochy jsou geomorfologický podcelek Krkonoš. Tvoří pás území v jejich jižní části sahající od západního po východní okraj. Částečně leží na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Krkonošské rozsochy náleží do geomorfologického celku Krkonoš. Jedná se o šestici rozsoch/geomorfologických okrsků vybíhajících z hlavních Krkonošských hřbetů (v jediném případě pak jedna z druhé) přibližně jižním směrem. Na západě sousedí s Jizerskými horami, na východě s Broumovskou vrchovinou. Vrchlabská vrchovina, nejnižší a nejjižnější podcelek Krkonoš, nelemuje rozsochy po celé jejich délce, a tak na jihozápadě a jihovýchodě na ně navazuje i Krkonošské podhůří[1].

Velká většina podcelku se nachází na území Krkonošského národního parku a v povodí Labe. Pouze východní svahy spadající na polské území patří do povodí Odry, konkrétně jejího levého přítoku Bóbru.

Jednotlivé rozsochy /okrsky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)