Belveder (Lednicko-valtický areál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Belveder
Zámeček Belveder v roce 2016
Zámeček Belveder v roce 2016
Základní informace
Sloh empírový
Architekt Josef Hardtmuth
Výstavba 18021806
Přestavba 1894
Stavebník Jan I. z Lichtenštejna
Další majitelé Lichtenštejnové
Současný majitel Česká republika,
ve správě NPÚ
Poloha
Adresa Liščí vršek, Valtice, ČeskoČesko Česko
Ulice P. Bezruče
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25475/7-1757 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lovecký zámeček Belveder stojí v Lednicko-valtickém areálu při Bezručově aleji, na Liščím vršku, na okraji Valtic. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Empírový zámeček nechal v areálu bažantnice vystavět v letech 1802-1806 kníže Jan I. z Lichtenštejna. Výstavbou byl pověřen jeho vrchní architekt Josef Hardtmuth. V roce 1894 vyhořel, ale byl znovu obnoven i s výmalbou. Po znárodnění po roce 1945 se stát o zámeček nestaral a ten chátral. Později se dostal do správy Akademie věd, která jej využívala jako své pracoviště. Zámeček však utrpěl neodbornými zásahy. Zchátralý lovecký zámeček byl dlouho v havarijním stavu a nebyl veřejnosti přístupný. Objekt byl od roku 2018 v rekonstrukci. Náklady na rekonstrukci, jejíž ukončení bylo naplánováno na konec roku 2020, měly činit 12 miliónů korun. Po dokončení rekonstrukce má být lovecký zámeček poprvé v historii zpřístupněn veřejnosti v dubnu roku 2021.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Letohrádek tvoří osmiboká centrální část s postranními křídly. Hlavní oktagonální sál Belvederu opatřil vídeňský malíř Johann Joseph Langenhöffel iluzívní výmalbou v tzv. "pompejském stylu“. Po požáru v roce 1894 byl hlavní salonek vyzdoben vzácnými hedvábnými čínskými tapetami, které kníže Alois I. z Liechtensteinu získal z majetku popravené francouzské královny Marie Antoinetty.[3] Uprostřed salonku seděl Číňan a okolo něho jeho druhové na vyřezávaných sedátkách. Při zdech bývaly rozestavěny černé, perletí vykládané židle. Světlo zajišťovaly lampiony s lustrem, který zdobila malby čínských draků. Stěny pak byly vyzdobeny hedvábnými obrazy a malbami od Josefa Langenhöffela. Místy vše doplňovaly sbírky porcelánu. V roce 1928 bylo zamýšleno doplnit výzdobu o hedvábné tapety ze zaniklého Čínského pavilonu. K tomu ovšem nedošlo.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Zámeček se nachází v blízkosti silnice II/442 z Lednice do Valtic. Turisty sem přivádí také modrá turistická značka z Valtic, pokračující na Hlohovec. V blízkosti prochází také červeně značená turistická stezka od Dianina chrámu a pokračující ke kolonádě na Rajstně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-26]. Identifikátor záznamu 136592 : Zámek Belvedere. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámeček Belveder se od konce druhé světové války poprvé otevře veřejnosti. Stavba je na seznamu UNESCO [online]. Praha: Česká televize, ČT 24, 2020-10-08 [cit. 2020-10-10]. Video. Dostupné online. 
  3. Letohrádek Belveder [online]. Valtice: Zámek Valtice [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]